Profesionální záchranné stanice vnímají každoroční národní podzimní sport – sbírání ježků – velmi negativně. Do Záchranné stanice Archa se už tento podzim dostalo několik ježčích mláďat. Obvykle je příčinou úhyn matky, kterou nejčastěji srazí automobil a její osiřelá mláďata, často ještě slepá, začnou po několika dnech hlady vylézat z úkrytu. „Jistě nikdo schválně nepřejede ježka, to je prostě krutý osud. Ale docela často se bohužel stává, že lidé najdou dospělého ježka na zahradě a odnesou ho do lesa. Třeba proto, že jim vadí, že na něj v noci štěká jejich pes. Neuvědomí si, že může jít o kojící samici,“ zdůraznila vedoucí liberecké záchranné stanice Ivana Hancvenclová.

Kvůli podobnému případu nedávno přijali v liberecké Arše dalších pět malých ježků. Lidé totiž samici vzali a odnesli ji daleko. Mateřské pudy ježčí samice jsou však velmi silné. „V jednom podobném případě se ježčí máma vrátila následující noc z dvoukilometrové vzdálenosti a mohla být vrácena ke svým mláďatům. Když ale někdo nebožačku odnese bůhvíkam, nemá šanci,“ dodala s tím, že by lidé měli nejdříve myslet a teprve potom konat. Aktuálně mají v Arše 28 ježčích mláďat.

Statný jelen skočil do silnice mezi Práchní a Novým Borem
To byl skok! Letící jelen překvapil řidiče cestou do Nového Boru

Další nešvar spočívá ve zbytečném sbírání ježčích mláďat během celého podzimu. Podle Hancvenclové nálezci čím dál častěji nejdříve zavolají. Pracovníci záchranné stanice volající důkladně vyzpovídají, aby mohli situaci posoudit a podle toho říct, zda je pomoc potřeba či nikoliv. „Naštěstí si ve většině případů nechají poradit, jak se mají zachovat, aby ježky z přírody neodebírali zbytečně,“ podotkla. Lidem rovnou poradí, jak mláďatům pomoci přikrmováním venku nebo vybudováním úkrytu. Podstatné je zvíře ze soucitu nikam nepřenášet a nezavírat. Právě přemístění do umělých podmínek z přirozeného prostředí může vést k úhynu zvířat.

Pobyt je drahý

V případě příjmu ježka proběhne potřebné ošetření následované veterinární péčí a kvalitní výživou. Dvakrát týdně probíhá vážení, aby se zjistilo, zda přijatá zvířata nehubnou. Většinu se jich podaří vypustit ještě do zimy na vhodná stanoviště, kde mají dobrou šanci zazimovat přirozeně. Někteří zůstávají přes zimu v záchranné stanici. „Na jaře je opět vykrmíme, vypouštíme je obvykle během dubna, když se noční teploty drží dlouhodobě nad pěti stupni Celsia. Někteří ježci u nás stráví i půl roku. Péče o ně je velmi finančně nákladná a pracná,“ upřesnila vedoucí stanice.

Puštíci v budce.
Káňata i puštíci. Mláďatům se v liberecké Arše daří, nový domov najdou v přírodě

V Záchranné stanici Archa zároveň vzniká pod taktovkou Zoo Liberec dokument o práci záchranných stanic. Ten poskytne praktické návody, jak postupovat v případě nálezu volně žijícího zvířete v nouzi. „Česká veřejnost má obecně velice pozitivní přístup k ochraně zvířat či k jejich záchraně, ale stále chybí větší povědomost o tom, co dělat v různých situacích a jakým jedincům poskytnout pomoc a do jakých přírodních procesů naopak nezasahovat,“ dodala mluvčí liberecké zoo Barbara Tesařová.