„Dobrý den, pane Los! Jsem ministr zdravotnictví Blatný a přišel jsem vám vysvětlit, co je to pes!“ Hlášku doprovází humorná kresba a v podobném duchu se nese celá výstava Coronavtípky, která je k vidění do konce září ve výstavní síni ve vestibulu Krajského úřadu Libereckého kraje.

Loutkoherec a člen libereckého divadla Na Cestě Miroslav Los neměl původně v plánu své kresby publikovat. Považoval je za osobní výpověď určenou především lékařům, spolupacientům a zdravotním sestrám v Krajské nemocnici Liberec a svým přátelům. Navazovaly na jeho dlouholetou tvorbu novoročních přání, na kterých on sám figuruje. „Přátelům se kresby líbily a přemluvili mě, ať je zveřejním. Nakonec se to podařilo formou výstavy, jejíž příprava zabrala jeden měsíc. Doufám, že návštěvníky potěší a trochu pobaví v této divné době,“ řekl autor výstavy Coronavtípky.

Inspiraci na kresby čerpal všude kolem sebe. Nápady přicházely i v noci, kdy si je musel rychle poznamenat, aby nezmizely. „Možná to byla často i obranná reakce člověka, který vnímá kolem sebe to bláznivé ‚peklo' a často zoufalý boj s ním,“ svěřil se Los. Mezi vtípky nemá žádného favorita, pamatuje si přesně, za jakých okolností vznikly a kdo byl jejich první divák. „Můj pohled na situaci vyjádřený kresbami ji odlehčuje, nikoliv zlehčuje. Je to pokus vidět vážnou věc přes růžově zbarvené sklo, vystihnout absurdnost některých situací,“ zdůraznil loutkoherec. Toho překvapily příznivé ohlasy a nabádání, aby své kresby vystavoval i na jiných místech.

Kresleným humorem chtěl poděkovat zdravotníkům v liberecké nemocnici, kde skončil po několikadenním zápolení s koronavirovou nákazou. Ač se snažil jako ukázkově vzorný senior být co nejopatrnější, vir ho přesto skolil. Nakonec ho lapajícího po dechu hospitalizovali na JIPce. „Ocitl jsem se v prostředí, které připomínalo sci-fi filmy. V očekávání něčeho, o čem nikdo nevěděl, jak bude vypadat, co to s vámi udělá. Obrovský dojem na mě udělala až andělská péče sester, dobrovolníků a personálu, jejichž nasazení bylo ohromující,“ podotkl Los.

„Personál fungoval jako přesný stroj, jen místo součástek byli lidé“

Po přesunu na plicní oddělení vše pokračovalo v klidnějším režimu, ale kyslík nadále zůstával jeho nejlepším kamarádem. „Vše působilo dojmem přesně fungujícího stroje. Jen místo součástek ho tvořili lidé, kteří se vám snažili maximálně pomoci,“ popsal své dojmy bývalý pacient.

Aktuálně se snaží vrátit k hraní pro děti a má v plánu pokračovat v kreslení. A jak by přesvědčil o existenci koronaviru ty, kteří stále pochybují? „Měl jsem možnost setkat se s onemocněním covid-19 natvrdo. A kvůli tomu se i po následující lázeňské péči cítím o pár let starší. Se vším všudy,“ uzavřel vyprávění tvůrce výstavy Coronavtípky Miroslav Los.