„Je to úžasné, jde o patrně první kostel na Frýdlantsku a k tomu ještě s dochovanými středověkými hroby," liboval si tehdy archeolog Petr Brestovanský.

Kosterní nálezy byly ve velmi zachovalém stavu a to i přesto, že nad hroby vedla silnice. „Pod asfaltem je původní kamenná cesta ze 30. let minulého století, která byla natlučena přímo na hroby z doby baroka. Rozdíl je tak centimetr," dodal Brestovanský. Pod kostrami z 18. století ale byly další neporušené vrstvy a v nich pohřbení středověcí mrtví. A právě tyto nálezy z 15. a 14. století poslouží pro unikátní výzkum.

Najde se někdo?

Vědci se totiž rozhodli, že vytipovaným lidem z Raspenavy, Frýdlantu a okolí odeberou DNA. Vzorky pak porovnají s genetickým materiálem z kosterních pozůstatků. „Bylo by zajímavé vědět, jestli tady stále ještě žijí potomci těch, kteří tu byli před staletími pohřbeni," vysvětluje Brestovanský. Podle něj je jasné, že po odsunu německého obyvatelstva se skladba lidí na ve Frýdlantském výběžku hodně proměnila. „Ale zůstali tu lidé ze smíšených manželství, ne všichni byli odsunuti. Už jsme si vytipovali lidi podle příjmení, kteří by se pro výzkum hodili. A nejsou to jen lidé s německy znějícími jmény, ale i staršími českými jako třeba Učitel nebo Mlynář," říká Brestovanský.

Jako podklad posloužil badatelům i takzvaný Frýdlantský urbář z roku 1381, což je nejstarší dochovaný světský urbář v Čechách. Jde o jmenný soupis poddaných a jejich povinností vůči vrchnosti. Ve Frýdlantském urbáři je zapsáno 31 vsí a jedno město, Frýdlant. Kromě těch, kteří si vědci předem natipovali, se do výzkumu DNA mohou přihlásit i další dobrovolníci, jejichž předci žili na Frýdlantsku dlouhou dobu. „Přijde mi to jako senzační bádání, protože pokud nalezneme někoho příbuzného s těmi středověkými mrtvými, tak ty nálezy dostanou hned konkrétní jména, svůj příběh," líčí Brestovanský. Podobný průzkum DNA probíhá i v Liberci, kde se hledají potomci vojáků z hromadného hrobu z roku 1757 na Nerudově náměstí. Žádná genetická shoda tam ale zatím prokázána nebyla.