Ovšem do této skupiny minerálů přísluší ještě čtrnáct dalších nerostů, které se často taktéž užívají ve šperkařství nebo v přírodním stavu přitahují sběratele. A dokonce svojí krásou dohánějí i diamanty.

Jak v Čechách, tak i na Moravě

Světoznámý český granát, neboli správně pyrop, se stále těží na známém ložisku u Podsedic. A ještě donedávna probíhala průmyslová těžba poblíž Vestřevi v Podkrkonoší. Jiným místem, kde byly během středověku dobývány pyropy, jsou Bohouňovice nedaleko Kolína. Před přibližně patnácti lety sem rádi chodili nadšenci, co ze směsi zeminy a zvětralého hadce rýžovali krvavě rudé české granáty. Kromě vyrýžovaných zrn se tu daly také najít hezké vzorky pyropu zarostlého v černém hadci.

Se stejnou horninou se pojí výskyty pyropu na Jižní Moravě, například u Dukovan, případně v jižních Čechách. Tamní pyropy ale mají charakter silně rozpukaných zrn uzavřených uvnitř mateřské horniny. Takové kousky by u našich dam určitě úspěch nesklidily.

Bohatě obdarované jsou Jeseníky

S některými ostatními příslušníky rodiny granátů se můžeme blíže seznámit, když navštívíme Jeseníky. A to v přímo v terénu. Nedosahují tu sice drahokamové kvality, ovšem svým atraktivním vzhledem uchvátí všechny milovníky přírodnin.

Ústecký primátMinerál Hibschit, další zástupce ze skupiny granátů, byl poprvé na světě nalezen a popsán z lokality Mariánská skála v Ústí nad Labem. Vyskytuje se ovšem pouze v mikroskopické velikosti. Jméno obdržel podle příjmení geologa Josefa Emanuela Hibsche, rodáka z Homole u Panny a někdejšího profesora na děčínské akademii.

Přímo nad nádražím v Sobotíně se tyčí pověstná Granátová skála, oblíbené naleziště úhledných krystalů granátu almandinu. Barva zdejších almandinů se nese ve velmi temné kombinaci hnědých tónů, často s načervenalým nebo naopak černých nádechem. Obzvláště efektně působí kombinace tmavých krystalů almandinu zarostlých ve stříbřité mateřské hornině svoru. Generace sběratelů zbožňovala tuto bezednou bonanzu, kde člověk opravdu nehledal, ale skutečně pouze sbíral. Nyní Granátová skála tvoří součást projektu mineralogické naučné stezky, které turisty upozorní i na další pozoruhodné lokality okolí Sobotína.

Prakticky totožné naleziště stejného nerostu najdeme na úbočí Zlatého Chlumu, oblíbeného cíle výletů z lázeňského města Jeseníku. Tam přímo místem výskytu prochází trasa Hornické naučné stezky Zlatý Chlum. Sousední Rychlebské hory se zase pyšní zajímavými výskyty hesonitu, což je odrůda granátu zvaného grosulár.

Kam ještě za granáty po Evropě

Krystaly almandinu z Jeseníků velmi zřídka překročí čtyřcentimetrovou velikost. Zato alpské almandiny z oblasti Oberguglu v rakouských Tyrolech jsou leckdy velké jako lidská pěst. Sice se nehodí k broušení, nicméně jsou esteticky přitažlivé díky sytým odstínům vinné červeně.

Na výjimečně půvabné granáty milimetrových rozměrů lze poměrně snadno narazit při toulkách kolem jižní hranice Slovenského ráje. Některé tamní komunikace jsou totiž vyštěrkované hadcovou drtí z kamenolomu v Dobšiné. A dobšinský hadec je prošpikován tisíci titěrnými lesklými zrnky i krystaly ostře zeleného granátu andraditu. Bohužel ale dosahují maximálně dvou až tří milimetrových rozměrů. Kdyby byly větší, tak by Dobšiná tonula v drahokamovém bohatství.

A jsme u nečekaného zjištění granáty zdaleka nejsou výhradně vázány na červenou barvu, poněvadž existují granáty černé, zelené či například medově žluté. Fantastickou plejádu omračujících variací přinášejí nazelenalé a žlutavé démantoidy z údolí Valmalenco v italské Lombardii. I zde jde o odrůdu granátu andraditu, která se svým leskem hladce vyrovná diamantu, podle něhož obdržela pojmenování.

Zpracoval Jakub Hloušek