V chůzi krajinou se snaží nacházet poznání, útěchu i ztracený řád světa. Těmito slovy lze představit Marka Řeháčka a Jana Pikouse, kteří obohatili publikace o rozhlednách o další díl s názvem Příběhy skalních vyhlídek Českého ráje. Knihu oba tvůrci společně s nakladatelem Petrem Poldou představí v Krajské vědecké knihovně v Liberci 12. prosince.

„Před rokem vyšla kniha Příběhy rozhleden Českého ráje, kniha o skalních vyhlídkách je jakousi její sestřičkou,“ řekl Řeháček, který pracuje jako tajemník magistrátu Jablonce nad Nisou a v knihách má na starost texty.

Viadukt Novina.
Nádraží dýchají romantikou, říká Jan Pikous mladší

Když vyšlo jejich první dílo Příběhy jizerskohorských rozhleden, sami autoři nečekali, že se setká s takovým úspěchem. „Kombinujeme příběh rozhledny či vyhlídky a náš vlastní příběh, jak je objevujeme. Na některých jsme i přespali, fotili je při západu i východu slunce. Pro čtenáře to je atraktivnější než klasický a suchopárný popis. Navíc fotografií existují na internetu statisíce, ale příběh si musí každý odžít, to za něj internet neudělá. Fotku mu ukáže, ale pocity si člověk musí vytvořit sám. Už nám čtenáři psali, že knihy používají jako průvodce,“ popsal tvůrčí přístup liberecký fotograf Jan Pikous.

Vyhlídkový fenomén

Fenomén vyhlídkových míst je v Českém ráji opravdu silný. Skalní vyhlídky vznikaly už v 19. století a právě Český ráj díky svým reliéfům a skalním městům pro ně představuje ideální prostředí. „Vyhlídky patří mezi nejnavštěvovanější místa Českého ráje. Byly i chvíle, kdy jsme dokonce museli čekat, až se na plošině uvolní místo. A když jsme si při tvorbě knihy chtěli užívat úplnou samotu, museli jsme na vyhlídku až s pozdním večerem či v nějakém turisticky nevděčném období, třeba zkraje února,“ podělil se o zážitky Řeháček.

V Českém ráji existují světy rozhleden a vyhlídek zcela samostatně a žádná z rozhleden nevznikla na místě staré vyhlídky. Jen v jediném místě se tyto dva světy protnuly, a to v Hlavatici. „Dlouhou dobu jsme se dohadovali, kam ji zařadíme, zda do knihy o rozhlednách, nebo vyhlídkách. Nakonec ji čtenář najde v obou titulech, zasazenou do jiného kontextu a s odlišnými fotografiemi. Patří mezi naše oblíbené, dokonce jsme na ní přespali,“ přiblížil Pikous.

Miroslava Schovánková a její šperky
Šperky Miroslavy Schovánkové ukrývají příběh. Zahrnuje do nich i mateřské mléko

Kromě Pikousových fotografií obsahuje kniha i dobové materiály. Jedním z nejzajímavějších je dobový snímek prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka, který navštívil 17. září 1922 Mariánskou vyhlídku. „Zajímavá je sestava pánů, kteří Masaryka do tohoto místa pěšky doprovázeli. Mezi typickými postavami té doby, jako jsou místní starostové a úředníci v buřinkách a moderních kloboucích, medailemi dekorovaní důstojníci a sokolové, budí pozornost hrdě působící pán v cylindru, který budí dojem, že nepatří mezi zástupce mladé republiky. Možná se jednalo o někoho z hruboskalského zámku, k němuž vyhlídka tehdy patřila,“ popsal snímek Pikous.

