Psycholog Lánský: Lidé potřebují vidět světlo na konci tunelu

„Být v současné situaci znepokojený je běžné. Vede nás to k racionálním krokům,“ říká Ivo Lánský, vedoucí Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centra intervenčních a psychosociálních služeb Libereckého kraje v Liberci.

Co dělá koronavirová epidemie a informace, které se na nás každý den hrnou, s lidskou psychikou?
Současná situace je přirozeně zdrojem stresové zátěže, na kterou reagují lidé různě. Nicméně máme přirozenou schopnost v krizi fungovat dobře, situaci zvládnout a psychické potíže se pak mohou objevit v době, kdy už o nic nejde. Zvýšenou zátěž mohou pociťovat především lidé, kteří k depresivnímu či úzkostnému prožívání mají sklon i za běžných okolností.

Co lze ještě považovat za běžnou reakci na psychickou zátěž a kdy už bychom se měli zamyslet, umravnit či poradit s odborníkem?
Běžné je být v nastalé situaci znepokojen, vede nás to k racionálním krokům zajišťujícím naši bezpečnost a bezpečnost lidí v našem okolí, k respektování vyhlášených opatření a omezení bagatelizace problému. Pokud nás situace přivedla k úzkostným, nutkavým myšlenkám, kterých se nelze zbavit, případně pokud pozorujeme, že jsme propadli bezmoci, ztratili chuť k životu, špatně a málo spíme, ztrácíme chuť k jídlu, pak je to důvod k tomu, abychom oslovili odborníka.

FOTO: Nemocnice v České Lípě zřídila speciální jednotku

Českolipsko

Jakým způsobem? Poskytujete například konzultace po telefonu nebo je lepší se obrátit na Linku důvěry nebo třeba Linku bezpečí pro děti?
Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Liberec sice nyní nepřijímá klienty, ale pracovníci poradny v případě potřeby poskytují konzultace na telefonu.

Jak dlouho dokáže člověk vzdorovat tomuto napětí, případně po jaké době začne brát tento stav jako běžný? A je to vůbec možné v případě, kdy se situace stále mění?
Ano, situace se neustále mění. Možná se budeme v daleko větší míře setkávat s problémy sociálního charakteru než s problémy psychickými, případně s psychickými problémy navázanými na obtížnou sociální situaci. Mnoho lidí se už nyní dostává do finančních problémů, nemohou provozovat svoji živnost, následkem vyhlášení karantény přicházejí o práci. Na otázku ale nelze odpovědět univerzálně – každý máme jinou strategii zvládání stresu. Někdo bojuje humorem, jiný hromadí zásoby. Na stejnou věc se lze dívat z odlišných úhlů – můžete propadat malomyslnosti, ale můžete také vidět pozitivní věci: zkoušejí se nové léky, země spolupracují na vakcíně, přibývá vyléčených pacientů, lidé si pomáhají.

Jak v této situace nakládat s informacemi? Mnoho lidí je zvyklých mít zapnutou televizi jako kulisu, je to podle vás dobře?
Média podávají situaci velmi dramaticky, možná více, než je potřeba. Je sice nutné situaci nepodceňovat, ale čeho je moc, toho je příliš. Měli bychom si informace dávkovat, důležité věci se tak jako tak dozvíme. Věcnost a uměřenost, jasné a jednoznačné informace je to, co nyní lidé potřebují. Možná bychom se mohli dozvídat více pozitivních zpráv, více naděje, že celou věc zvládneme, že i nákaza není nutně fatální záležitost, že se intenzivně zkoušejí léky. Lidé potřebují vidět světlo na konci tunelu. Přitom dobré věci se dějí, spousta lidí se zapojila do pomoci druhým a je velké množství příkladů, o kterých by bylo možno informovat.

Mnoho lidí se dostalo do izolace kvůli karanténě nebo po uzavření pracoviště. Jak si nastavit režim, abychom neskončili v napětí a hádkách?
Většina z nás je zvyklá pracovat v určitém režimu. Přílišné rozvolnění by asi věci neprospělo. Je dobré si zachovat dobrou životosprávu, dostatečně spát, přiměřeně se pohybovat a uměřeně se stravovat. Karanténa je úžasná příležitost dostat se k věcem, které jsme stále odkládali. Případně je užitečné zapojit se do pomoci druhým. Omezuje se tím pocit bezmoci, což je velmi cenné.

Propadla jsem kouzlu focení a opravdu dobré kávy

Zprávy z Česka

Situace je těžká i pro ty, kteří musí pracovat z domova, kde mají ale zároveň děti. I na ně doléhá panika, a nejsou proto ochotny respektovat soukromí či napětí rodičů. Co byste radil v této situaci dospělým?
I v rodině můžeme dělat věci, na které je jindy málo času. Hry, společná práce a povídání si s dětmi mohou vztahy v rodině utužovat. Zároveň je důležité, aby si každý našel prostor jen pro sebe. Ti, kteří mají zahrádku u domu, jsou ve výhodě.

Co může tato situace udělat s rodinami, které byly už před nouzovým staven v rozvodové fázi? Může společný nápor vztahy utužit nebo ještě víc rozklížit?
Často se v krizi ukazují problémy obnaženě, s větší naléhavostí. Bylo by dobré, kdyby se lidem spíš podařilo povznést se nad problémy běžného života, protože nyní je potřeba spíš se semknout. To se ale patrně nepodaří každému. Přimlouval bych se možná alespoň pro uzavření jakéhosi příměří tam, kde probíhá partnerský konflikt, aby se lidé dočkali lepších časů bez zbytečných šrámů.

Jak podle vás čelit samotě, úzkosti? Existuje na to vůbec nějaká univerzální rada?
Myslím, že je dobré udržovat pravidelné kontakty s blízkými, přáteli a kamarády. Technických prostředků na to máme o dost více než naši předkové. A taky na to máme čas, který nám jindy chybí.