„Hledáme pěstouny pro dvojčátka Helenku a Lukáše, narozená v červnu 2019. Obě děti byly krátce po narození svěřeny do ústavní péče, kde jsou doposud. Rodiče jsou uživateli drog. Lukášek se rád mazlí, je vnímavý, citlivý na pochvalu. Umí též výrazně projevit své emoce a prosadit se mezi dětmi. Helenka je usměvavá, citlivá a mazlivá, mezi dětmi se umí prosadit.“

Tak začíná dlouhý příspěvek na sociálních sítích, který je těžké dočíst do konce. Kromě zmiňovaných dvojčat se v příspěvku objevují informace o dalších šesti desítkách dětí, které hledají náhradní rodinu, protože ta biologická se o ně není schopna postarat.

Na facebooku měl příspěvek Zuzany Bendlové Jiránkové z Hrádku nad Nisou velkou odezvu. Někteří lidé se okamžitě přihlásili, že by si děti vzali, jiní si jen posteskli nad smutným osudem dětí, které vyrůstají bez rodiny. Objevily se ale také názory, že je neetické nabízet děti na internetu. „Mojí snahou je pomoci. Drásá mě, když jsou děti v ústavu místo toho, aby byly u náhradní rodiny,“ vysvětlila Deníku Zuzana Bendlová Jiránková, která se sama chtěla stát pěstounkou, ale nebyla schválena úřady. „Nejsem kvůli tomu zhrzená. Akceptuji rozhodnutí úřadů a přijala jsem okolnosti, které nám nedovolily být náhradní rodinou,“ dodala Jiránková.

Rozsvícený vánoční strom v Liberci
Liberecký vánoční strom už svítí. O tradiční trhy Liberečané nepřijdou

Na kritiku, že je neetické nabízet děti na internetu, má jasnou odpověď.  „Tak je místo toho budeme živit v ústavní péči, která je několikanásobně dražší? Zatím mě nikdo nepřesvědčil, že zveřejnění informací o dětech je poškodí víc, než když zůstanou v ústavech,“ řekla Zuzana Bendlová Jiránková, která podobné informace nezveřejnila na facebooku poprvé. „Upřímně řečeno byla letos odezva vcelku malá. Loni byla mnohem větší a dokonce se podařilo spojit jednu rodinu s dítětem ze zveřejněného seznamu,“ uvedla Bendlová Jiránková.

Systém zprostředkování náhradní rodinné péče v České republice je ale mnohem složitější. Zájemci si musí podat žádost, projít lékařským vyšetřením, psychologickou evaluací a šetřením, a nakonec se zúčastnit přípravy pro budoucí pěstouny nebo osvojitele, kterou organizuje příslušný krajský úřad. Ten nakonec schvaluje budoucí náhradní rodiče a následně je páruje s dětmi, které novou rodinu potřebují.

Úřad podrobnosti nezveřejňuje

Krajský úřad Libereckého kraje podrobné informace o dětech, které potřebují náhradní rodiče, nezveřejňuje. „Z našeho pohledu se jedná o způsob kampaně, na kterou ještě nemáme personální kapacitu a vytvořený způsob, jak pracovat se zájemci, reagujícími na tuto inzerci. Obecné informace o dětech v tuto chvíli zveřejňují pouze dva krajské úřady,“ řekla sociální pracovnice Jana Navrátilová, která má na krajském úřadě problematiku na starosti. Dodala, že je potřeba brát v úvahu, že i dítě má právo na své soukromí a ne každému se může po čase líbit, že se jeho příběh dává do internetového prostoru. „V průběhu roku odpovíme na více než 500 dotazů jiných krajských úřadů, zda máme pro konkrétní dítě vhodné žadatele. Každý rok několik našich žadatelů přebírá do péče děti z jiných krajů a naopak, několik dětí z našeho kraje odchází k žadatelům z jiných krajů,“ uvedla Navrátilová. 

Odlišný přístup má třeba Karlovarský nebo Jihočeský kraj, kde jsou informace o dětech hledajících náhradní rodinu přístupné a dohledatelné. Podobně k problému přistupuje také Sdružení pěstounských rodin, které na stránce pestouni.cz informace o dětech hledajících novou rodinu má. 

Kluci a holky soutěžili v libereckém iQFABLABu o nejlepší módní doplněk. O vítězi rozhodne veřejnost při hlasování na internetu.
Kabelka na zvířátko nebo čepice s dřevěným kšiltem. Mladí soutěží o nej doplněk

„Naše organizace má více jak 25letou tradici a rubrika Hledáme vás, mámo táto, je zhruba stejně stará. Umísťovat děti do rodin našim skromným prostřednictvím se daří. I když přesná čísla nemáme, v průběhu jsme se dozvídali i o řádově desítkách ročně,“ napsala Deníku klinická psycholožka a vedoucí Poradny NRP Praha Alena Michalová. Potvrdila také informaci, že ne všechny kraje s nimi spolupracují. „Naše organizace náhradní rodinnou péči nezprostředkovává, pouze informujeme o dětech, pro které se v konkrétním kraji nedaří najít náhradní rodinu,“ dodala Michalová.

Podle ní to v praxi funguje tak, že krajský úřad, pod který dítě spadá, jim zasílá anonymizované informace, které poté, co je zveřejní v rubrice Hledáme vás, mámo táto, mohou sdělit schváleným žadatelům. „To jsou pouze ti, kteří již prošli celým schvalovacím procesem a jsou zařazeni do evidence osob vhodných stát se pěstouny. Tato naše aktivita řadu let pomáhá najít potřebným dětem rodinné zázemí. Zda se zadaří či ne, se mimochodem ani nedozvíme, protože úřady nemají žádnou povinnost nám tyto skutečnosti sdělovat. Spíše náhodou se nám někdy ozvou rodiny, že přijaly to a to dítě, o němž se dozvěděly díky naší rubrice,“ doplnila Michalová s tím, že podle ní nejde o žádné „netypické zprostředkovávání náhradní rodinné péče.“ 

Stavba betlému v Kryštofově Údolí.
Jírův betlém v Kryštofově Údolí už stojí. Rozsvítí se příští sobotu

Podle Jany Navrátilové z Krajského úřadu Libereckého kraje úřad ze zákona nemůže „párovat“ fyzické osoby z řad veřejnosti s konkrétními dětmi, pro které se hledá nová náhradní rodina. „Takové osoby se musí obrátit přímo na soudy s návrhem na svěření dítěte a soud posoudí, zda je v zájmu dítěte, aby bylo do péče navrhovatele svěřeno,“ vysvětlila. Dodala ještě, že všichni zařazení žadatelé o osvojení nebo pěstounskou péči při zařazování sdělují, jaké dítě by do své péče přijali. „Pokud se v evidenci krajských úřadů nachází dítě, které odpovídá představám žadatelů, je vždy zvážena možnost žadatele k dítěti vytipovat jako vhodné budoucí náhradní rodiče a začíná proces zprostředkování,“ uvedla Navrátilová.

Podle ní je v současné době velice málo dětí, které splňují zákonné podmínky pro adopci. „Žadatelů je významně více než volných dětí. Tato situace je nejenom v Libereckém kraji, ale v celé České republice. V pěstounské péči je situace přesně opačná – je významně více dětí, které by potřebovaly najít novou rodinu formou pěstounské péče než žadatelů, kteří by přijali dítě do pěstounské péče,“ informovala sociální pracovnice. V Libereckém kraji aktuálně nejvíce chybí pěstouni, kteří by přijali děti starší 7 let a sourozence, popřípadě děti s nějakým zdravotním handicapem.