Léto je sice na samém začátku, v Harrachově už přesto přemýšlejí o zimě. Plány jsou velkorysé, například vytvoření nové sjezdovky a cvičného svahu na severní straně Čertovy hory, rozšíření sjezdovek a výstavba další lanovky v Rýžovišti. „Do rozvoje areálu bychom chtěli investovat stovky milionů korun. Brání nám ale nevyjasněné vlastnictví pozemků,“ tvrdí ředitel Sportovního areálu Harrachov Jiří Krejčí.

Kolik a do čeho chcete investovat?
V prvé řadě jsou to menší investice do zařízení. Na první pohled je neuvidíte, ale zároveň jsou tím nejdůležitějším pro spokojenost návštěvníků. V zimě se to odráží například v perfektně upravených sjezdovkách. Jde o investice kolem 10 až 20 milionů ročně, které nejsou spojené s pozemky a nepotřebují stavební povolení.

A z těch velkých?
Tady připravujeme základní rozvojové akce v objemu asi 600 milionů. Jejich realizace je však pozastavena kvůli nevyjasněným vztahům k pozemkům.

Regionální turistické informační centrum na náměstí T. G.M. rozšiřuje sortiment svých propagačních předmětů. Turisté i občané si mohou v íčku za 55 korun koupit dětského průvodce „S pastelkami městem Česká Lípa“.
FOTO: Nového průvodce Českou Lípou ocení hlavně dětští čtenáři

V čem je problém?
Komplikuje se to tím, že bychom chtěli stavět na pozemcích, které jsou sice součástí funkčního celku, ale nejsme jejich vlastníky. Zjednodušeně se dá říci, že každá větší stavba má životnost delší než 25 let. Stát podle zákona pronajímá pozemky na dobu maximálně osm let a podle občanského zákoníku by se po uplynutí doby nájmu mohla stavba stát ze zákona majetkem majitele pozemku. Investovat proto za takové situace stovky miliónů korun je nelogické.

K rozvoji areálu je ale zapotřebí i součinnost s dalšími orgány, ať už jde o místní samosprávy, nebo například státní podnik Lesy ČR a podobně. Jak to funguje?
Ano, to je pravda. Náš areál má navíc jisté specifikum v tom, že se rozkládá v ochranném pásmu Krkonošského národního parku. Pozemky pod sjezdovkami jsou zase ve vlastnictví státu a hospodaří s nimi Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. K rozvoji je třeba nejen záměr investora, ale také podpora a spolupráce místních. Což se projevuje například při tvorbě územního plánu.

Co všechno zahrnuje?
Je v něm obsažena například akumulační nádrž na zasněžování, vytvoření nové sjezdovky a cvičného svahu na severní straně Čertovy hory, rozšíření sjezdovek a výstavba další lanovky v Rýžovišti. V plánu je také výměna lanových drah i výstavba multifunkčního objektu v rámci infrastruktury v Rýžovišti, kde by se mohli návštěvníci najíst a ohřát. Bude tam zázemí – toalety, servis, půjčovny, lyžařské školy atd.

Českolipská nemocnice zavedla nový systém parkování v dopravou a odstavenými auty přetíženém areálu.
První půlhodina zdarma, pak 20 korun. Českolipská nemocnice vybírá za parkování

V čem je největší překážka?
Asi v tom, že stát nemá naprosto žádnou koncepci cestovního ruchu. Ani náznakem nejsou nastavena rovná pravidla. A proto se stává, že stát a samospráva se stanou brzdou rozvoje, vědomě či nevědomě. A k této situaci bohužel došlo v Harrachově, kdy přístupem státu dochází k zablokování možností rozvoje na několik dalších let a momentálně není vůbec jasné, jak z toho ven.

