Pacienti si tak mohou být jistí, že jejich operace není na okraji zájmu. Naopak se jim tu díky komplexnímu a individuálnímu přístupu dostane té nejlepší péče, v níž jsou obsaženy nejnovější poznatky i nové technologie. Například speciálně tvarované podpůrné 3D síťky nebo síťky samolepicí.

Tři kýly naráz? Není problém

Mladý lékařský tým pod vedením lékaře Jiřího Škacha zvládne i 4 až 5 operací kýly denně. Někdy jde o jeden zákrok, jindy díky možnostem šetrné laparoskopie zvládnou i komplikované případy oboustranné tříselné kýly v kombinaci s kýlou pupeční. To byl i případ šedesátiletého muže z Liberce, kterému lékaři operovali obě třísla a břicho zároveň. „Dříve by to znamenalo tři operace, tři narkózy, tři hospitalizace, tři rekonvalescence. Teď jsme všechny tři zákroky provedli při jednom během hodiny a půl. A zítra půjde domů," vysvětluje lékař.

Hodiny ukazují něco po osmé, pacient o němž je řeč už je připraven na sále. „Všechno v pořádku?" ptá se chirurg. „Určitě," usmívá se muž. „Nechcete se ještě na něco zeptat?" ujišťuje se lékař. „Kdepak," usmívá se pacient. „Vím, že budu v dobrých rukou, radši ať moc nevím, co se mnou budete dělat, já to raději zaspím," odpovídá. „Kýlní centrum jsem si nevybíral sám, doporučili mi ho, ale už mě tady v nemocnici jednou operovali a ve zdejší doktory mám důvěru," stačí odpovědět, než mu kanylou začne vtékat do krve anestetikum.

3D zázrak

Zatímco mi chirurg ukazuje polypropylenový zázrak v podobě 3D síťky, sestra natírá pacienta od hrudníku k podbřišku dezinfekcí. Sanitář rovná obrazovky. Na ní chirurg sleduje pohyby laparoskopických „prstů" v těle pacienta.

Nejprve ale musí v příslušných místech propíchnout břicho pacienta. Dvěma otvory se vsune do břicha laparoskopický nástroj, jedním kamera, kterou lékařka Romana Gaalová zobrazuje místo operace.

Pak už jde všechno ráz na ráz. Do břišní dutiny se napustí plyn speciální jehlou, která má zasunovací ostří a chrání tak břišní orgány před poraněním. Napuštěním plynu se vytvoří prostor pro samotnou operaci.

„Vidíte, tohle je kýlní vak," ukazuje lékař na průsvitnou blánu prorostlou do tukové a svalové tkáně. „Normálně chrání břišní dutinu a jednotlivé orgány v ní. Oslabeným místem se ale dostane, kam nemá a pak působí problémy, které mohou vést až k uskřinutí střeva. To už je závažný problém, který musíme řešit akutně," popisuje lékař, zatímco sleduji mistrné tahy jeho rukou. V každé jeden nástroj s drobnými kleštičkami na konci. Pomocí nich opatrně stahuje jemnou blánu z labyrintu břicha. Tlustými dutými jehlami se s jistotou pohybuje asi deset centimetrů pod kůží. Tempo operace se zpomalí.

„Teď musím opatrně, jakýkoliv chybný krok by způsobil krvácení," popisuje lékař. Nástroje nahrazují i funkci elektronického nože, krvácející vlásečnice může pomocí elektrického proudu jednoduše zatavit, stejně jako se to děje při zatavování igelitových obalů na potravinách. Problém je jinde. „Je to už letitá kýla, musím tkáň odtrhovat silou," říká s očima upnutýma k obrazovce.

Konečně se podaří z rozlehlých zákoutí břišních stěn odstranit celou blánu. „Když je kýla čerstvá, dá se jednoduše odlepit, tahle je ale zastaralá," říká lékař, když tloušťku vaku připodobňuje kapřímu měchýři. „Je to trochu taková důlní práce," dodává soustředěně, když se dokutá k výběžku kýly a celý vak je izolován. „Takto nám akorát pacienti přidělávají starosti, když nepřijdou včas." Pak už jen vak lehkým tahem vyjme z třísla a vrátí tam, kam patří do břišní dutiny.

