„Nově vybudovaný nástup k 15., 14. a 13. cestě odstraňte do 14 dnů od doručení této výzvy, nejpozději však do 10. června," píše Bělinovi vedoucí odboru místního hospodářství a majetku města Tomáš Martinček ve výzvě k odstranění nástupu Karlu Bělinovi. Výzvu děčínský magistrát poslal 19. května a redakce Děčínského deníku ji má k dispozici.

Město argumentuje především bezpečností horolezců. Všechny ostatní cesty totiž nechalo na jaře opravit a certifikovat. Nový nástup byl navíc postaven bez souhlasu vlastníka pozemku, kterým je právě Děčín.

S likvidací nového nástupu ale Karel Bělina nesouhlasí. A stejně jako radnice, i on argumentuje bezpečností horolezců. Těch se každoročně na via ferratu v centru Děčína vydá více než 20 tisíc.

„Důvodem odmítnutí je, že další nástupový směr je nezbytně nutný z důvodu obrovského zájmu via ferraty. Nahromadění lezců na nástupových směrech spojené s nebezpečím při pádu na přeplněném nástupovém směru. Proto jsem další nástupový směr zřídil s plnou zodpovědností," vysvětluje Bělina s tím, že úředníci rozhodují o něčem, co sami pořádně neznají.

V dopise magistrát Bělinu také upozorňuje, že se dopouští protiprávního zásahu do vlastnických práv města, proti kterému se lze podle občanského zákoníku bránit žalobou.

Město mu totiž také vyčítá, že se na Pastýřské stěně objevil nový nástup i přesto, že již podepsal dokument, ve kterém stvrzuje, že v dalším rozšiřování ferraty bez vědomí magistrátu nebude pokračovat. Jenže podle Běliny byl nový nástup rozpracován dříve, následně ale musel práce kvůli zdravotním problémům přerušit a dokončil je až nyní.

„Nechápu, proč město chce něco takového udělat a zároveň propaguje ferratu jako turistický tahák, který má do města přitáhnout další turisty," kroutí hlavou Bělina.

POSTAVIL JI SÁM

Ten pro město zajištěnou cestu na Pastýřské stěně vybudoval před dvěma lety. Díky jeho nadšení Děčín ušetřil značné peníze, via ferrata jej přišla na asi 150 tisíc korun. Pokud by ji nechalo postavit firmu, utratilo by za ni i několik milionů korun. Cena výškových prací se totiž pohybuje ve vyšších stovkách korun za jednu hodinu práce.

Nynější spory mezi městem a tvůrcem via ferraty navíc nejsou první, již dříve se dohadovali o vedení některých cest a především o jejich legalizaci.

Spor Karla Běliny s magistrátem se dostal na přetřes také na posledním jednání zastupitelstva. Tam náměstek primátorky Jiří Anděl Bělinovi nabídl, aby se s ním setkal a celý problém spolu znovu probrali.

V současné době mají cesty v horní části stěny patnáct různých směrů. Na ty je možné vystoupat ale jen ze tří nástupů. A právě to chtěl Karel Bělina novým nástupem změnit, aby se proud horolezců v dolní části stěny rozdělil.

Obrovský zájem o lezení v centru okresního města je vidět prakticky každý den, kdy počasí umožňuje lezení na pískovci. U nástupů se mnohdy tvoří i fronty.

Při výstupu mohou k odpočinku lezci využít lavičku se stolem, tu umístil tvůrce cest Karel Bělina zhruba do poloviny trasy. V žádném případě se ale na cestu vzhůru není možné vydat bez základních znalostí bezpečnosti a bez správného vybavení. Lezci musí mít sedák, pevné boty, přilbu, rukavice a ferratový set. Ten zaručí, že při správném používání bude lezec po celou dobu výstupu zajištěn. Kdo si na výstup netroufne, může si domluvit průvodce.

Zajištěné cesty mají přibližně stopadesátiletou tradici v Evropě, a to především v Dolomitech a Alpách. První byla upravena v roce 1843 na vrcholu Hoher Dachstein v Rakousku. Pro jejich použití potřebují turisté horolezecký úvazek a další pomůcky.