Vagón vyrobila českolipská továrna v roce 1935. V provozu byl více než 40 let, poslední nátěr dostal v roce 1978. Oproti dnešním vozům, které jsou prakticky celé z kovu, má tento historický kousek ocelový rám a dřevěné obložení. „Je to vagon CDLM, což je osobní vůz se služebním oddílem. Až do roku 2007 existoval ještě jeden tohoto druhu, vlastnilo jej Národní technické muzeum. To o něj přišlo při nehodě, kdy na něj spadla remíza,“ vysvětlil Tomáš Benda ze spolku Společně pro lepší město.

Pro renovaci vybírali ze tří různých vozů. Rozhodla právě unikátnost 84 let starého vagónu, který jezdil především na severu Čech. V 50. letech jej mělo ve správě depo v Liberci, později se přesunul do Frýdlantu, kde také dojezdil. Od léta 1979 pak nesměl kvůli technickému stavu do provozu. Vůz nyní stojí na děčínském východním nádraží na podstavcích. Nové podvozky teprve musí spolek nechat vyrobit.

„Tady jsou ještě litiny, ke kterým byla přidělána kamna na uhlí. Bohužel je někdo nejspíš odnesl do sběru,“ přiblížil Benda další, z dnešního pohledu neobvyklou výbavu. Zajímavostí je také umístění dveří. Zatímco dnes jsou na krajích vagónu, tento je má uprostřed. Podle Tomáše Bendy je to proto, že se tehdy dráhy rozhodovaly, která varianta je pro provoz souprav výhodnější.

Výbuch v Hamru na Jezeře
Muž zraněný v úpravně odpadů v Hamru na Jezeře je v kritickém stavu

Nakonec se na dlouhé desítky let prosadily dveře na okrajích vagónů. Do jejich středu se vrátily až s příchodem elektrických a motorových jednotek, které se ve velkém rozmáhají v poslední době.

Než historickému unikátu spolek znovu vdechne život, je potřeba jej celý odstrojit. Odstranit rez a shnilé dřevěné části nahradit novými. Následně pak vše přetřít několika vrstvami barvy a složit dohromady.

Rekonstrukce vagónu vyjde na přibližně dva a půl milionu, které chce spolek pokrýt financemi od dárců. Pomáhá ale také řada dobrovolníků, například studenti z děčínské dopravní průmyslovky, kde je železnice jedním z hlavních oborů.

„Je to kus historie. Je to poslední takový vagón a rád bych pomohl s jeho záchranou. Protože jsem z Děčína, tak jsem si zjistil, kdo tady tomu velí a přidal se,“ vysvětlil svou cestu k záchraně historického vozu student Petr Miškovský, který je také členem Zubrnické museální železnice. Právě v Zubrnicích vagón dlouhé roky stál, než se letos vydal na náročnou a riskantní cestu do Děčína. Nikdo totiž nevěděl, jestli rám vydrží nakládání na kamion.

Po skončení oprav chce spolek proměnit vůz v expozici mapující život za první republiky. Mohla by sloužit například jako výuková pomůcka žákům základních i středních škol. „Nejprve bude nastálo umístěný na východním nádraží. Teprve až získáme všechna potřebná povolení a potvrzení o technické způsobilosti, bude moci vyjet na koleje,“ doplnil Benda s tím, že pak by mohl jezdit po celé České republice.

Vůz přežil do současnosti vlastně náhodou. Původně dvouodstínový zelený vagón, který byl řazený do běžných vlaků, prošel totiž v poválečných letech rekonstrukcí. Kromě jiného změnil barvu na cihlově červenou a jezdil společně s motoráky přezdívanými Hurvínek. Ani samotná původní barva nebyla příliš obvyklá, ČSD totiž používaly dva odstíny zelené pouze tři roky, a to v letech 1932 – 1935.

Jedno z ocenění převzala i Anežka Dušková ze SUPŠS Kamenický Šenov.
Cenu vévody z Edinburghu převzali i studenti ze Šenova