Zdolat 2222 kilometrů vyrazil i tým z Liberce

Zhruba třicítka týmů vyrazila ve středu z Prahy na zvláštní závod. Dostal jméno Opel handy cyklo maraton a stojí za ním občanské sdružení Cesta za snem. Maraton má hned několikeré poslání. Jedním z týmů, který na závod dlouhý 2222 kilometrů vyráží, je i osmičlenná skupina sestavená Mateřskou a základní školou pro tělesně postižené v Liberci.

Usměvaví pohodáři

Liberecký tým je z větší části složen ze zaměstnanců školy nebo rodinných příslušníků. Má ale i posily. Jednou z nich je bývalá biatlonová reprezentantka Zdeňka Vejnarová, druhou bývalý fotbalista Luděk Zelenka. A pak je tu Miroslav Škrdlík z Liberce. Je to hendikepovaný sportovec, který ve škole pracuje jako asistent a který je pro výpravu nepostradatelný. Pravidla totiž přímo nařizují, že v každém týmu musí být alespoň jeden člen s handicapem. „Já ale můžu ujet jen kolem 120 kilometrů, protože jezdím závody a trénink mi víc nedovolí. I tak jsem ale rád, že budu u toho," říká.

Zatím se členové týmu usmívají. Všichni ale vědí, že po cestě je asi čeká krize. „Závod se jede nepřetržitě, 24 hodin denně, pět dní. Na kole se sice budeme střídat, v rámci šetření sil a vzhledem k délce trati pojede vždycky jen jeden. Stejně ale čekám, že krize přijde. Spánku bude málo, únava se na nás určitě podepíše," ví ředitel školy a jeden z členů družstva Vít Šťastný.

Do Liberce přes dva státy

Závodníka, který bude zrovna na trati, doprovází osobní auto a karavan. V něm budou zbývající členové odpočívat a převážet náhradní kola. Celkem povezou čtyři. „Trasu si můžeme vybrat, dané jsou jen průjezdné body, kterými jsou spinální jednotky a rehabilitační centra u nás i na Slovensku," říká Šťastný.

Dodržet musí týmy časový limit 111 hodin. Výpravy se ukáží i v Liberci. „Tady je jedním průjezdním bodem spinální jednotka Krajské nemocnice v Liberci, druhým areál Jedličkova ústavu. Dorazit sem mají skupiny v sobotu mezi pátou ranní a druhou odpolední," podotýká Šťastný. Do Liberce ale z Prahy přijedou všichni pořádnou oklikou. Předtím projedou Ústí nad Labem, Karlovy Vary, České Budějovice, Brno, Košice nebo Ostravu.

Patroni Pavlíka

Osmičlenný liberecký tým je patronem sedmiletého Pavla Astaloše, kterého před třemi lety srazilo auto a od té doby se potýká s problémy. „Pavlíka si vybrali přímo ve škole při Jedličkově ústavu a on je rád. Cestu všech bude sledovat a fandit," říká rozhodně jeho matka Jana Astalošová. Pro ni i syna je fakt, že na jejich osud myslí závodníci, posilující.

Členem týmu Mateřské a Základní školy pro tělesně postižené je i bývalý fotbalista Luděk Zelenka. Deníku přiznal:

Natrénováno nemám, ale jedu. Příběh Pavlíka mě chytl za srdce

Liberec Vlastně náhodou se do týmu závodu pod hlavičkou Mateřské a základní školy pro tělesně postižené v Liberci dostal bývalý fotbalista a dnes spolukomentátor fotbalových přenosů Luděk Zelenka. „Spolupracoval jsem se školou na přípravě školy v přírodě pro jejich děti. Jednotlivé příběhy mě natolik oslovily, že jsem je začal zvát i na další akce Podještědského sportovního areálu. Asi proto mě ředitel školy Vítek Šťastný oslovil, jestli bych nechtěl jít do tohoto závodu," říká.

Kývl jste hned?

O závodě jsem předtím nikdy neslyšel, takže mi musel vysvětlit, o co jde. Že se pojede 2222 kilometrů. Ale já mám takové výzvy rád. Taky jsem si řekl, že jsem už udělal řadu mediálních akcí, ale nikdy to nebylo pro takhle dobrou věc. Takže jsem se moc nerozmýšlel. Navíc ten příběh malého Pavlíka mě hodně chytl. I kvůli němu jedu. A myšlenka na jeho život mě bude nabíjet. Protože i když nás to bude během cesty bolet, i když budeme fyzicky vyčerpaní, není to nic proti tomu, co musel zažívat a zažívá on. Alespoň takhle mu chci vyjádřit podporu.

Jste sportovec. Máte natrénováno?

Sportovní kariéru jsem ukončil před několika lety. Teď se sice udržuji trochu v kondici, ale poslední tři měsíce mám problémy s kolenem. Takže trénink nebyl téměř žádný. Na kole jsem jel snad dvakrát.

Nemáte tedy z té vzdálenosti obavy?

Raději si je ještě nepřipouštím. Je pravda, že jedeme přes dva tisíce kilometrů, ale zase se na tom kole střídáme. Pojede vždycky jen jeden, ostatní budou odpočívat. Je nás prostě tým. A z fotbalu taky vím, že když se jednomu úplně nedaří, tak to za něj ostatní vezmou. I když je jasné, že svoje si budu muset odjet. Každý z nás snad má denně ujet 90 kilometrů. Tak uvidíme, jak to půjde.

Trasa vede přes Českou republiku i Slovensko. Je přesně daná?

Není, pevné jsou jen body průjezdů. To jsou spinální jednotky nebo rehabilitační centra. Jinak si každý může vybrat trasu sám. Je jedno, jestli pojede lesem nebo po silnici. Ale počítám, že abychom to zvládli v daném časovém limitu, tedy 111 hodinách, zvolíme nejkratší a nejpohodlnější cestu.

Družstvo je zčásti složeno ze zaměstnanců školy. Znal jste zbytek týmu?

Neznal, s většinou jsem se seznámil až včera. Znal jsem jen ředitele a Zdeňku Vejnarovou, která přišla do týmu na můj popud. Ona je jako bývalá biatlonová reprezentantka velmi aktivní, na kole jezdí denně. Doufám, že ona bude ten, kdo bude dohánět moje manka.

Zdraví a handicapovaní společně objedou Česko a Slovensko pouze za 111 hodin

Na trasu dlouhou 2222 km vyjelo pět týmů ze severu Čech. V každém týmu jede jeden handy cyklista na speciálně upraveném kole.

Ve středu ráno odstartoval ze Staroměstského náměstí v Praze druhý ročník unikátního projektu Opel handy cyklo maraton. Smíšená cyklistická družstva zdravých a handicapovaných společně vyrazila na více než dva tisíce dlouhou trasu napříč Českem a Slovenskem, aby tak dali jasně najevo, že mohou fungovat jako jeden tým. A to i v extrémních podmínkách. Závod se jede non-stop čtyři dny a čtyři noci.

Opel handy cyklo maraton 2014 navazuje na svého předchůdce z loňského roku. Laťku ale posune zase o kus nahoru. Trasa se protáhne na 2222 km, přičemž časový limit k jejímu ujetí zůstává 111 hodin. Na trase napříč Českem a Slovenskem bude 24 povinných průjezdních bodů, ty bude potřeba najít a potvrdit jejich průjezd razítkem. Průjezdními body závodu jsou všechny důležité rehabilitační ústavy, spinální jednotky a speciální centra u nás i na Slovensku. V Libereckém kraji se závodníci zastaví na Spinální jednotce v Liberci. Do Ústeckého kraje vyrazí závod hned po startu z Prahy.

Motivovat a dodat energii

„Z vlastní zkušenosti vím, jak jsou tato centra následné pomoci po úrazu nebo nemoci důležitá. Chceme je propojit, otevřít veřejnosti a zviditelnit jejich práci. Mnohé ústavy organizují vlastní program, sportovní hry nebo dny otevřených dveří. Důležité je taky ukázat se lidem, kteří se uvnitř zotavují. Motivovat je a dodat energii a kuráž k aktivitě a sportu po návratu do běžného života," říká ředitel handy cyklo maratonu, vozíčkář, Heřman Volf.

Štafetovým kolíkem mezi závodníky daných týmů bude GPS tracker. Ten v minutových intervalech sbírá informace o poloze cyklisty a odesílá je na server. Každý tak může na interaktivní mapě maratonu na stránkách www.111hodin.cz sledovat aktuální vývoj v reálném čase, a to i na tabletech nebo mobilních telefonech. Přáním organizátorů je vytáhnout veřejnost ven. Díky možnosti sledovat pohyb cyklistů se může přidat každý a to v blízkosti svého bydliště.

Společná pouť lidí dobré duše

Handy cyklo maraton ale není ani tak závod, jako spíše pouť lidí dobré vůle. Týmy nejedou za sebe. Jsou patrony člověka krátce po úrazu nebo nemoci, která je upoutala na vozík. Kromě motivace a vytržení ze stereotypu všedního dne mu týmy mohou vyhrát zajímavé ceny a svou účastí jej pošlou na zážitkový víkend na Slapech. Tam si „čerstvě" handicapovaní vyzkouší nespočet aktivit a sportů, získají sebevědomí, energii, nové kamarády a nové zážitky.

Maraton 111 hodin je otevřen pro všechny, kdo si chtějí vyzkoušet něco nového. Nemá žádné výkonnostní limity ani jiná omezení. Na startovní čáru se letos postaví třicítka týmů, dvě stě třicet cyklistů, amatéři i profesionálové, lidé zdraví i handicapovaní vozíčkáři, nevidomí nebo amputáři.

„Nemohou chybět ani osobnosti. Do pedálu šlápne špičkový paracyklista Jiří Ježek, nevidomý horolezec Honza Říha, sportovní komentátor Jakub Bažant, primář spinální jednotky FN Motol Jiří Kříž, reprezentant ve sledge hokeji David Motyčka, olympionik Martin Kořínek, bývalý útočník Slávie a sportovní komentátor Luděk Zelenka, trojnásobná olympijská reprezentantka v biatlonu Zdeňka Vejnarová, místostarosta Prahy 6 Petr Ayeboua nebo ostravský náměstek primátora Martin Štěpánek," říkají organizátoři sportovní akce.

V závodě nejde ani tak o vítězství jako o šíření myšlenky, že život na vozíku nekončí a lidé handicapovaní i zdraví mohou společně fungovat bez větších problémů. „Chceme tímto veřejnosti dokázat, že soužití s handicapovanými není věda, ani disciplína určená lékařům a terapeutům. Opel handy cyklo maraton je o přátelství, o boření bariér a zaběhlých klišé, o týmové spolupráci, motivaci a pomoci těm, kteří pomoc chtějí a potřebují," vysvětluje autor projektu Heřman Volf.

Cyklistické týmy

Cyklistické týmy tvoří velmi pestrá paleta lidí. Jsou v nich promíchány ženy s muži, mladí i starší, ale hlavně, každý tým musí mít minimálně jednoho člena s handicapem. Mnohdy mají týmy handicapovaných členů více a jsou týmy, kde je lidí s postižením většina. Jsou zde také profesionální sportovci i hobby cyklisti.

Postavit tým si může podle pravidel každý. Neexistují žádná omezení výkonnostní ani jiná. Jedinou podmínkou je, aby každý z cyklistů ujel během závodu minimálně 100 km. „Máme tak v závodě týmy partnerů, týmy měst a městských částí, týmy rehabilitačních ústavů a speciálních center z celé republiky, ale také mnohé party nadšených cyklistů z různých koutů Česka a Slovenska," říká Volf.

Celkem vyjede na trasu třicet cyklistických týmů a 230 cyklistů. To je podle organizátorů více než na Tour de France.

Zážitkové víkendy

Součástí cyklo maratonu je i tzv. zážitkáč. Každý tým jede za jednoho člověka krátce po úrazu nebo nemoci, popřípadě člověka, který má problém s návratem do aktivního života. „Těmto lidem darujeme něco, co se nedá koupit penězi nové zážitky, nové zkušenosti, zábavu, motivaci a nové kamarády," říkají organizátoři Zážitkáče, který proběhl už dvakrát v bezbariérovém pobytovém centru v Líchovech na Slapech.

Odezva prý byla „neskutečná" a zážitkový víkend vyměnil doktory a terapeuty za kamarády. „A přesně toto je smyslem projektu. Vytvořit lidské vazby, užít si zábavu, získat ostruhy, sebevědomí a motivaci k aktivnímu životu," dodávají autoři projektu.

Zážitkáče totiž mají lidem z ústavů dát prvotní impuls. Ukázat jim, že v kolektivu otevřených a kreativních lidí se dá žít plnohodnotně i po těžkém úrazu či nemoci. Pro tyto lidi je důležité dostat se ven mezi lidi bez handicapu. Právě proto organizátoři spolupracují se spinálními jednotkami a většinou rehabilitačních ústavů.