VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Po staletí šíří slávu Čechů slunce v křišťálu

Vitráž oken v sázavském klášteře je známa již z roku 1162, o výrobě skla se však dovídáme až za vlády Karla IV. Jeho „vínomilství" a popíjení s Buškem určitě bylo spojeno s použitím sklenic. O sklářích svědčí doklady z roku 1356 o Sklenářské Lhotě a později o Jiřetíně z roku 1392.

19.2.2013
SDÍLEJ:

Nádheru váz v detailech dotváří jemné, ale především zručné ruce žen.Foto: Milan Turek

Pohraniční hvozdy poskytovaly dostatek dřeva nutného k výrobě skla a díky podpoře šlechtického rodu Berků z Dubé bylo na území Čech v 15. století na třicet skláren. V Horní Chřibské brzy oslaví skláři šest století výroby. Ale třeba ani Praha nebyla bez výrobců vzácných pohárů.

Kumštýři a jejich neskutečná díla

Aktivitu v zakládání hutí vyvíjeli i Rožmberkové na Šumavě, ale ani oni, ani další sklářské komplexy v jiných částech země, nedosáhli takového rozvoje jako skláři na Novoborsku a Jablonecku. Středověcí sklářští mistři požívali úctu šlechticů a v očích poddaných byli považováni za osoby s téměř nadpřirozenými schopnostmi. Vedle výrobců se rekrutovala i skupina prodejců a ti vyráželi do celé Evropy se sklem na trakařích nebo v krosnách, později koňskými povozy. Známý v historii skla je Jiřík Fr. Kreybich, Kryštof Pilz a Jan Kašpar Kittel. České sklo začalo konkurovat monopolu benátskému. „… Země české jsou zaplaveny krásným sklem, světlo padá skrze vysoká a velmi široká okna ze světlého a uměle zhotoveného skla," napsal mnich Eneáš.

Fortel mistrů a navíc objev českého křišťálu v 17. století proslavil Čechy tak, že zboží udávalo evropské módní trendy. Císař Rudolf II. vedle výroby skla podpořil i opracování polodrahokamů, které nechal sbírat v Podkrkonoší a v Jizerských horách, čímž dal základ pro vznik dalšího řemesla, jež produkovalo ozdobné předměty, bižuterii. Kameny jsou dodnes považovány za předměty s neobyčejnými vlastnostmi. Horský křišťál opracovávaný stejně jako sklo chránil před žízní, udržoval svěžest, omezoval krvácení, léčil vodnatelnost a bolest zubů.

Vedle nejrůznějších motivů se na skle objevovaly také oplzlé obrázky a vitreatoři dle pověstí vytavili poháry, v nichž nápoje dostávaly kouzelnou či léčivou moc a měnily se v elixíry života.

Sklo barvené krví?

Sklář Kunckle málem skončil na hranici pro nařčení, že sklo barví lidskou krví, neboť dokázal vyrobit sklo barvy rubínu. Z ústního podání však sklo rubínové vytvořili milenci, když do tavby vhodili snubní prsteny. Evropský vrch drželi Češi výrazným rozvinutím dalších sklářských technik malování, rytí a broušení. Významným technikem středověku je Kašpar Lehmann, saský dvorní rytec žijící v Praze.

Sklářům se dostávalo úlev od poddanských služeb a ve svých dílnách získávali právo vařit pivo a byli povyšováni i do stavu šlechtického. Dílny přijížděli obhlížet cizinci a díla byla předmětem obdivu. České sklo putovalo i na americký kontinent a do Asie. Obdiv a dokonalé vítězství nad Benátkami dosáhli v Evropě skláři také díky proslavenému českému křišťálu.

Tajemství zlatého rubínu trvá i dnes

Habsburkové na vývozu českého skla profitovali a i přes nejrůznější snahy omezit v některých etapách sklářskou produkci, stal se pomalu z řemesla manufakturní způsob výroby. Další trumfy vynesl postupně vynikající sklář, způsobem života i dobrodruh a tvrdohlavý člověk, Bedřich Egermann. Jeho přínos pro české sklo dosahuje ohromujících rozměrů. Vynalezl technologie tavení i opracování a jeho achátové sklo se stalo novinkou na trhu, stejně jako sklo mramorové nebo hyallithové. Úspěch se dostavil i při objevu stříbrné a žluté lazury, avšak dodnes si firma Egermann drží tajemství rubínového skla. Po šestnáct let trvaly jeho pokusy, než dosáhl neobvyklé nádhery skla barveného zlatem.

Zlatý rubín odchází z Nového Boru dodnes do nejrůznějších částí světa.

Privilegia mistrů

V době napoleonských válek se výrobou skla v Čechách zabývalo asi pět tisíc dělníků a mistrů v sedmdesáti sklárnách. Skončilo období potulného obchodu a z původních českých domů se stala výnosná obchodní zastoupení v Cádizu, Londýně, Moskvě, Cařihradu, Paříži, Amsterodamu a také v Mexiku. Vývoz dosáhl deseti milionů zlatých. Devatenácté století také kodifikovalo vzájemné vztahy sklářů, postavení mistrů, tovaryšů a učňů. Mistři dostávali byty nebo si stavěli vlastní domky. Pivo se pilo v mnohých hutích zdarma (privilegia sklářů byla zrušena za Antonína Zápotockého).

