Co se dříve vyrábělo z přírodního vlákna juty, nahradil dnes polypropylen. Jen název „juta“ zůstalv názvu firmy. A rozhodně jde o značku, kterou znají v půlce Evropy. Hlavní závody jsou sice ve východních Čechách, dva ze čtrnácti z nich jsou i na Liberecku.

Závod JUTY je poslední textilkou na Frýdlantsku

Jeden v Turnově a druhý ve Višňové. A právě ve Višňové šijí pytle, na které narazíte téměř všude. „Je to vlastně univerzální obal. Hodně se využívá ve stavebnictví pro sypké materiály, ale i v potravinářském nebo chemickém průmyslu. Ukládá se do nich nebezpečný odpad, některé vaky děláme i vodivé, protože se v nich převáží látky, které by mohly vybouchnout,“ popisuje ředitel závodu JUTA Višňová Jaromír Mrklas s tím, že tři čtvrtiny produkce jdou na export.

„My jsme vlastně směrem na západ zůstali jedinou vakovou konfekcí, která ještě jede. Ono to možná nevypadá, ale to je tak těžká práce, žev Německu, Francii a dalších zemích už nejsou schopní ty lidi zaplatit, nehledě na to, že už to tam ani nechce nikdo dělat," líčí Mrklas.

Není proto divu, že Jutěse dobře daří. Loňské tržby se tak podniku podařilo zdvihnout o 6,5% na 7,47 miliardy Kč. „Náš podílv tom ale není až tak vysoký, to je spíš zásluha moderních chemických linek, které vyrábí umělá vlákna, ze kterých my pak šijeme. Juta má celkem 14 závodůa jen ve 4 z nich se dělají pytle,“ říká Mrklas.

V době ekonomické krize, byli lidé z Juty dva dny v týdnu doma, protože nebylo co dělat, teď naopak poptávka převyšuje možnosti výroby. Ročně se ve Višňové ušije půl milionů pytlů. V závodě pracuje aktuálně 150 lidí.

Závod Juta Višňová, výrobce velkoobjemových vaků, jediná textilka na FrýdlantskuZdroj: VLP / Pavlíčková Jana

„Dřív jsme byli hodně rodinná firma, pracovaly tu celé rodinyz Višňové a okolí. Jenže pak řada lidí odešla do průmyslové zóny v Liberci, byly tam vyšší platy. Ale to už se teď srovnává a tak se k nám někteří zase vrací. I tak ale máme sedminu zaměstnanců z Polska. Tam je naštěstí ještě dost lidí, kteří mají o práci zájem. Tady na Frýdlantsku kdo chce pracovat, tak už práci má a kdo nechce, tak ho ničím nenalákáte,“ konstatuje ředitel s tím, že průměrná mzda v JUTĚ Višňová činí 24 000 Kč. Lidé ale pracují úkolově, a tak jsou rozdíly v platech mezi jednotlivými pracovníky někdy hodně rozdílné.

„Zaměstnáváme hlavně šičky. Měli jsme tu i vyučené švadleny, které tu ale nevydržely, protože to je úplně jiná práce. Ony byly zvyklé na jemné látky a precizní stehy. Tady na kvalitu také hodně dbáme, ale stejně tak i na kvantitu. Takže tu jsou lidé, kteří mají výkon 110 % a jiní zase jen 70 %, to je pak na platech znát,“ vysvětluje Mrklas.

NEŠŤASTNÝ ALBRECHŤÁK

Višňovská Juta sídlí přes sto let ve staré textilce. Podnik tak chystá rekonstrukci, aby rozvoj výroby mohl pokračovat. „Máme novou čističku odpadních vod, novou kotelnu, teď se bude dělat střecha, světlíky a nové podlahy. Díky tomu budei čistší provoz a tím pádem i čistší, kvalitnější vaky,“ předestírá ředitel nejbližší budoucnost. Největším problémem je teď ale podle něj doprava. Může za to letošní novinka na Albrechtickém kopci.

„Tím, jak se od letošní zimy začal Albrechtický kopec zavírat pro kamiony, tak máme velké problémy. Auta nemohou přijet, někdy stojí i dva dny na pumpě a čekají. Bojují s tím i ostatní podniky na Frýdlantsku, je to opravdu problém, protože někde pak stojí i výroba. Snažíme se na to poukazovat, ale je to zatím marné,“ dodal Mrklas