Harrachov se v minulosti stal synonymem mamutího můstku, který skončil pro špatný technický stav a jeho oprava závisí na dohodě všech zainteresovaných. Počítá vaše vize s tím, že byste se v tom nějakým způsobem angažovali?
Je potřeba říci, že skokanský areál je už léta samostatná společnost, kterou náš Sportovní areál nevlastní a tedy nemá možnost do jejího fungování zasahovat. Na druhou stranu každý to vnímá tak, že v Harrachově jsou můstky. Skoky na lyžích středisko proslavily a mamutí můstek je bezesporu unikát světového rozměru. Určitě má smysl se tou situací zabývat, ale také je třeba se v širším pohledu podívat, jak podobná zařízení fungují ve světě.

Můžete být konkrétnější?
Vždy je to velká investice ze společných prostředků a rozhodující díl dává státní rozpočet. Několik desítek let to funguje, ale pomalu to zastarává, až to je po nějaké době za zenitem parametricky i technicky. Příklady jsou Ironwood, Thunder Bay, Vikersund, Planica a podobně. Některá střediska byla jednou postavena a po čase uzavřena, některá po nějakém čase od uzavření zase obnovena a do některých se investuje průběžně. Ale vždy je to věc společenské poptávky, protože v takových případech „ten, kdo objednává, ten platí“.

Zcela nový vůz značky Dacia Dokker mohou nyní využívat pracovníci a klienti příspěvkové organizace Sociální služby města Nový Bor.
FOTO: V Boru jezdí už druhé sociální auto. Poskytla ho agentura Kompakt

Kdo by měl podle vás platit?
Tyto prostředky, jak investiční, tak provozní, se musí najít tam, kde je vyvolána společenská potřeba. Pokud tato potřeba nebude, bude se o tom mluvit a psát, ale peníze na obnovu to nepřinese. Je to nenávratná investice, ani na běžný provoz si nevydělá, takže se musí, pokud má vzniknout a fungovat, najít finanční podpora ve státním sektoru, která to ufinancuje investičně i po dobu životnosti.

Když jsme u investic, vy se stále potýkáte s dluhy vůči státu. Jde o rozdíl mezi sumou, kterou platíte historicky za pronájem pozemků, a cenou, kterou si podle znaleckých posudků nárokuje stát. Budete se s ním dál soudit, nebo už padl konečný verdikt?
My nejsme dlužníky státu. Platíme v současnosti nájem podle posudku, který je vyšší, než jsou nájmy, které platí v Alpách v daleko větších střediscích, než je Harrachov. Například v Korutanech nebo středisku Serfaus-Fiss-Ladis jsou nájmy průměrně okolo 5,- Kč/m2. Stát by však chtěl nájem 15,60 Kč/m2, což je 3x více, a proto nás žaluje.

A jaká je aktuální situace?
Soudní jednání stále probíhají a my jsme připravení rozhodnutí akceptovat. Bohužel to celé ukazuje, že stát nemá žádnou koncepci. Pokud se ze sporu s námi ukáže, že ji má a že znamená takové podmínky, jako jsou třikrát dražší nájmy než v Alpách, je to koncepce likvidační pro všechna lyžařská střediska. A v dlouhodobém horizontu pro celý cestovní ruch na horách.

Daniel Zajíc.
Mladý hasič Daniel Zajíc: Výjezdy máme po celém kraji

Ještě poslední dotaz k letošní letní sezóně. Přiznám se, že mě zarazil poplatek za dětské kočárky v době, kdy se za ně neplatí v žádném jiném dopravním prostředku. Není to trochu proti principu nalákat do hor rodiny s dětmi?
Přeprava na lanové dráze a v jiných dopravních prostředcích je trochu odlišná. My rozdělujeme zavazadla na příruční a nadměrná. Příruční zavazadla jsou zdarma a za nadměrná účtujeme poplatek za přepravu. Některé kočárky jsou opravdu veliké, jejich transport je poměrně náročný a zaberou celou sedačku, proto jsme před časem s nárůstem poptávky přistoupili k jejich zpoplatnění. A pro rodiny s dětmi jsme postavili hřiště dole u lanové dráhy, které je velmi populární, je zpoplatněno pouze symbolicky a plánujeme jeho další rozšiřování.