Oslabenou tkáň zpevní síťka. Čeká nás závěrečná fáze laparoskopické operace třísel. „Síťka má tvarovou paměť, což je obrovská výhoda," upozorňuje lékař, zatímco na laparoskopickou jehlu namotává průhlednou tkaninu z jemné umělé hmoty. „Ty první se vyráběly z tvrdších materiálů, což některým pacientům dělalo problémy. Nejlepším řešením nebyly ani síťky, které se připevňovaly pomocí různých skobiček či lepidel. S touhle novinkou jsme maximálně spokojeni. Jak my, tak pacienti," dodává, zatímco v těle pacienta upravuje síťku do správného místa. To trvá už jen několik minut. „Vidíte jak tam sedí? Kýla nemá šanci, že by se otvorem dostala zpátky," dodává spokojeně.

Vše v jednom

Napětí povoluje, z reproduktoru rádia zní zrovna refrén hitu Everything at once. Vše v jednom. „To se hodí," smějí se oba lékař. Čeká je totiž ještě operace kýly v pupku muže.

Malým řezem u pupku odkryje místo asi dva centimetry pod kůží. „Tady síťku většinou nepoužíváme, riskovali bychom, že se přilepí ke střevu," ukazuje mi v mělké ráně. „I jizva je při běžné pupeční kýle většinou tak malá, že nepoužíváme laparoskopii," připomíná estetický rozměr lékařka. Během několika minut chirurg zručně odpreparuje blanku a upálí ji elektrickým nožem. Následně sešije několika zručnými tahy vnitřní vrstvy tkáně. Velkou pozornost věnuje samotnému pupíku.

„Pacienta většinou nezajímá, co se děje v jeho těle, ale jak to vypadá na kůži. Estetika především. To, jak je situace úspěšná, posuzuje pacient hlavně podle jizvy," odlehčuje situaci, nadechuje se. Bez známky únavy končí první ze série dnešních operací. Já i fotograf s úlevou sundáváme roušky. Naše místa vystřídají stážisté z jiných nemocnic. Liberecké kýlní centrum je totiž zároveň školícím centrem pro výuku operační techniky 3D sítěk.

Lékař nás vyprovází do přípravny, na vozíku leží už další čekatel, další kýla. Muž na sále se probouzí. „Tak máme to za sebou," slyšíme sestru, která pacienty probírá z narkózy. Za pár dnů bude moct klidně i zvedat těžká břemena. Životu nebezpečné uskřinutí už mu také nehrozí.

Hlavně přijít včas

„Kýlní centrum neznamená jen samotnou operaci, ale to, že se snažíme najít a řešit i problémy, které ke vzniku kýly napomáhaly. Ke kýle člověk musí mít dispozice. Někdo může být vzpěračem a nic se mu nestane, jinému stačí obyčejný kašel. Příčinou může být například chronická bronchitida u kuřáků, problémy s prostatou či opakované zácpy. To vše se dá vylepšit léky nebo naplánovat specializovaná vyšetření. Důležité je, aby šel pacient k operaci v optimální kondici a efekt operace byl pak absolutní. Tedy aby se pacient nevracel. To je totiž známkou, že jsme udělali to nejlepší, co jsme mohli a pacientův problém je definitivně vyřešen. A to je taky pro nás hlavní," uzavírá lékař, když nás vyprovází ze dveří sálu. Cestou mě napadá, jestli existuje i u kýly prevence.

„Kromě odstranění či potlačení zmíněných problémů je to i váha. Každodenní vláčení desítek kil navíc znamená nápor do oblasti slabin," vysvětluje některé aspekty chirurg Jiří Škach. Pravidelný pohyb podle něj jistě může do určité míry kýle zabránit, na druhou stranu při velké dispozici platí, co se má stát, to se stane.

„Život strávený v horizontální poloze u televize by prakticky také mohl vzniku kýly zabránit, otázkou by pak ale byla jeho kvalita a smysl. A když už kýla vznikne, je hlavní přijít včas," dodává.