Po večerech hledá inspiraci v knihách, pídí se po nových nápadech a metodách a věnuje se přípravě materiálů. Tak vypadá každodenní realita učitelky Kateřiny Svobodové z Mateřské školy Hvězdička v Liberci, která se podobně jako její dětští svěřenci a jejich rodiče musí popasovat s distanční výukou.

„Příprava na videohovor mi zabere méně času. Vycházím už dost ze svých znalostí a praxe, kdy mám v hlavě spoustu básní, nebo mi nedělá problém usednout za klavír a jednoduše hrát,“ podotkla třicetiletá učitelka, která předtím učila dva roky na druhém stupni základní školy.

Jak je zabavit online

Manuál, které mateřské školy dostaly od ministerstva školství, je podle ní směšný a praxe naprosto odlišná. Děti mají ve školkách řád a určitý rytmus činností, který doma není a online se velmi těžko navozuje. Videohovory nabízí Svobodová především individuální, stanoví si osnovu a hrubé časové rozvržení. Nadále jí jde hlavně o děti, cílí na výuku a činnosti dle jejich zájmů. „Tento týden dokonce s dětmi bádáme o dinosaurech nebo rozebíráme stavbu těla malého morčete. Netradiční téma malé posluchače zaujme a získávají tak vědomosti, které sami vyžadují. Já zase získám jejich plnou pozornost,“ řekla Liberečanka.

Největší problém distanční výuky vidí ve věku dítěte, které spíše vnímá videohovor jako „pozadí“, nesoustředí se, a rozptylujícím prostředí. „Výhody jsem nenašla žádné. Osobně se hodně věnuji IT výuce a nové technologie podporuji, ale jsem názoru, že děti v mateřské škole mají být 'nalepené' na jakékoliv obrazovce co nejméně,“ zdůraznila Svobodová.

Výuka probíhá i nadále prostřednictvím tematických bloků. Kateřina Svobodová je vypracuje a každý týden rodičům téma zasílá s návodem a přesným popisem. „Obsahuje hry, pracovní činnosti, hudební činnosti, pracovní listy, logopedické hry, písně, básně a řadu dalšího. Myslím, že rodičům tento způsob vyhovuje více,“ svěřila se mladá žena. Zatímco někteří rodiče se snaží, poctivě doma s dětmi pracují a zasílají zpětnou vazbu, spousta z nich musí řešit doma jiné starosti.

Jde na to s humorem

Videa zatím netočí, ale tuto možnost nevylučuje, pokud se uzavření školek protáhne. Nápadů má v hlavě více než dost. Její kolegyně nahrává dětem videopohádky v kostýmech, logopedická videa na procvičování mluvidel či rozcvičku pro tělo. „Děti se snažím motivovat hlavně humorem a humornými soutěžemi. Vše je ale velká improvizace, musím být hodně kreativní a pohotová. Video je dále o schopnosti si ze sebe samotné udělat srandu v podobě dramatizace, kdy si připadáte trochu jako šašek,“ podotkla.

Blíží se velikonoční svátky a opět to vypadá, že je poznamená koronavirus. Ve školkách se toto období nese v duchu tvoření výzdoby, děti o tuto zábavu nepřijdou. „Soutěžíme o nejvtipnější vyrobenou kraslici, místo vajíček děti po zahradě hledají zakopané dinosaury, pečou s rodiči beránka s bláznivým účesem. Tradiční velikonoční jarmark, který ve Hvězdičce pořádáme, se tak přenese do fotografií,“ upřesnila Svobodová.

Těší se na shledání

Epidemie koronaviru jí od základu změnila práci a vzala vše, co má na ní ráda. Přišla o kontakt s dětmi, společné chvíle a zážitky. Dětský smích nahradil počítač a papírování. „V den, kdy jsem třídě oznámila informaci o uzavření, se rozbrečelo pět dětí. Bylo tak vidět, jak moc je pro ně školka důležitá. Jediné, co mě na celé koronavirové situaci uklidňuje, že jako mateřská škola budeme opět otevřeni mezi prvními. Snad se s dětmi brzy zase shledám,“ snaží se vidět světlo na konci tunelu mladá učitelka.

Sama si koncem ledna prošla nákazou, smysl vidí v očkování. To je teď pro ni nedostupné z důvodu začínajícího těhotenství. „Školy se musí co nejdříve otevřít a v očkování vidím způsob, jak toho docílit. Nechci stále dokola zažívat záskoky za kolegy, zavírání škol, nekonečné karantény, strach o blízké a sledovat v přímém přenosu testování nejmenších dětí,“ uzavřela Kateřina Svobodová.