Scénář vychází z románu Marka Twaina a vypráví příhody dětí, kterým je prostředí zdivočelé krajiny kolem Velké řeky nekonečnou inspirací pro nová dobrodružství. Divadelní hru, kde je plno humoru, hravosti i napětí, si užije celá rodina.

„Jsme mladý soubor a inscenace je o mladých lidech. Hravost by měla být každému vlastní,“ vysvětluje režisérka představení Ivana Bufková, proč sáhla po klasickém díle. Podílela se také na scénáři, a to s divadelním kolegou Romanem Švehlíkem z moravského divadla BROD.

„Zkoušeli jsme od konce října, intenzivně od února. Zkoušky byly náročnější, než jsem si původně myslela. Ne, že by to herci nezvládali, ale sejít se v kompletní sestavě byl problém,“ sděluje Bufková.

Hru nacvičil velice rozmanitý ansámbl, co se týče profesí a místa. Podle režisérky Ivany Bufkové nejprve všichni členové souboru chtějí hrát, jenže nedomyslí své pracovní či studijní povinnosti a chtějí pak být zodpovědní na obě strany, což občas drhne.

„Ovšem naším hnacím motorem je láska k divadlu a vzájemné kamarádství, které hru a úsilí postrkují až do finále. Mám je všechny moc ráda za jejich lidský přínos a poctivost k práci nejen na jevišti, ale i kolem,“ říká Bufková. „Nehrají si na primadony, ale staví, nosí kulisy, uklízí po sobě. To stmeluje partu,“ dodává.

Divadelní klub mladých už mnoho let tvoří pod křídly Obchodní akademie v České Lípě, kde má k dispozici zkušební prostory. Většina členů klubu patří k současným nebo bývalým žákům školy.

Plakátek k premiéře hry Kluci od Mississippi v podání Divadelního klubu mladých v České Lípě.„Režisérka ve mě musela mít velkou víru, aby mě obsadila do tak velké role, a za to jsem jí velice vděčný,“ míní Václav Masopust, který dosud nikdy nehrál a nyní vystupuje v hlavní roli Toma Sawyera. Rebela, který se svými kamarády Huckem a Benem tvoří partu dobrodruhů, kteří sní o tom, že jednou zažijí něco velikého. Ale poté, co se stanou svědky ohavného zločinu na městském hřbitově, zjišťují, že reálný život je mnohem napínavější, než by si kdy pomysleli.

„Snažil jsem se vžít do malého potrhlého rošťáka ve věku zhruba dvanácti let. Popravdě mě to zaujalo,“ říká Masopust.

Kromě výkonů herců dotváří zážitky diváků také kostýmy či choreografie. Podle Kamily Rážové, která se postarala o kostýmy i scénu, tvůrci inscenace nechtěli, aby byla scéna okázalá, náročná a drahá.

„Jsme studentský soubor, takže jsme zvolili kus plotu a pár starých dřevěných bedýnek, které můžeme přestavovat. A tomu všemu vévodí samozřejmě kolesový parník v pozadí,“ prozrazuje Rážová.