Podle výsledků tohoto sčítání bylo na území dnešní České republiky 10 009 480 obyvatel. Proveden byl i soupis bytů, a to v aglomeracích, které měly alespoň 20 tisíc obyvatel.

„Za nejdůležitější se považovalo zjištění národnosti obyvatelstva. Mělo totiž do jisté míry potvrdit oprávněnost vzniku samostatného Československa. Národnost se zjišťovala podle nové definice odvozené od tzv. kmenové příslušnosti, za jejíž projev se považoval mateřský jazyk. Tím se měla odstranit dřívější definice národnosti určovaná podle tzv. obcovací řeči," vysvětluje předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová.

Významnou charakteristikou bylo také povolání obyvatelstva. Zjištěná zaměstnání se pak porovnávala s těmi, která byla zaznamenána v roce 1914. Cílem bylo identifikovat sociální a profesní přesuny mezi dobou předválečnou a poválečnou.

Internet vše urychlil

Další sčítání lidu následovala v letech 1930, 1950, 1961, 1970, 1980, 1991, 2001 a 2011. Na realizaci cenzů se od roku 1980 podílí i Josef Škrabal, ředitel odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ:

„Výsledky tehdy byly sečteny ve velmi krátkém čase, za rok a půl. Při posledním sčítání v roce 2011 jsme díky modernějším technologiím a možnosti vyplňování formulářů přes internet měli první výsledky do tří měsíců."

Další Sčítání lidu, domů a bytů proběhne v roce 2021. „Doufám, že příští sčítání proběhne moderním způsobem, a že občané jím budou zatěžováni co nejméně. Po vzoru jiných evropských zemí totiž chceme vycházet z údajů, které jsou k dispozici v databázích jiných institucí," dodává Iva Ritschelová.