Kdysi býval po medvědovi druhou největší šelmou, která zde žila. V první polovině 19. století byl vlk obecný na českém území vyhubený, ale od roku 2018 se sem začal vracet. Nejprve se jednalo o výjimečná pozorování. Počet vlků ale poslední dobou stoupá. U nás se vlci prokazatelně rozmnožují od roku 2014 na Dokesku a pravidelně zde vyvádějí mláďata. Teď se šelma objevila také v Krkonoších.
„V polské části Krkonošského národního parku polští zoologové sledují dlouhodobě se vyskytující smečku. Na české straně hor jsou v poslední době pozorování častá, a to prakticky od Harrachova až po Žacléř," říká Radek Drahný ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP).
Když potkáte vlka
Jelikož setkání s vlkem již nejsou vzácná, a to například i na Českolipsku, je třeba vědět, jak se v takové situaci chovat. „Když se vám do cesty postaví vlk, nebojte se. Zvíře nejprve zkoumá, zda pro něj nepředstavujete hrozbu. Nepřibližujte se, nechte vlka jít. Ponechte mu únikový prostor. Můžete tleskat rukama, zakřičet, aby vás vlk slyšel a uvědomil si, že jste člověk. Pokud vlk váhá s odchodem, můžete na něho hodit hroudu zeminy nebo klacek," radí Radek Drahný na základě materiálů zpracovaných Agenturou ochrany přírody a krajiny.
Ochránci přírody také zdůrazňují, aby se lidé v žádném případě nepokoušeli vlky krmit a ani jim nenechávali žádnou potravu. Pokud máte s sebou v přírodě psa, zabezpečte ho či uvažte na vodítko.
Vzhledem k tomu, že v jiných částech republiky se potravou vlků občas stávají i hospodářská zvířata, i pracovníci Správy KRNAP jsou v kontaktu s farmáři, kteří hospodaří v Krkonoších. Společně hledají řešení, jak jejich stáda zabezpečit před nežádoucí návštěvou této šelmy. „Existují možnosti, jak s podporou z Operačního programu Životní prostředí zabezpečit pastviny proti útoku velkých šelem, a to jak vybudováním kvalitnějších ohrad, nebo pořízením pasteveckých psů. I kvůli nim mějte své vlastní psy v národním parku raději na vodítku," vysvětluje Drahný.
Pokud už hospodáři vznikne škoda, pak má možnost na příslušném krajském úřadě požádat o náhradu škody. Nově se připravuje i možnost čerpat dotaci na újmu za ztížené hospodaření v oblasti výskytu vlka obecného. Nicméně žádné opatření není stoprocentní, ale pouze snižuje pravděpodobnost napadení hospodářských zvířat vlkem.
Obdiv i obavy
Vlk má svoje místo v přírodě i v naší kultuře. Vzbuzuje respekt i obdiv, někdy ale i obavy. Lidé jej nemilosrdně pronásledovali, nyní se k nám postupně začíná vracet a plnit svou roli predátora v přírodě. Zkušenosti z Evropy dle odborníků ukazují, že je možné v krajině hospodařit a zároveň zde mohou žít divoké šelmy.
Vlci se u nás šíří přirozeně a obsazují vhodná území. Kromě smečky na Ralsku na Českolipsku, která představuje jediné vnitrozemské teritorium, se vlci vyskytují především v pohraničí – na Šumavě, v Českém lese, Krušných horách, v Českém Švýcarsku a Lužických horách, Českém středohoří i Jizerských horách, dále na Broumovsku, v Beskydech a Bílých Karpatech. Prohlédnout si mapy vlčích teritorií a dozvědět se detaily o historickém i současném rozšíření vlka obecného můžete zde.
Na Českolipsku se vlk prokazatelně pohybuje už téměř dekádu. Fotopast, umístěná v národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala, ležící zhruba jihovýchodně od Doks, zachytila vlka v dubnu 2014.
