Konečně! Ve středu 14. dubna může liberecká knihovna po dlouhé době přivítat své návštěvníky, kteří si doposud mohli půjčovat knihy pouze skrze výdejní okénko. Pondělnímu otevření bránila generální oprava výtahu. V době uzavření knihovny došlo k jedné velké změně. Posledních jedenáct let stála v jejím čele Blanka Konvalinková.

Zdroj: DeníkNa konci března došlo k „výměně stráží“ – bývalá ředitelka předala pomyslné žezlo Daně Petrýdesové, která není v liberecké knihovně žádným nováčkem. Čtenáři nenechali knihovnu během epidemie ve štychu, mohli jí darovat knižní novinku do knihovního fondu. „Podpora byla obrovská, sešlo se kolem tří set titulů, z nichž řada patřila k těm nejčtenějším,“ popsala nová ředitelka v exkluzivním rozhovoru pro Deník.

Máte nějakou osobní vizi, cíl, kterého byste chtěla na pozici ředitelky dosáhnout?
Ráda bych posílila vzdělávací funkce knihovny. Řada lidí ji vnímá jako kulturní instituci, to už není pravda. Nově jsme získali akreditaci pro pořádání vzdělávacích programů pro učitele, se kterými bychom rádi začali co nejdříve, až to situace umožní. Jedná se o metody práce s knihou ve výuce pro 1. a 2. stupeň základních škol i střední školy. Rádi bychom také nabídli inovované kurzy pro veřejnost. V zahraničních knihovnách stoupá obliba služby makerspace. Jedná se o prostor určený k setkávání, učení a společnému trávení času. Získali jsme grant na robotickou dílnu a v budoucnu plánujeme workshopy zaměřené na ruční práce jako například pletení či šití. Tradiční manuální práce také rozvíjejí osobnost. A v neposlední řadě bych se ráda věnovala popularizaci regionální literatury a historie. Potenciál knihovny je ještě větší, máme zde ukryto spoustu zajímavých informací, které postupně odhalujeme.

Lze říci, že celá ta situace spjatá s epidemií koronaviru byla křest ohněm?
Rozhodně to byla zatěžkávací zkouška. Zažili jsme spoustu věcí, které byly pro nás nové, ať už jde o opakované a dlouhodobé uzavření knihovny či zřízení výdejního okénka. Jak se ale říká, všechno zlé je pro něco dobré. Ukázalo se, že knihovna a hlavně lidé, kteří v ní pracují, jsou schopni táhnout za jeden provaz. Vymysleli jsme nové on-line služby, z nich některé nadále zůstanou a budeme je rozvíjet. Uvidíme, zda se změnila očekávání našich návštěvníků a podle toho uzpůsobíme nabízené služby. Věříme, že se k nám vrátí zpět a budeme se s nimi moci opět setkat. Fyzický kontakt nejde ničím nahradit.

Jak jste se snažili neztratit kontakt se čtenáři?
Komunikovali jsme s nimi přes Facebook a Instagram a loni na podzim jsme začali intenzivněji využívat náš YouTube kanál. Více jsme se přesunuli do on-line světa, streamovali nebo předtáčeli přednášky. Pro zájemce jsme připravili novou službu Taška plná knih. Na základě několika informací o jejich oblíbených žánrech a autorech jim vybereme tituly. Zájem je, už jsme spotřebovali spoustu tašek (smích). Setkají se s autory, které by si obvykle nepůjčili a otevřou se jim nové obzory. Uvažujeme, zda v nějaké podobě tuto službu nezachovat i po otevření knihovny.

Zvedla se během nuceného uzavření poptávka po elektronických knihách?
Určitě. Šlo to raketově nahoru, jak ukazují statistiky. Evidujeme nárůst o 35 %. Samozřejmě jsou tu určité limity. Nabídka našich dodavatelů je omezená, přesto můžeme nabídnout něco málo přes 10 000 titulů. Velkou část představuje beletrie, nechybí ani populárně naučná literatura, dětská literatura, učebnice pro základní školy či knihy obsahující náměty pro maminky, jak trávit s dětmi volný čas.

