Malíř, sochař a designér Hans Rudolf Giger se narodil 5. února 1940 ve švýcarském městě Chur. V Curychu studoval v šedesátých letech architekturu a průmyslový design. Začal se věnovat filmu a sám režíroval několik málo známých snímků.

Příběh Vetřelce vymyslel americký scenárista Dan O´Bannon a původně měl proti Vetřelci bojovat muž, ale jeden z producentů vymyslel, že žena by byla zajímavější.

Kolem roku 1976 příběh ještě přepracoval Walter Hill, který uzavřel smlouvu s 20th Century Fox a měl film i režírovat, tuto roli ale nakonec přenechal Ridleymu Scottovi. Společnost se bála investovat do akční sci-fi, protože právě přicházely Hvězdné války a nikdo nevěděl, jak dopadnou. Po jejich úspěchu se Hollywood rozhoupal a dal na Vetřelce osm milionů dolarů, což bylo v sedmdesátých letech hodně.

Podoba Vetřelce byla inspirována Gigerovým obrazem Necronom IV. Knihy kreseb jako Necronomicon a Necronomicon II a díla otištěná v časopise Omni mu vynesla mezinárodní renomé. V umění zavedl také pojem biomechanika. V jeho podání je to zvláštní druh fúze mechanického a biologického, z čehož jako finální produkt vzniká jakýsi mutant nebo hybrid, poznamenaný oběma vlivy. Giger jej nazval biomechanoid.

Fanoušci mohou navštívit Giger bary

Giger se celý život zabýval fantastikou a surrealismem. Za práci na kultovním filmu Vetřelec získal Oscara v roce 1980. Podílel se například také na filmech Poltergeist 2 (1986), Vetřelec 3 (1992) a Mutant (1995) nebo na počítačové hře Dark Seed.

Hans Rudolf Giger také navrhl nábytek pro další veleslavný film Duna, který měl režírovat Alejandro Jodorowsky, ale nikdy k tomu nedošlo. O mnoho let později použil jen pár jeho návrhů David Lynch.

Svůj oblíbený bio-mechanický styl pak uplatnil při zakládání Giger barů ve Švýcarsku a podílel se i na stylu speciální řady kytar Ibanez a na několika obalech hudebních alb. V roce 1998 získal výtvarník zámek St. Germain v Gruyères a založil tam se svou ženou Muzeum H. R. Gigera.