„Jde teprve o druhý odchov tohoto druhu v zoologických zahradách vůbec. První a do letošního roku jediný úspěch si v roce 1991 připsala Zoo Riga," upřesnil tiskový mluvčí liberecké zoo Ivan Langr. „Zoo Liberec tak potvrdila svou výjimečnost v chovatelské práci s dravci, jejichž kolekce patří pod Ještědem v evropském měřítku k nejucelenějším," dodal.

Projekt umělé inseminace orlů křiklavých spustila liberecká zoo již v roce 2007, samice se však nedařilo oplodnit. Postupem času získala do svého chovu další jedince, čímž posílila šance na zisk kvalitního genetického materiálu. Nyní chová zoo 10 orlů křiklavých, 4 samce a 6 samic.

„Letos zjara už byly úspěšné všechny tři fáze, odběr, inseminace a inkubace v umělé líhni. Mládě se vyklubalo 2. června po 41 dnech. Pátý den po vyklubání bylo vložené pod náhradní rodiče," doplnil Ivan Langr.

Orel křiklavý žije hlavně v Evropě a Asii. Ve volné přírodě je zastoupen především v euroasijském prostoru (od Pobaltí do střední Evropy, resp. severovýchodní SRN, a dále na jih až na Balkánský poloostrov – zhruba 95 % světové populace) + kavkazské státy, migruje ale například i do jihovýchodní Afriky (Tanzánie, Zambie, Mozambik, Angola).

V současné době se jeho evropská populace odhaduje asi na 14 až 19 tisíc párů. V české přírodě není od roku 1990 potvrzeno úspěšné hnízdění, i když v minulosti tomu tak na našem území bylo. V důsledku změn v krajině, zejména kvůli odvodňování, následnému úbytku vhodných biotopů a hlavně kvůli dřívějším odstřelům byl v ČR orel křiklavý vyhuben.

V lidské péči se pak orel křiklavý množí jen velmi málo především proto, že chybí kvalitní genetický materiál. Z evropských zoologických zahrad chovají orly křiklavé jen Liberec a Riga.