To vše dokáží chytré mozky vymyslet, navrhnout a zároveň i vyrobit v novém komplexu Výzkumného ústavu textilních strojů, jehož provoz byl včera slavnostně zahájen v průmyslové zóně v Liberci.

Centrum rozvoje strojírenského výzkumu Liberec je prvním pracovištěm svého typu v České republice, které vzniklo v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace ministerstva školství. Zároveň s ním tu bylo za podpory ministerstva průmyslu a obchodu otevřeno i aplikační centrum laserových obráběcích zařízení.

Znovu se tak potvrzuje pověst Liberce jako centra výzkumu špičkových strojních zařízení.

Výčet tuzemských firem, které o spolupráci s libereckým výzkumným pracovištěm projevily zájem, pak jen dokládá, že Česko dávno není jen montovnou zahraničních automobilek, ale má vlastní, byť kapacitně omezenou, průmyslovou výrobu, o kterou je na domácím, ale i zahraničním trhu velký zájem.

Skončila výroba ve velkém, uspěje nápad

Otevřením nového centra Liberec navázal na šedesátiletou historii zdejšího výzkumného ústavu textilních strojů, který patentoval řadu světově uznávaných vynálezů, například v oblasti tryskových stavů, bezvřetenového předení či technologie výroby netkaných textilií.

„Textilní výroba v masivním měřítku, která tady zaměstnávala tisíce lidí, je už minulost. Odstěhovala se za producenty surovin, na druhou stranu tu vzniká množství malých firem, které uspějí s chytrým nápadem i na světovém trhu," potvrdil generální ředitel VÚTS Miroslav Václavík. Jako příklad uvedl společnost Vertex z Litomyšle, která vyrábí speciální tkaninu do omítek a dokáže zajistit až polovinu celosvětové spotřeby. Textilie se zpracovává na speciálním tryskovém stavu z libereckého výzkumu…

Jako další příklady spolupráce uvedl ředitel výzkumného centra například TOS Varnsdorf, LVZ, Modelárnu Liberec, Magnu a další firmy. Povzbudivé je i to, že zatímco v minulých letech tvořili převážnou část odbytu VÚTS zahraniční zákazníci, v 90. letech to bylo až 80 %, nyní mají čím dál větší zájem o technické novinky české firmy.

Budoucnost českého průmyslu vidí expert v oblasti strojírenského výzkumu a výroby v chytrých nápadech, spolehlivosti a rychlé reakci na zákazníkovu potřebu.

Na co se výzkum zaměří?

Především na snížení energetické náročnosti strojů, což je podle odborníků úkol pro budoucí desetiletí. „Po nás výzkumnících se žádá, aby byly stroje mnohem výkonnější, ale zároveň aby splňovaly přísné nároky na nižší hlučnost a ekologii, což je samozřejmě v určitém rozporu. A právě ten, kdo bude umět tento konflikt vyřešit, má šanci na trhu uspět," zdůraznil ředitel Miroslav Václavík.

Sloužit k tomu bude nejen hala, kde se budou vyrábět a testovat prototypy i hotové stroje, vytvořené přímo na míru zákazníkovi, ale i špičkové laboratoře. Testovat se tu budou kromě hluku například i extrémní tepelné podmínky. „Jiné teploty snesou stroje na Sibiři, jiné v Brazílii," vysvětlují odborníci.

V dalším ze čtyř špičkově vybavených pracovišť se sledují nejen akustické parametry interiérů vozů, ale dokonce i jednotlivých částí zařízení.

Například tu změří, kolik hluku dokáže vstřebat sedačka. Objekt je navíc konstruován tak, aby se testování ani v nejmenším nedotkly vnější vlivy. Laboratoře jsou na speciálním podloží a je to vlastně stavba uvnitř stavby.

Třebaže v Liberci bylo nedávno rovněž s podporou EU otevřeno výzkumné pracoviště pro nanomateriály a nové technologie, konkurovat si nebudou.

Naopak doufají v těsnější spolupráci. Výzkumný ústav navíc nabízí šanci absolventům strojních oborů či mechatroniky, a to nejen doktorandům TUL, ale i z dalších technických škol. Z původních 155 chtějí jejich počet navýšit jen do příštího roku o dalších čtyřicet.