Letos ministerstvo průmyslu a obchodu ocenilo jejich tryskový tkací stroj DIFA, který představuje světově unikátní technologii pro zcela automatizovanou průmyslovou výrobu distančních tkanin velkých a proměnných distancí.

„Je to významné ocenění práce celého kolektivu. V České republice je to nejvyšší ocenění, které můžete ve vědě a výzkumu obdržet. Dále se jedná o velmi dobrou propagaci koncepce nové technologie tkaní a zároveň celé naší společnosti VÚTS zabývající se výzkumem a vývojem strojů a zařízení a průmyslovou automatizací,“ říká Václavík.

Na projektu jste spolupracovali s tchajwanským partnerem, kdy VÚTS vymyslela technologii výroby a know-how poskytl TTRI (Taiwan Textile Research Institute), je to tak?
Se společností TTRI spolupracujeme už déle než 10 let. Občas u nich mám nějakou přednášku. Tchajwanští partneři jsou autory struktury distanční tkaniny – mají patent na tvorbu struktury. Nicméně distanční tkaninu dokázali vyrobit jenom ručně na starém stavu. Když jsme u nich byli na návštěvě a výrobu nám prezentovali, tak tkací stroj obsluhovalo asi pět lidí. Nás oslovili s tím, jestli bychom neuměli vyvinout pro tuto výrobu stroj, který by vyráběl produkt průmyslově. Nebylo to vůbec jednoduché, ale za dva roky jsme měli hotový prototyp stroje.

Co bylo z pohledu vývoje nejtěžší? Financovali jste ho sami?
Postavit takovýto prototyp stojí více než 10 milionů korun. To bychom sami nemohli nikdy ufinancovat. Proto jsme si podali společný projekt do programu Delta Technologické agentury ČR, která podporuje aplikovaný výzkum. Díky této podpoře jsme mohli projekt realizovat.

STROJ DIFA na vyrobu 3D tkaninyZdroj: Deník / Petr VodseďálekMohl byste vysvětlit, v čem je stroj DIFA unikátní?
Tryskový tkací stroj DIFA představuje světově unikátní technologii pro zcela automatizovanou průmyslovou výrobu distančních tkanin velkých a proměnných distancí. Distanční tkanina je speciální druh 3D textilie, která je tvořena dvěma základními tkaninami vzájemně propojenými hustou soustavou provazovacích osnovních nití. Délka těchto provazovacích nití definuje distanci (vzdálenost základních tkanin).

Kde se dá takováto tkanina využít?
Distanční tkanina tvoří základní konstrukční prvek celé řady nafukovacích a záchranných systémů včetně nafukovacích mol, pontonů, lehátek, matrací, paddleboardů atd. Díky aplikaci distanční tkaniny se zvyšuje jejich tuhost a strukturální pevnost, což vede ke zlepšení jejich celkové odolnosti a spolehlivosti. Rozšiřuje se také jejich tvarová a rozměrová variabilita.

Je o distanční tkaninu zájem?
Poptávka po moderních nafukovacích komponentech a záchranných systémech po celém světě stoupá, zejména na asijském trhu, kde v důsledku klimatických změn dochází čím dál častěji k živelním pohromám. Využitelnost této 3D textilie v praxi je zejména u výrobců manipulační a vyprošťovací techniky nebo sportovního vybavení. Výrobci mohou využít distanční tkaninu při konstrukci nafukovacích zvedacích vaků, například ve tvaru klínů, které umožňují manipulaci s těžkými břemeny nebo pomohou vyprostit osoby při dopravních nehodách, nebo při výrobě záchranných vodních mol či člunů.

Struktura distanční tkaniny vznikla na Tchaj-wanu, ale stroj na její výrobu v Čechách. Ostrovní stát je přitom považovaný za technologického průkopníka, proč nedokázali stroj vyrobit sami? Hrála v tom nějakou roli historie VÚTS, která se od roku 1951, kdy byla firma založena jako Výzkumný ústav textilních strojů, zapsala do povědomí světového textilního strojírenství?
Svou roli určitě hrála naše zkušenost a tradice a také schopnosti našeho týmu vývojářů, kteří pracují na špičkové úrovni. V 60. letech založil Vladimír Svatý odbor tkací techniky a byl to právě on, který přišel s myšlenkou tryskového tkaní.

