Kliknutím zvětšíte„Záběry, kdy reportér stojí na prázdném náměstí s respirátorem, jen zvyšují paniku. Je to zbytečné, protože nemoc se nepřenáší vzduchem, ale stejně jako chřipka kapénkovou infekcí. Tedy bezprostředním kontaktem s nemocným,“ vysvětluje primář infekčního oddělení Krajské nemocnice v Liberci Adam Vitouš.
Co všechno zatím víme o nemoci označované jako COVID 19?
To je široká otázka. Koronaviry, které nemoci u lidí způsobují, známe relativně dlouho. Je jich sedm druhů, za posledních 15 let se objevily tři nové druhy: SARS, MERS a nejnověji také tento nový koronavirus. Předpokládáme, že se virus šíří podobně jako chřipka, tedy kapénkovou infekcí a přímým kontaktem. Přesto ale není dramaticky nakažlivější.
V souvislosti s koronavirem se stále mluví o nárůstu počtu nemocných, ale nikde jsem nezaznamenala srovnání, kolik za stejné období zemřelo lidí na chřipku. Proč podle vás zachvátila svět panika právě v souvislosti s touto chorobou?
Je to spíš otázka psychologická, protože jak se řekne nový virus, neznámý virus, nebo dokonce nebezpečný virus, lidé se pochopitelně začnou bát. Pak někde zazní, že se v nějaké oblasti začne izolovat celé město, a vypukne panika. Lidé začnou kupovat potraviny, protože to zní jako hrozba. Myslím si, že zbytečná. Koronaviry převážné většině lidí nezpůsobí nic zásadního.
Jak se nemoc projevuje?
Jako každé jiné respirační onemocnění. Rýmou, kašlem, bolestmi kloubů a zvýšenou teplotou. U každého má pochopitelně trochu jiný průběh. I když se dva lidé potkají se stejným virem, jeden může stonat vážně, druhému neudělá nic. Je to patrné i na prvních datech z Číny, ať už jsou validní, nebo ne. Přesnější budou z Evropy. Ovšem čas ke sbírání informací, které by o průběhu nemoci prozradily víc, byl zatím krátký.
I přesto, dá se už říci, která skupina obyvatel je nejvíce ohrožená? Týká se to stejně jako u chřipky především starších, chronicky nemocných nebo dětí?
Virus si samozřejmě nevybere, jestli jde o dítě, mladého zdravého člověka nebo osmdesátníka. Příznivé je, že u dětí do 15 let zatím nebyl zaznamenán žádný vážnější průběh. Z toho můžeme usuzovat, že se dětem buď z nějakých příčin nemoc zcela vyhýbá, nebo má jen velmi mírný průběh. Čím starší a nemocnější pacient, tím větší pravděpodobnost komplikace třeba se zápalem plic může nastat.
Jsou na tom lépe lidé, kteří se nechali očkovat proti chřipce? Tvrdí se, že vakcinace snižuje pravděpodobnost onemocnění respiračními chorobami obecně.
Vysoce pravděpodobně asi jako ochrana neslouží. Vakcína je zaměřená na dva kmeny chřipky typu A a na dva typu B. Jde tedy o čtyři antigenní stimuly, podobnost s koronavirem tam ale není. Právě na chřipce ovšem můžeme vidět ten psychologický efekt. Onemocnění koronavirem je nové, proto vzbuzuje strach. Chřipku známe dlouho, a přestože úmrtnost na ni je mnohem vyšší a můžeme se proti ní nechat očkovat, dělá to jen asi pět procent české populace.
Jak se onemocnění koronavirem léčí? A léčí se samotná nemoc nebo až následné komplikace?
Zatím nemáme lék, který by zabíral na konkrétní viry, ale jde o podpůrnou léčbu. Většina nemocných ale nepotřebuje hospitalizaci. Pokud má horečku nebo dráždivý kašel, stačí běžně dostupné léky na snížení teploty a uvolnění kašle.
V ČR se zatím neobjevil žádný případ, ale pokud by k tomu došlo, jak se podchytí? Lidé se teď vracejí se třeba z lyžařských středisek v Itálii, takže ta pravděpodobnost je stále vysoká.
