Šest synagog a další čtyři židovské památky byly za posledních pět let v České republice opraveny za pomoci evropských fondů. Celkové náklady byly 282 milionů korun, Česko z toho zaplatilo 15 procent. Federace židovských obcí, která byla garantem projektu, říká, že navzdory době nacismu a komunismu, kdy mnoho židovských památek zaniklo, představuje tuzemský celek více než 60 synagog, 350 hřbitovů a dalších objektů historický poklad, který zřejmě nemá v Evropě obdobu.

Nově opravená synagoga v Nové Cerekvi, synagoga v Březnici. Jičínská židovská škola a synagoga v Úštěku, která byla otevřena spolu se sousedním rabínským domem a je používána jako vzdělávací centrum.

Památky ožívají

Projekt Revitalizace židovských památek v ČR byl součástí Integrovaného operačního programu vypsaného ministerstvem kultury. „Jedná se o synagogy v Brandýse nad Labem, Březnici, Krnově, Mikulově, Nové Cerekvi a Plzni, rabínské domy, bývalé židovské školy a další objekty, které díky novým programům ožijí stálými expozicemi, výstavami, přednáškami, koncerty, literárními večery, filmovými projekcemi, divadelními představeními a dalšími aktivitami. Budou čerpat z historie, architektury, religionistiky a umění. Zavítat na ně bude moci nejen odborná veřejnost, ale i studenti, rodiny s dětmi a senioři," řekla Radka Burketová, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj.

Historie, architektura a umění

V Nové Cerekvi tak například vznikla expozice Architektura synagog v českých zemích, v Brandýse nad Labem, kde byla synagoga po rekonstrukci otevřena 10. června, vznikla expozice Judaismus a jeho prameny, jazyk a písmo. Obnovené byly i další židovské památky obecní dům v Boskovicích, židovská škola v Jičíně, rabínský dům v Polné s expozicí o jednom z největších projevů antisemitismu v české historii.

V Úštěku na Litoměřicku byly otevřeny synagoga a sousední rabínský dům. Město se o využití synagogy bude dělit s Federací židovských obcí v České republice, která je majitelem objektu. V rabínském domě je expozice dějin židů a jejich školství v Úštěku a bude využíván i jako vzdělávací centrum.

„Jsme rádi, že synagoga bude opět sloužit veřejnosti," řekl starosta města Pavel Kundrát. Úštěcká synagoga byla po první fázi rekonstrukce otevřena již v roce 2003. Nepodařilo se však odstranit problémy s vlhnutím stěn v suterénu. Za poslední dva roky proto bylo třeba udělat novou hloubkovou izolaci budovy, upraven byl i odvod odpadní a srážkové vody. Součástí rekonstrukce byla i obnova teras pod synagogou a jejich sadová úprava. Rekonstrukce synagogy a rabínského domu stála 21,6 milionu korun.

90 synagog a 350 hřbitovů

V Česku se dochovalo 90 synagog, které mají památkovou hodnotu, dále zhruba 150 budov památkové povahy, například školy, obecní domy, rabináty, špitály a 350 židovských hřbitovů. V rámci projektu z nich bylo vybráno k rekonstrukci 15 architektonicky a historicky nejcennějších.

Nově opravená synagoga v Nové Cerekvi, synagoga v Březnici. Jičínská židovská škola a synagoga v Úštěku, která byla otevřena spolu se sousedním rabínským domem a je používána jako vzdělávací centrum.

Úštěcká synagoga byla postavena v letech 1791 až 1794 v klasicistním slohu na místě dřevěné synagogy, která v roce 1773 shořela. Kamenná hranolová budova, v Čechách typově ojedinělá stavba, byla v roce 1851 zvýšena o 1,2 metru, byla rozšířena ženská galerie, přistavěna předsíň a modlitební sál byl vyzdoben maurskými motivy. Suterén byl vyhrazen pro židovskou školu.

K náboženským účelům byla synagoga využívána do druhé světové války. Tu přečkala, ale po válce byly sousední domy strženy a synagoga chátrala. V 70. letech na ni byl vydán demoliční výměr, v 80. letech se dále rozpadala střecha a vnitřní vybavení shořelo. Rekonstrukce se dočkala až v 90. letech v rámci projektu Federace židovských obcí ČR za podpory Mezinárodního fondu pomoci obětem holocaustu, českého státu a města Úštěk.

Nejvíce synagog v českých zemích vzniklo v 19. století, kdy zdejší židovské obyvatelstvo provázela emancipace v mnoha oblastech života. Společenské změny se projevily v dosud největším hospodářském, kulturním a populačním rozkvětu židovské komunity, který našel odezvu i v intenzivní výstavbě nových synagog. Již v 50. letech v mnoha obcích a městech vyrůstají první velké chrámy, v poslední třetině 19. století a na počátku 20. století se budovaly honosné chrámy na nových třídách velkých měst a průmyslových center.

Nové využití starých budov

K nim patřil například Nový templ dnešní Španělská synagoga v Praze, nebo ve své době největší kopulový chrám v Čechách Nová synagoga v Teplicích. V letech 1800 až 1918 vzniklo v českých zemích 360 synagog.Velká část z nich byla vypálena během pogromu za takzvané křišťálové noci v listopadu 1938, po nacistické okupaci českých zemí v březnu 1939 nebo po deportaci židovských obyvatel do koncentračních táborů v roce 1942. Synagogy poničily i závěrečné boje druhé světové války. Po roce 1945 mohlo být obnoveno jen několik málo náboženských obcí ve velkých městech. Téměř 300 synagog zůstalo nevyužitých, chátraly nebo byly využívány k jiným účelům. Opravovat se začaly až v 90. letech.

Příslušné instituce dnes mluví maximálně o stovce dochovaných synagog. Jitka Oltová, která již několik let systematicky pořizuje fotodokumentaci židovských památek v Čechách a na Moravě, na svém webu ale uvádí počet dvakrát větší, tedy 207.

„Z nich některé jsou přestavěny tak, že byste v těchto stavbách rozhodně nepoznali jejich původní účel," píše. Bohoslužbám nyní slouží pouze Staronová, Vysoká, Španělská a Jubilejní synagoga v Praze, synagogy v Děčíně, Plzni a nově postavená synagoga v Liberci.