Červené, bílé nebo růžové?

Nejklasičtější dělení vín je na bílá, červená a růžová.

Bílé víno může být vyrobeno nejen z bílých, ale i z růžových, červených nebo modrých hroznů. Při výrobě se rmut (narušené slupky hroznů) ihned lisuje a získává se čistý mošt ke kvašení. Pevné zbytky po lisování se nazývají matoliny.

Bílým vínům vyrobeným z modrých hroznů říkáme klaret.

Růžové víno (neboli rosé) se vyrábí z modrých hroznů krátkým nakvášením se slupkami cca max. 14 hodin.

Červené víno je vyrobeno pouze z modrých hroznů, protože červené barvivo se nachází pouze v těchto odrůdách, a to nakvášením nebo jejich tepelným zpracováním. Rmut se nechá několik dní kvasit. Slupky tak zůstávají v kontaktu s kvasící šťávou. Kvašení probíhá delší dobu a za vyšší teploty než u bílého vína.

Červené víno tak obsahuje ve vyšší míře třísloviny a údajně léčivou látku resveratrol (ze slupek i z jadérek), který se vyskytuje i v bílém víně. Dva decilitry červeného vína obsahují 600 mikrogramů resveratrolu.

Jak dělíme vína podle obsahu cukru?

Suché víno má nejvýše 4 g zbytkového cukru na litr, polosuché 4,112 g, polosladké 12,145 g a sladké min. 45 g.

U sektů používáme ve vztahu k obsahu cukru jiné dělení: Brut nature (přírodně tvrdé) má méně než 3 g cukru na litr (přičemž cukr nebyl dodán); extra brut (zvláště tvrdé) 06 g; brut (tvrdé) méně než 12 g; extra sec neboli extra dry (zvláště suché) 1217 g; sec (suché) 1732 g; demi-sec (polosuché) 3250 g a doux (sladké) více než 50 g cukru.

Ovocná vína

Víno je rovněž možné vyrábět z dalších druhů ovoce, případně bylin. V těchto případech je název doplněn přívlastkem, např. „ovocné víno". Známé je jablečné víno či víno švestkové, které se vyrábí tradičně v Asii.

Historie a současnost vinné révy

Réva vinná je jednou z nejstarších kulturních rostlin pěstovaných člověkem. Původ kulturních odrůd není zcela jednoznačně vysvětlen; spekuluje se sice, že vznikla šlechtěním lesní divoké révy vinné, avšak někteří autoři toto zpochybňují a její vznik odvozují od dnes již vyhynulých třetihorních druhů.

Réva se využívá i jako koření v kombinaci s malým množstvím vína. Z révy se vyrábí kvasný vinný ocet, vhodný do jarních salátů a také oblíbené hrozinky či sultánky.

Nejstarší exemplář révy na světě

V roce 2004 byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů podle historicky dochovaných pramenů, dobových kreseb a analýz vzorků úředně nejstarší exemplář révy vinné na světě. Je to takzvaná „Stara trta", kterou můžeme najít ve slovinském Mariboru na nábřeží u řeky Dravy. Její věk se odhaduje na více než 440 let.

Roste na jižní straně průčelí jednoposchoďové budovy. Kmen s průměrem 25 cm se ve výšce dvou metrů rozděluje na vodorovné vedení a její větve mají délku přes 15 m. Je to původní červená odrůda, je velmi plodná a je odolná proti nemocem a škůdcům.

Zpracoval Jan Kratochvíl