Zatímco dlouhé roky čelil na operačním sále těžkým polytraumatům, teď se svým týmem čelí koronavirové infekci. V době, kdy se jeho úsilí upínalo k tolik potřebné výstavbě nového pavilonu urgentní medicíny, zasedá denně krizový štáb a on sám, navzdory nemoci, která ho upoutala na vozík, objíždí a podporuje jednotlivá oddělení, aby nemocnice ani v době koronaviru nepřestala šlapat jako dobře seřízené hodinky.

Zde najdete on-line

Kolik pacientů s Covid-19 je v tuto chvíli v krajské nemocnici a v jakém jsou stavu?
V tuto chvíli jich je šest na krajském infekčním oddělení a dva pacienti na ARO, jeden z toho v relativně těžkém stavu. Uzdravených pacientů s touto diagnózou je zatím 35 a další by už brzy měli přibývat.

Kolik zdravotníků je v současné chvíli v karanténě?
V tuto chvíli jich je 18, zpočátku jich bylo víc, ale postupně z ní vycházejí. Karanténa končí v okamžiku, kdy jsou zdravotníci testováni a kdy jsou tyto testy negativní.

Nemocnice a další zdravotnická zařízení zpočátku velmi bojovaly s nedostatkem ochranných prostředků. Jak to vypadá teď?
Většinu osobních ochranných prostředků máme v zásobě přibližně na tři týdny. Díky daru Nadace Syner máme i dost ústenek. V tuto chvíli by se zásobováním neměl být problém. Spolupracujeme i s dalšími subjekty, které jsou schopny dodávat tyto prostředky za rozumné ceny. Tím myslím částky do 14 korun za jednu, namísto původní 1,50 Kč. Bohužel. Rozhodně ale nevyužíváme služeb žádných překupníků či spekulantů, kteří jsou schopní prodávat věci za více než desetinásobky původních cen. Spotřeba zdravotnických ústenek, jaké se běžně používají během operací, je ale teď oproti loňsku zhruba čtyřnásobná.

A jak je to s nanorouškami a filtry z Technické univerzity?
Ty rozdáváme našim zaměstnancům a jsme za ně velmi vděční, ale při styku s pacienty využíváme výhradně operační roušky a nosí je i naši pacienti.

Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo také o útlumu všech plánovaných operací a většiny ambulantních služeb. Jaký to bude mít dopad na ekonomiku nemocnice, kde jsou téměř všechny výkony hrazeny ze zdravotního pojištění, ale teď o jejich podstatnou část přijde?
To se v tuto chvíli velmi špatně odhaduje. Jsme si vědomi, že výkony poklesly v důsledku opatření o zhruba 40 procent. Když bychom to vzali přímou úměrou, znamenalo by to tedy pokles příjmů o 40 procent, jenže takto jednoduše se to počítat nedá, protože do toho procenta je zahrnuto všechno, kdežto my teď nemůžeme dělat ani velmi náročné výkony. Zatím jsme zálohováni zdravotními pojišťovnami tak, jak je to běžné, ale existuje představa, že až se to příští rok sečte, budeme muset peníze vracet. Toho se velmi bojíme, ale snažíme si takové obavy nepřipouštět, protože v prvé řadě léčíme a tomu by měla sloužit ekonomika zdravotnictví, nikoliv obráceně.

Může mít současný stav, který se promítne nejen do ekonomiky nemocnice, ale i vašeho hlavního akcionáře, kterým je Liberecký kraj, dopad na výstavbu Centra urgentní medicíny (CUM)a financování z úvěru kraje, tak jak to odsouhlasilo jeho zastupitelstvo?
Rozhodně může být ohroženo. Teď se ale na Libereckém kraji vytvářejí mechanismy, jak to přeci jen navzdory osudu zajistit. Jednáme a zatím nejsme u konce. Na druhou stranu se ale právě v souvislosti s koronavirovými opatřeními jasně ukazuje, jak je pro jakoukoli podobnou krizi potřeba mít pro obyvatele celého kraje silnou centrovou nemocnici. Její existence by ale bez realizace CUM nebyla dlouhodobě udržitelná. Pevně proto věřím, že naši vlastníci jistě najdou odvahu k prosazení tohoto projektu i v této nelehké době.

A harmonogram prací není touto situací narušen?
Co se týče samotného harmonogramu, ten pokračuje podle plánu. Máme územní rozhodnutí a směřujeme ke stavebnímu povolení. Řada těchto kroků je hotová a budeme je muset zaplatit. Další věcí je náročná prováděcí dokumentace, což jsou detaily, podle kterých se bude stavět. To jsou přípravné práce za velikánské částky a tady se musíme dohodnout s akcionáři, jestli k tomu můžeme dát pokyn. Nepopírám, že se nacházíme ve velmi složitém období, ale já pevně věřím, že tak, jak se v naší zemi a v naší nemocnici daří zvládat koronavirus, zvládneme i tohle. Jsem přesvědčen, že není potřeba se předem děsit.

Vraťme se k dennímu chodu oddělení. Zdravotníci musí čelit řadě nových opatření, pracovat celý den v ochranných prostředcích, vnímat organizační změny. Jak to zvládají?
Zdravotníci jsou utahaní z toho, jak se vše mění, jak se neustále diskutuje, co ještě utlumit na úkor koronaviru. I když je na řadě oddělení kvůli zákazu plánovaných operací relativně větší klid, zdravotníci jsou psychicky unavení a chodí domů utahaní víc, než když tu panuje normální frmol.

V nemocnici se hodně mluví o tom, jak velmi svůj tým povzbuzujete, třeba velikonočním poselstvím, ale i tím, že denně procházíte všechna klíčová oddělení, jste s nimi na jedné lodi. Jak ještě podporujete psychiku zaměstnanců v téhle náročné době?
Máme linku profesní pomoci, ale víte, ono je hodně obtížné, alespoň z mého pohledu, poskytnout zdravotníkovi nějakou útěchu, když má velmi přesný náhled na situaci. Pracujeme a měníme věci doslova za pochodu, ale lidé v naší nemocnici, respektive ve všech třech nemocnicích (pod KNL patří nemocnice v Turnově a Frýdlantu – pozn. red.) jsou neskutečně skvělí. Nesmírně rozumní, inteligentní lidé, což se projevuje právě v těchto situacích. Čelíme situaci, kterou nikdo z nás nezažil, ale věřím, že jsme velmi dobře připraveni.

Už jsme zmínili vaše velikonoční poselství zaměstnancům. Co byste vzkázal dalším zdravotníkům, ale i pacientům?
Že z toho vyjdeme silnější, než jsme do toho vklouzli. Že se v lidských povahách oddělí zrno o plev. Budeme si na sebe navzájem pamatovat, jak jsme se v téhle situaci chovali. Jestli jsme udělali vše, co se od nás očekávalo a co bylo správné. A pokud si to budeme pamatovat správně, vyjdeme z toho lepší a silnější, než jsme byli.