V prosinci 2014 vylekala obyvatele Frýdlantska nezvyklá záře na nad polskou elektrárnou Turów. „Volalo nám tehdy několik lidí, co se nad Turówem děje. Celá obloha byla zalitá červenou září, lidé se báli, že v elektrárně zase hoří," popisuje starosta Frýdlantu Dan Ramzer. Na krizovém štábu v Bogatynii mu ale sdělili, že záře je způsobena silnějším osvětlením elektrárny kvůli výstavbě nového bloku.

NOČNÍ ATRAKCE, NEBO SVĚTELNÉ ZNEČIŠTĚNÍ? Skleníky z Bogatynie ozařují celé česko-německé příhraničí.

V Turówě ale nesvítí jen na stavbě, osvícená jsou i rypadla a další stroje, které v dole pracují ve dne v noci. Tím nejhorším zdrojem, který barví každou chvíli oblohu do ruda a oranžova, je ale úplně něco jiného. „Hned u elektrárny jsou obrovské skleníky, kde se pěstují rajčata. Je to soukromé firmy, která na osvícení skleníků bere odpadní teplo z elektrárny," vysvětluje starosta Hrádku Josef Horinka. „To světlo je strašné, nejhůř jsou na tom obyvatelé německé Hirschfelde, těm to v noci šajnuje přímo do oken." Světelný smog ze skleníků je často vidět až z Liberce. „Jel jsem den po Mikuláši z Českého Dubu přes Ještěd. Od Výpřeže dolů bylo vidět na nebi neuvěřitelné světlo. Říkal jsem dětem, že to je brána do pekla, že čerti, kteří chodili včera, ji zapomněli zavřít. Hned bylo v autě ticho," směje se Dušan Tichý. Oranžové peklo. Bogatyňská záře. Mordor. To je jen část přezdívek, kterými obří skleníky a osvětlený důl častují obyvatelé Hirschfelde. Německá obec leží hned u polské elektrárny. „V Hirschfelde a Dittelsdorfu vidíme to světlo pořád. V noci vypadá obloha jak obří pomeranč. Mně osobně se to líbí, ale znám spoustu lidí, kterým to vadí. Svítí to do oken, hodně lidí se kvůli tomu zlobí," říká Dajana Geisler.

„To konstantní osvětlení mě hodně znepokojuje. Co takové trvalé světlo udělá s naší přírodou? Zmizela odsud většina zpěvných ptáků. Patrně nemohla v noci spát. Myslím, že 24hodinové světlo má negativní vliv na zvířata i rostliny. V noci má být přeci tma," rozčiluje se další obyvatelka Hirschfelde Anke Knebel.

Podivně zbarvenou oblohu pozorují i lidé ve Vítkově, Václavicích, Hrádku, Frýdlantském výběžku. „Už jsem zaznamenal několik připomínek na světelný smog od Turówa, ale obávám se, že v tomto jsme bezmocní," říká starosta Chrastavy Michael Canov. Lidé z Hirschfelde už se obrátili na saské ministerstvo životního prostředí. To slíbilo, že na místě provede měření.

Zima, nezima pořád pěstujeme

Skleníky plné rajčat a okurek patří firmě Citronex. Zabírají 10 hektarů a jsou nejmodernější v Evropě. Systém lamp v nich umí vytvořit různé klima bez ohledu na to, jak je venku. Květy opylují čmeláci. „Rajčata z Bogatynie jsou levnější, než ta z dovozu. Navíc můžeme nabídnout zákazníkům naše, „národní" rajčata i v zimě, kdy se všechna vozí z Maroka nebo Španělska. Vše díky osvětlení. Poloha na polsko-česko-německé hranici nám dává spoustu možností," uvádí na stránkách firmy Rafal Zarzecki.

„To je přesné. Důl s elektrárnou a teď ještě ty příšerné skleníky narvou co nejvíc k hranicím, aby to zbytek Polska co nejméně zatěžovalo a na ostatní neberou ohledy," komentuje Jan Říha z Liberce. A těšit se na ozářené nebe patrně mohou i lidé z Jesenicka. Citronex totiž plánuje další skleníky v Siechnici u Wroclavi, kde je podobná elektrárna. Plocha má být přitom třikrát větší než v Bogatynii.