Lyžařská střediska v Itálii zatím podle informací evropské pobočky Centra pro kontrolu nemocí v karanténě nejsou. Bránit se ale přenosu respirační nemoci v rámci Evropy asi úplně nejde. Přesto není důvod k panice. Kapénková infekce vyžaduje přímý kontakt s člověkem, nešíří se vzduchem, takže záběry, kdy někdo stojí s respirátorem na prázdném náměstí, jen vzbuzují paniku. Pokud nestojíte blíž než metr od nemocného člověka, je respirátor zbytečný, navíc jich je málo, takže o něj připravíte zdravotníka, který ho potřebuje víc.
Takže není úplně pravděpodobné, že by se někdo nakazil při pobytu, pokud se nedostane do přímého kontaktu s nemocným? Ale přesto, jaký je další postup?
Ty postupy jsou jasně dané. Platí, že kdo se vrátí z místa, kde se nákaza vyskytla, a má potíže, měl by se obrátit buď na epidemiologickou linku, nebo svého praktického lékaře. Ti vědí, kde a jakým způsobem se má člověk nechat vyšetřit. Dál se pak podle klinického průběhu a situace rozhodne, jestli se bude pacient léčit doma nebo v nemocnici.
Jak jsou chráněni sami zdravotníci?
Každá nemocnice má nastavený krizový plán pro případ hromadných havárií, požárů a dalších situací, kdy se vyskytne větší počet nemocných či zraněných včetně epidemie. Má ho i krajská nemocnice.
Měla jsem spíš na mysli situaci při primárním záchytu, například v ordinacích.
I ordinace lékaře v terénu má praktické návody, které platí univerzálně, takže pacient, který má kašel a teplotu, by měl být izolován dál od ostatních. Stačí alespoň dva metry. V takové vzdálenosti nikdo nepotřebuje ani ochranné pomůcky.
Když je o nich řeč, lidé teď ochranné roušky houfně nakupují. Má to význam?
Tvrdí se, že jediná ochrana proti virům jsou speciální respirátory, na druhou stranu na přenos kapénkové infekce ani respirátor nepotřebujete. Tady se směšují dvě věci. Pokud zdravotník bude ošetřovat člověka s prokázanou koronavirovou infekcí, je na místě, aby se chránil kvůli bezprostřední blízkosti rouškou. Ale venku, na ulici, není nošení respirátoru nebo roušky potřeba. Potřeba je vyhýbat se akutně nemocným a především si pečlivě a pravidelně mýt ruce. To by se ostatně měly učit už děti ve školce. Navíc je otázka, jak respirátor správně používat. Pokud si ho člověk nasadí špatně, je stejně úplně k ničemu.
Jde tedy u koronaviru o skutečnou hrozbu pandemie, nebo spíše paniku?
Definice epidemie a pandemie jsou zavádějící v případě, pokud jde o nové onemocnění. Epidemie znamená, že něco oproti minulosti výrazně vzroste. Když to tu dosud nebylo, je jasné, že ten nárůst je obrovský. Pandemie nastává, pokud se vyskytne celosvětově. Zatím je na severní polokouli, takže se spíš chová jako chřipka. Předpokládá se, že jakmile se oteplí, přestane se virus šířit. Stejně jako u chřipky potřebuje k přenosu určité podmínky. Proto se chřipka vyskytuje v zimě, nikoli v létě, i když virus je tu s námi pořád. V zimě virus obsažený v kapénkách kvůli nízké teplotě přežije. Když je vysoká teplota nebo vlhkost vzduchu, tak se naředí nebo vyschne. Virům uškodí i UV záření od sluníčka, které ho usmrtí a znemožní tak jeho šíření. Takže si myslím, ale není to samozřejmě závazné, že s oteplováním se přestane šířit, jak jsme to v uplynulých letech viděli u jiných typů koronavirů.
Spousta lidí, která plánovala dovolenou v zahraničí a má koupené letenky, teď váhá, zda letět, či ne. Co byste jim radil z pohledu odborníka?
To není jednoduchá otázka. V Číně je zatím sto tisíc nemocných, vzhledem k celkovému počtu obyvatel ale ani tam není pravděpodobnost nákazy stoprocentní. Ten, kdo nezbytně, třeba z existenčních důvodů, nemusí do centrální Číny, by tam podle mě jezdit neměl. Dalšími zeměmi s vysokým výskytem nemocných jsou Jižní Korea, Japonsko a v Evropě s šesti stovkou nemocných Itálie. Ale zase vzhledem k celkovému počtu obyvatel je pravděpodobnost, že potkáte nemocného v Římě, nízká.
39
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