Nemáte obavu, že poklesne zájem o dětskou literaturu? Že si děti odvyknou číst?
Stát se to samozřejmě může. Děti trávily spoustu času doma u počítačů. Nicméně díky výdejnímu okénku víme, že rodiče těch nejmenších dětí knihy půjčovali. Obava to je relevantní, ale máme nástroje, kterými se to můžeme pokusit změnit a zlepšit.

Nejpůjčovanější knihy
Hana / Alena Mornštajnová 152
Tiché roky / Alena Mornštajnová 137
Nejlepší víkend / Patrik Hartl 118
Okamžiky štěstí / Patrik Hartl 115
Hotýlek / Alena Mornštajnová 105
Slepá mapa / Alena Mornštajnová 104
Lakomec / Molière 101
Bábovky / Radka Třeštíková 92
Nůž / Jo Nesbø 74
Temné hlubiny: další případ Eriky Fosterové / Robert Bryndza 72

Problematickou stránku představují i finance. Jestli se ale nepletu, čtenáři měli možnost knihovnu podpořit, že?
Loni na jaře jsme spustili projekt Udělejme si radost. Zájemci mohli darovat knižní novinku do knihovního fondu. Nejdříve měli radost oni sami, když si knihu koupili a přečetli. Poté udělali radost nám při darování knihy a následně čtenářům, kteří si ji mohli vypůjčit. Podpora byla obrovská, sešlo se kolem tří set titulů, z nichž řada patřila k těm nejčtenějším.

Můžete přiblížit svou cestu knihovnou, která vás zavedla až na ředitelské „křeslo“?
V knihovně působím dvacet let, což už je kus života. Vyzkoušela jsem si práci od píky. Na začátku jsem pracovala na pozici vedoucí informační služby, pak jsem přešla na pozici vedoucí odboru služeb a posledních deset let jsem byla zástupkyní ředitelky. U těch zásadních aktivit a rozhodnutí jsem byla přítomná, takže jsem měla představu, do čeho jdu. Liberecká knihovna má navíc nádhernou budovu a inspirující prostředí. Jelikož jsem si mohla vyzkoušet různé pozice, které s sebou přinášely nový a čerstvý vhled, nikdy jsem se nenudila. Obecně je práce v knihovně moc hezká a naplňující.

Za tu dobu jste mohla na vlastní oči sledovat proměnu knihovny. V čem došlo k největší změně?
Mám představu, že knihovna je místo, kde mohu poznávat svět. Vnímat ji jako půjčovnu knih je klišé, které bohužel stále přetrvává u části veřejnosti. Knihovna nabízí takové služby, které různými způsoby, ať už fyzicky či virtuálně, rozvíjejí vzdělání, kultivují osobnost a vytvářejí prostor pro diskuzi a výměnu názorů. Musí být natolik atraktivní, aby lákala lidi k návštěvě a trávení volného času v jejích prostorách. Návštěvníci by se v ní měli cítit svobodně a bezpečně. V tom, si myslím, liberecká knihovna udělala velký pokrok a je v souladu s novou koncepcí rozvoje knihoven v České republice. Ta byla schválena na léta 2021 až 2027 a knihovny jsou vnímány jako pilíře demokracie, kultury a vzdělanosti. Naše pobočky navíc naplňují funkci komunitního místa. Ve Vesci spolupracujeme s klubem zahrádkářů, na Králově Háji se scházejí senioři.

Nejpůjčovanější e-knihy
Šikmý kostel / Karin Lednická 43
Hraničářův učeň / John Flanagan 37
Vrány / Petra Dvořáková 36
Foukneš do pěny / Radka Třeštíková 30
Úzkosti a jejich lidé / Fredrik Backman 30

Obligátní otázka na závěr. Co si ráda přečtete vy osobně?
Zjistila jsem po mnoha letech zkoušení, že mám ráda současné české autory. Detektivky nejsou můj šálek kávy. Aktuálně patří k mým oblíbenkyním Alena Mornštajnová, líbila se mi také kniha Rybí krev od Jiřího Hájíčka. Zajímavý styl mají třeba autorky Viktorie Hanišová nebo Jakuba Katalpa.