S mírnou nadsázkou se jedná o téměř stejný průlom v boji s bakteriemi jako kdysi vynález sira Alexandra Fleminga.

Ještě nedávno se na otázku, co dokáže usmrtit bakterie, odpovídalo jedním slovem. Penicilin. Dizertační práce mladé vědkyně Veroniky Zajícové z týmu medicínských aplikací při Oddělení nanotechnologií a informatiky při liberecké univerzitě však odstartovala výzkum, jehož výsledkem je technologie, která na bázi jemné nanovlákenné vrstvy dokáže nejen dokonale ochránit před bakteriemi a viry, ale stejně jako zmíněný lék je také okamžitě usmrtit.

Výsledky výzkumu, kterým se vědci zabývali zhruba čtyři roky, bude mít v prvé řadě uplatnění v nemocnicích zejména na operačních sálech, jednotkách intenzivní péče či transplantačních centrech. Využít se dá ale i v potravinářství či textilním průmyslu a při výrobě hygienických pomůcek. Novinka má chránit i před virem HIV.

Polibek smrti

Ochranné prostředky s antibakteriálními účinky nejsou samozřejmě novinkou. To, co je na výsledcích výzkumu týmu Ireny Lovětínské Šlamborové převratné, je právě aplikace formou nanotechnologií. „Mechanismus účinku nanovrstvy vůči bakteriím spočívá v průniku kationtu stříbra přes buněčnou stěnu, kde dochází k reakci s DNA bakterie a k jejímu usmrcení.

Další složky obsažené v nanovrstvě (nepatrné částice zinku a mědi) se s částicemi stříbra vzájemně podporují a tím dochází k udržení antibakteriálních, antivirotických a antimykotických vlastností po dlouhou dobu," vysvětlila vedoucí výzkumného týmu.

Podstatou unikátního objevu, který si tým nechal patentovat, je pak chemická reakce (polymerace), díky níž nepatrná vrstva antibakteriálního roztoku o tloušťce 150 až 300 nanometrů napevno přilne k povrchu. Odstranit se dá pouze mechanicky.

Tenoučká vrstva speciálního roztoku se přitom díky nanovlákenným mřížkám pevně přichytí na materiály různé struktury sklo, dlaždice, ale i textil užívaný ve zdravotnictví, například roušky, chirurgické rukavice, náplasti či obvazový materiál. Nemocniční prostěradlo ošetřené tímto roztokem je v podstatě antibakteriální po celou dobu životnosti.

Jak zmínil lékař Petr Otepka, jednatel společnosti Pharma-Future, která získala na využití technologie práva, antibakteriálním roztokem se mohou sterilizovat také operační nástroje, kanyly nebo dokonce některé implantáty, například kloubní náhrady.

Patent testuje tým liberecké univerzity v nemocnicích v Brně či Olomouci.

Právě ve zdravotnictví se očekává jeho nejširší použití. Důvod je prostý. Oslabení pacienti mohou být nejvíce ohroženi nejrůznějšími typy bakterií.

„Na následky bakteriálních infekcí ročně umírají v nemocnicích desetitisíce pacientů a náklady spojené s léčbou se celosvětově pohybují v desítkách miliard korun ročně. Vyvinuté nanovrstvy představují vysoce účinnou prevenci před napadením pacienta patogenními bakteriemi," zdůraznil Petr Otepka.

Infekce je hrozba

Velkým problémem dneška podle něj je, že na některé rezistentní kmeny bakterií už bohužel neexistují účinná antibiotika. Jejich nadužíváním v léčbě ale například i konzumací masa hospodářských zvířat, kterým se antibiotika běžně podávají, se jejich účinnost stále snižuje. „Bakteriální infekce se podle odhadu odborníků stávají největší reálnou hrozbou lidstva v budoucích sto letech," dodal lékař.

V praktickém využití by se nový objev liberecké univerzity měl objevit zhruba za rok.

Zájem o něj projevilo už Německo, USA a Čína.