Pokrok s sebou přinesl i stávky

Zlomem ve sklářském odvětví se stalo zavedení generátorového plynu místo topení dřevem. Uhlí jako palivo se neosvědčilo, kdežto plyn dokázal vyhřát pece do odpovídajících teplot a tím se stal provoz hutí i opracovatelů skla efektivnější. Skláři ztráceli práci i zavedením technických novinek, jako bylo kupříkladu mechanické mačkání nebo použití kontinuálních metod zpracování skla. Stávky, říkalo se také pozdvižky, byly hojné ve druhé polovině 19. století a účastnily se jich i manželky sklářů. Proti nim nastupovali policajti nebo i císařští dragouni. Při jedné stávce ve Smržovce šly v prvé řadě proti policajtům i ženy s odhalenými ňadry.

Vývoz skla za miliardy korun

V roce 1875 pracovalo jen v Kamenickém Šenově 1500 lidí v nejrůznějších sklářských profesích a podobně tomu bylo i v jiných místech na severu Čech. Většina sklářů se rodila „se sklem v krvi", staletá tradice byla cítit z každého pohybu, graciézní lehkosti a virtuozity. To byly participující elementy vložené do výrobků, jimž nebylo ve světě rovno.

Dvacáté století bylo postiženo světovými válkami a velkou hospodářskou krizí. Byly však roky, kdy skláři díky novým druhům skla dovedli ve světě prosadit své zboží a do krize bylo z Československa vyvezeno skla za sedmnáct miliard korun. Po léta se prosazovaly české granáty a české brilianty, enormně se zvýšil vývoz jablonecké bižuterie.

Ústup z výsluní

Druhá světová válka výrazně omezila výrobu skla a ke zlepšení nedošlo ani v době budování Československé demokratické republiky. Sklářské firmy řídili lidé bez profesního vzdělání, byl zastaven zahraniční obchod zákazem výjezdu obchodních zástupců do zahraničí. Centrální řízení mělo jen omezené možnosti a i když bylo vedení státu známé podstatné snížení deviz z vývozu, napravit situaci se dlouhá léta nedařilo.

Pozice na zahraničních trzích měly získat gigantické výstavy a účast na světových výstavách v Bruselu, Ósace apod. Velký úspěch rozhodně měly výstavy v americkém Corning a New Yorku, ale pozadu nezůstaly ani expozice v Leidenu, Amsterodamu, Paříži a Londýně.

Tradice je deviza

Dnes je sklářství druhým nejsilnějším exportuschopným odvětvím a sklo patří spolu s pivem k nejvýznamnějším atributům České republiky. Vedle účasti na výstavách jsou v Novém Boru pořádána pravidelná sympozia sklářů a v nejbližší době připravuje Česká sklářská společnost světový sjezd sklářů. Ke tradicím výroby patří i školství, jehož úroveň je známa nejen v rovině střední, ale i na několika univerzitách.

Krajina sklářů

Ten, kdo zavítá do Libereckého kraje, může bez obtíží poznat nejkrásnější odvětví průmyslu návštěvou několika zajímavých muzeí a galerií, dveře nemají zavřené ani sklářské ateliéry a na čtyři desítky firem umožňují exkurze i s průvodci. Uměním opracování skla se chlubí i četné školy, kde je možné vidět celé technologie. Krajina sklářů láká i mnoha přírodními krásami a neobvyklými útvary. Podnikatelé začínají spojovat zájem o kraj se zájmem o sklářskou produkci, a to nejen vytvářením sklářských stezek, ale i budováním penzionů jako součástí podnikatelských aktivit.

Zpracoval Milan Turek

Autor: Redakce

19.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Požár části objektu Šamalovy chaty na Nové louce.
EXKLUZIVNĚ
19

Plameny vyšlehly na Šámalce. Odnesla to technická část

Kounicův dům je dva roky po ničivém požáru ve stále horším stavu.
4

Jednání o shořelém Kounicově domě pokračují

FOTO, VIDEO: Jsem maloměstský člověk, říká multimilionář Horáček

Ústecký kraj – Podřipskou nemocnici s poliklinikou v Roudnici, Hospic Sv. Štěpána v Litoměřicích nebo Pivovar Monopol v Teplicích. Všechna tato místa navštívil spolu s redaktory Deníku prezidentský kandidát Michal Horáček.

Knižní tipy na víkend

Kniha se hodí jako správný doplněk ke každé příležitosti. Ve spolupráci s Knihkupectvím a atikvariátem Fryč vám přinášíme vybrané knižní tipy. Na své si přijdou příznivci žánru young adult, thrillerů, historických románů a nezapomněli jsme ani na děti.

Podzimním přeborníkem okresu je fotbalová Dubice

Českolipsko – Podzimním mistrem okresního fotbalového přeboru se zaslouženě stal Spartak Dubice. Rozhodlo o tom neúplné závěrečné kolo, v němž Dubičtí porazili domácí Zákupy 3:0.

V iQLANDII se o víkendu budou lovit superbacily

Liberec – Liberecká iQLANDIA si na prodloužený víkend připravila pro své návštěvníky zábavné soutěže a vědecké show.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT