Strach ze začátku nového školního roku. Někdy je to kvůli obavám ze školního prospěchu a kritiky rodičů, jindy z obávaného učitele, nejčastěji ale kvůli spolužákům. Pokud je důvodem posměchu třeba špatné nebo nevhodné chování, může nad tím dítě popřemýšlet a snažit se to změnit. Podle odborníků je to otázka zdravé dynamiky vztahů. Trocha frustrace neuškodí, pro vývoj osobnosti může být někdy i poučením, nesmí ale přesáhnout určitou mez. „Pokud jde ale o skutečnou šikanu, tam není co řešit. Tam už jde opravdu o role agresor versus oběť a je třeba je řešit," uvedla odbornice na sociální problematiku mládeže.

To, že nejde pouze o mediální „humbuk", je patrné. „Šikany přibývá, to je neoddiskutovatelné a dokonce se objevuje už i v mateřských školkách," dodává zkušená odbornice. Podle ní to velmi úzce souvisí se stavem společnosti. „Rodiče musí mít v zaměstnání či podnikání tvrdé lokty, aby se udrželi, a děti v tom vyrůstají," popisuje.

Linka bezpečí

Své o tom vědí například na Lince bezpečí. Nejčastějším tématem, které děti v souvislosti s blížícím se koncem prázdnin řeší, je opravdu šikana," potvrdila Kateřina Schmidová, vedoucí Rodičovské linky.

Podle statistik se s určitou formou šikany na škole setká přes 40 procent dětí! Tedy téměř polovina. „Zatímco v roce 2000 byla na Lince bezpečí tomuto tématu věnována dvě procenta hovorů, v roce 2015 šlo již o pět procent. Převedeno na absolutní čísla jde o 7928 volajících," ilustruje v číslech dětská voláni. U volání na rodičovské lince se téma šikany vyskytuje dokonce u každého devátého hovoru.

Jak s šikanou ve škole naložit, je poměrně složité. Podle odborníků na dětskou psychologii nejsou učitelé dostatečně vycvičeni a chybí jim i určité nástroje. „Někdy pomůže, když učitel takové zakomplexované a ustrašené dítě vyzdvihne v tom, v čem je skutečně dobré, je to ale velmi těžké, protože někdy naopak taková „pochvala" vybudí agresora k ještě větším útokům," říká učitelka s letitou praxí, Karla Vejvodová.

Dítě, které je šikanované, často také ztrácí důvěru v okolí a uzavírá se v obavách, co všechno by přiznání, že je obětí šikany, mohlo způsobit. Bojí se, že by mu nikdo neuvěřil a především má strach z pomsty agresorů. Nezřídka se stává, že se dítě se šikanou svěřilo učiteli nebo rodiči, ale ti neudělali nic pro ochranu dítěte.

Právě v takových případech může svou anonymitou pomoci Linka bezpečí. „Ve chvíli krize můžeme být v očích dítěte často jediným, kdo mu důvěřuje, nabídne pochopení, přijetí a naplánování konkrétní pomoci," upozorňuje mluvčí Linky David Laňka.

Nemáš Iphone? Vypadni!

Důvody mohou být různé: vzhled, chování, nejčastěji to ale bývá poměřování v materiální oblasti. „To byste viděla, jak takové holky v pubertě dokáží svou oběť zdeptat, když nemá to správné módní oblečení," zaznělo z úst sociální pracovnice na adresu dětí. Podle ní jde hodně o záležitost výchovy, vštěpování správných hodnot. „Jenže pro děti v pubertě je nesmírně důležité zapadnout do kolektivu, nelišit se," dodává.

Ale i tady platí všeho s mírou. Rodiče by podle ní neměli problém bagatelizovat, a odbýt ho mávnutím ruky, na druhou stranu je ale špatné i ustoupit dítěti a vyhovět požadavkům i za cenu půjčky nebo finančních problémů rodiny.

Strach z neznáma

Někdy se ale dítě nemusí čelit šikaně, a přesto se bojí. „Pokud jde dítě do první třídy či do nové školy, bývají jeho obavy často přirozené. Je důležité, aby byli v klidu především rodiče, malé děti velmi často poznají jejich nervozitu a mohou jí podlehnout. Obecně je dobré obavám předcházet tím, že s nimi o nich budeme otevřeně hovořit a nebudeme je zlehčovat. Už jen nahlas vyslovená, a od rodiče přijatá obava, může být pro dítě velmi úlevná. Důležité také je, aby rodiče společně s dítětem, někdy i s učitelem, hledali pozitivní řešení vzniklých situací, které si např. děti nesou z minulého školního roku," radí Kateřina Schmidová z rodičovské Linky bezpečí.