Očkovat, nebo neočkovat? Dilema, které pár týdnů před porodem řeší nastávající matka Jana Šálková. Jako prvorodička hledá informace o dětech mezi známými i na internetu a ač o tom dříve tolik nepřemýšlela, některá zjištění, které se v souvislosti s očkováním našla, ji znejistěla.

„Na různých rodičovských webech jsem se dočetla děsivé historky o vážných onemocněních dětí po očkování a vyděsilo mě to. Probírala jsem to se svojí lékařkou, která mě ubezpečila, že nemusím mít strach a očkování mi doporučuje. I tak jsem ale trochu na rozpacích, definitivně se rozhodnu nejspíš až bude miminko na světě," popisuje mladá žena.

Proočkovanost pod 95% byla zjištěna u dětí narozených v roce 2011, které měly být očkované dvěma dávkami očkovací látky proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám."
Jana Prattingerová, krajská epidemioložka

Získávání nepřesných a nepravdivých informací z internetu nebo od neinformovaných lidí je podle krajské epidemioložky Jany Prattingerové často příčinou toho, že se lidé obávají a své děti očkovat nenechávají. Globálně a i v Libereckém kraji přitom přibývá počet dětí, které nemají povinné očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.

„Proočkovanost proti těmto infekcím pod 95% byla zjištěna u dětí narozených v roce 2011, které měly být očkované dvěma dávkami očkovací látky proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, a to v okrese Jablonec a Liberec. Stále více řešíme případy odmítačů, tedy lidí, kteří se nechtějí nechat očkovat," uvedla Prattingerová.

Přitom např. spalničky jsou vysoce infekční nákazou. Jeden nemocný nakazí kolem sebe až 18 vnímavých lidí. Podle epidemioložky převyšují výhody očkování daleko jeho nevýhody. „V současnosti vnímáme zejména nežádoucí účinky, ale nevnímáme, že se podařilo za dobu očkování výrazně snížit počet nemocných," upozorňuje Jana Prattingerová. U spalniček před zavedením očkování onemocnělo ročně zhruba 50 tisíc lidí a tři sta z nich zemřelo, po zavedení povinného očkování ročně nemoc postihne zhruba desítku lidí. Minulý rok zaznamenali epidemiologové v Libereckém kraji jediný případ nemocného dítěte, které si navíc nákazu přineslo z Ústecka. Tam vloni vypukla menší epidemie spalniček a onemocnělo kolem dvou set lidí. Nemoc tehdy přivezl muž z pobytu v Indii.

Aktuálně v našem kraji řeší hygienici jeden případ člověka nemocného spalničkami. Onemocněl pracovník velké firmy z Liberecka, který přijíždí za prací z Polska. Kde se nakazil, zatím nezjistili.

Zbytečné obavy z nákazy mít lidé nemusí, vysoká proočkovanost populace totiž jejímu šíření účinně zabraňuje. Příznaky onemocnění spalničkami jsou podobné jako u chřipky, přichází vysoká teplota, zánět spojivek a objevují se pupínky. Komplikací může být zánět středního ucha, zápal plic nebo postižení nervového systému.

Očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám je aplikováno u dětí ve dvou dávkách, poprvé v patnácti měsících, podruhé mezi 21. a 25. měsícem života. V posledních letech v kraji přibývá dětí, které nejsou přeočkované ve druhém kole. U kontrolovaného počtu 4191 dětí narozených v roce 2011 jich nebylo přeočkovaných 320.

Jak je to s placením za očkování

Kamarádce pro její dceru lékař doporučil rozložení očkování a jinou, prý šetrnější očkovací látku, než je běžná hexavakcína. Neplatila za ni nic. Po mně by byl chtěl plnou cenu této očkovací látky. Je někde určeno, které vakcíny jsou hrazené pojišťovnou a které si pacient musí platit?

Princip úhrady očkovacích látek vychází z ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění. Zde se uvádí, že hrazeny jsou léčivé přípravky obsahující očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného ministerstvem zdravotnictví a také samotné toto očkování (tj. jejich aplikace). Pravidelným očkováním přitom je očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, nákazám vyvolaným původcem Haemophilus influenzae B, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B (hexavakcínou), dále proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, proti virové hepatitidě B a u rizikových osob proti pneumokokovým nákazám a proti tuberkulóze.

Zmíněná pravidelná dětská očkování jsou tedy zcela bezplatná, pokud dítě necháte očkovat stanovenými vakcínami. Jen ty jsou plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění; pojišťovna je hradí na základě smlouvy přímo distributorovi. Pokud si vyberete v rámci pravidelných očkování jinou vakcínu, hradí pojišťovna jen její aplikaci, zatímco cenu vakcíny musíte zaplatit přímo očkujícímu lékaři, který ji pro vás objedná.

Jestliže lékař doporučí ze zdravotních důvodů rozložení očkování (více aplikací dílčích vakcín), hradí pojišťovna jak cenu vakcín, tak i všechny vykázané výkony aplikace, bez ohledu na počet dávek. To byla pravděpodobně i zmíněná situace, kdy sám lékař jinou vakcínu (resp. vakcíny) pro dané dítě doporučil. Podmínkou úhrady pojišťovnou jsou ale zdravotní důvody a tedy lékařská indikace tohoto postupu, což musí být zdůvodněno a zaznamenáno ve zdravotnické dokumentaci dítěte.

K otázce můžeme doplnit, že pacient, který si vybere jinou než hrazenou vakcínu, v některých případech neplatí její plnou cenu (jako u pravidelných dětských očkování), ale doplácí cenový rozdíl. Může tomu tak být u nepovinných očkování např. proti chřipce u rizikových osob, proti pneumokokovým infekcím (do 7. měsíce věku) nebo proti lidskému papilomaviru (pro dívky ve věku 13-14 let). U nich zákon uvádí, že pojišťovna hradí očkování a léčivé přípravky obsahující očkovací látky v provedení nejméně ekonomicky náročném. Když si pojištěnec zvolí jinou, dražší vakcínu, uhradí přímo lékaři cenový rozdíl; pojišťovna uhradí jen částku odpovídající ceně ekonomicky nejméně náročné varianty.

Mgr. Oldřich Tichý
Všeobecná zdravotní pojišťovna