V čem spočívala ona revoluční invence tryskového způsobu tkaní?
Od dob starověku se tká tak, že je osnova, která se rozevře, a některé nitě jdou nahoru a některé dolu, tomu se říká prošlup. Tím prošlupem je potřeba protáhnout útkovou nit, kterou táhne člunek. Člunek je většinou dřevěný a těžký a veze s sebou kanetu, což je malá cívka, na které je nasoukaná útková nit. Stav pracuje tak, že člunek jezdí z jedné strany na druhou a táhne s sebou tu nit. Některé firmy se to snažily vylepšit, ale pořád to nebylo dost výkonné, pohybovalo se to rychlostí okolo 100 otáček za minutu. Otec Vladimíra Svatého měl u nás v Roztokách u Jilemnice tkalcovničku. Takže Vladimír přemýšlel, jak by se to dalo udělat lépe. Velikost člunku mu přišla energeticky nevýhodná, a tak ho napadlo, jestli by nit nedokázal dopravovat proud vzduchu nebo vody. V tom spočíval jeho vynález. Vzápětí postavil jak vzduchový, tak vodní stav. Oběma principy se tady od té doby zabýváme.

V 60. letech šlo o světový vynález, který způsobil revoluci v textilní technologii. Jak se to projevilo v zájmu o VÚTS?
Oba typy tryskového stavu byly vyváženy na náročné západní trhy a v mnohatisícových počtech, až 80 tisíc kusů, do zemí bývalého Sovětského svazu. Vzbudily zaslouženou pozornost předních světových výrobců textilních strojů. Pan Svatý nebyl zřejmě prvním, kdo vynalezl prohozní trysku, byl však bezesporu prvním, který dokázal svůj vynález provést všemi fázemi vývoje stroje až ke komerčnímu úspěchu. Vladimír Svatý podal celkem 139 přihlášek vynálezů a téměř na všechny mu byla udělena autorská osvědčení.

Podařilo se vám na úspěchy Vladimíra Svatého navázat? Jak probíhal další vývoj společnosti?
Drželi jsme se na světové špičce až do 80. let, kdy jsme začali trochu ustupovat, protože svět začal používat keramiku, umělé nové materiály a hlavně elektroniku v řízení. K tomu jsme kvůli embargu neměli přístup. Po revoluci jsme se ale velice rychle vrátili na špičku a od té doby jsme vyvinuli několik typů nových tkacích strojů. Každé čtyři roky pak naše stroje představujeme na Světové výstavě textilních strojů (ITMA). Je to taková olympiáda textilních strojařů, kde se bez přehánění zažila taková tradice, že všichni čekají, s čím zase přijdou Češi z VÚTS.

Hrála ve vašem porevolučním úspěchu roli značka VÚTS, i když už se nespecializujete pouze na textilní technologii, ale vyvíjíte stroje a zařízení například pro zpracovatelský průmysl v oblasti obráběcí, textilní, polygrafické, potravinářské, balicí nebo zdravotnické techniky a dodáváte stroje také do automobilového průmyslu?
Ano, určitě. Ta zkratka nám otevírala dveře po celém světě. Ať jsme přijeli do Japonska, Ameriky nebo kamkoli po Evropě, všude znali VÚTS a věděli, že u nás vzniklo tryskové tkaní a bezvřetenové předení.

Tryskový tkací stroj DIFA získal kromě ocenění Česká hlava řadu dalších cen u nás i ve světě. Co byste považoval za jeho komerční úspěch?
Jelikož se jedná u unikátní technologii, pro kterou se nyní tvoří finální produkty a výrobci intenzivně hledají nové aplikace (např. filtrační technika), tak v následujících třech letech bych považoval za komerční úspěch prodej desítek stavů. První stavy jsou už prodané, nyní intenzivně jednáme o prodejích stavu DIFA s potenciálními zákazníky z Evropy, USA, Asie a právě z Tchaj-wanu, kde nám s komercializací stavu DIFA pomáhá i náš tchajwanský partner, společnost TTRI.