Čtvrtek a další

Vyhlídky nesou jména českých spisovatelů, intelektuálů a buditelů. Po ženách až na Zdenčinu skálu nebyla pojmenována žádná. Kniha nabízí tedy i exkurz do dějin. „Zajímavou osobností byl francouzský historik a politik Ernest Denis. Napsal několik knih o české historii a Češi po něm dokonce pojmenovali Severozápadní nádraží v Praze. To získalo v roce 1953 nové označení a samotná budova byla v roce 1985 odstřelena. V Českém ráji připomíná tuto osobnost Denisova cesta,“ uvedl liberecký fotograf.

Místa s pěknými rozhledy do krajiny ale nenesou pouze jména politiků. Spisovatel Václav Čtvrtek s Rumcajsem dosáhli v posledních letech takové slávy, že dvě vyhlídky v Prachovských skalách byly pojmenovány po nich. „Rumcajsova vyhlídka je určena spíše vyhlídkovým či večerníčkovým fajnšmekrům a snad ještě více pak horolezcům, kteří si na ní udělají zázemí při lezení na sousední skálu či věže v okolí,“ vyobrazil vyhlídku tvůrce textů. To Vyhlídka Václav Čtvrtka nabízí nádherný výhled, a pokud se návštěvník vydá po modré či zelené turistické značce, skončí v Rumcajsově jeskyni s ustlanou postelí, svačinou přichystanou pro Cipíska a pro Manku natrhané kytky.

Plány do budoucna

Publikaci oba tvůrci společně s nakladatelem Petrem Poldou představí v Krajské vědecké knihovně v Liberci 12. prosince. V hudebním programu vystoupí Marcel Štěpánek se skupinou Zlatý holky. „Pro každý díl složí píseň, tentokrát ji nazval Kapelník s Taktovkou,“ pochlubil se Pikous.

Marek Řeháček.
Ke spisovatelskému orgasmu u mě asi nikdy nedojde, říká autor Marek Řeháček

V příštím roce by se na pultech knihkupectví měla objevit kniha Příběhy skalních vyhlídek Jizerských hor. „Rádi bychom také do budoucna udělali publikace, které by navázaly na naši oblast, na východě by se jednalo o Příběhy krkonošských a podkrkonošských rozhleden a směrem na západ o Příběhy rozhleden Českého středohoří. Nachozeno už máme, včetně nasbíraného materiálu,“ nastínil plány Pikous.

Knižní Ježíšek

Regionální literatura nadále zažívá svůj boom. „Na Liberecku máme řadu talentovaných a schopných regionálních badatelů a autorů, jako například Ivan Rous, Roman Karpaš, Miloslav Nevrlý a mnoho dalších. Lidé v pohraničí hledají své kořeny,“ přiblížil popularitu tohoto žáru liberecký knihkupec Martin Fryč.

Na konci října vyšla publikace Jeskyně a doly Jizerských hor. Dlouholetý zaměstnanec Severočeského muzea v Liberci Ivan Rous na vlastní kůži prozkoumával jeskyně v Jizerských horách. „Kniha je koncipována tak, aby čtenář nebyl zahlcen odbornými geologickými výrazy, ale aby opravdu pochopil, jak Jizerské hory vypadají pod zemí. To znamená, že vše se snažíme jednoduše vysvětlit. Troufnu si tvrdit, že poprvé přicházíme s hypotézou o celkovém vývoji Jizerky a Velké Jizery s důrazem na dolování drahých kamenů,“ přiblížil knihu její autor.

To Michal Maršík zaměřil svou pozornost na hřbitovy a po deseti letech spatřila světlo světa kniha Liberecká pohřebiště. „Vždy mě fascinovalo umění náhrobku, chodil jsem je po hřbitovech fotografovat,“ řekl autor. Nejprve si vymyslel webové stránky, kde by fotografie spolu s krátkým textem mohly najít své místo. Později ale zjistil, že existují místa, kde se v minulosti pohřbívalo, a měl potřebu je všechna poznat. A protože jich není málo, vytvořil o nich publikaci.

Představení knihy Michala Maršíka Liberecká pohřebiště.
Michala Maršíka z Liberce fascinují pohřebiště. Napsal o nich knihu