Nejrozšířenějším typem žloutenky je žloutenka vyvolaná virem hepatitidy A, známá jako nemoc špinavých rukou. Inkubační doba se pohybuje od 15 do 50 dní a jejím zdrojem je nakažený člověk, u něhož je virus přítomen ve stolici. Jako prevence proti tomuto onemocnění se doporučuje nezbytné dodržování osobní hygieny, zejména mytí rukou po použití toalety a před jídlem.
„To bývá problém u skupin lidí žijících ve špatných hygienických a socioekonomických podmínkách, kde je virus žloutenky A prakticky trvale přítomen. Virus přežívá dlouhodobě v zevním prostředí,“ sdělila mluvčí KHS LK Zuzana Balašová.
Před koncem inkubační doby se onemocnění projevuje chřipkovými, žaludečními či střevními obtížemi. Posléze nastává vlastní fáze onemocnění, kdy dochází ke zhoršení potíží a často se objevuje „žloutenka”. Současně s ní má pacient tmavší moč, světlou stolici a svědění kůže. V některých případech dovede nakaženého pacienta k lékaři žluté zbarvení kůže a bělma oka.
„Žloutenka typu A je nejčastější infekcí turistů, kterému lze předcházet očkováním. Lidé se často mylně domnívají, že očkování na cesty je potřebné jen, pokud jezdí do exotických destinací. Při návštěvě zemí s nižším hygienickým standardem musíme být opatrní při používání vody z místních veřejných zdrojů.
S tím souvisí konzumace syrových salátů, zeleniny i ovoce, které jsou touto vodou omývány,“ informovala ředitelka odboru protiepidemického KHS LK Monika Hausenblasová s tím, že třináct případů evidují na Tanvaldsku, tři v Jablonci nad Nisou a jeden řešili v Liberci.
V Libereckém kraji v posledních letech narůstá počet hlášených onemocnění virové hepatitidy E, které bylo původně spojováno s cestováním do zemí s horší kvalitou pitné vody. V poslední době však dochází ke zvyšujícímu se výskytu onemocnění i u osob, které necestovaly. „Přenos viru probíhá nejčastěji konzumací nedostatečně tepelně zpracovaného masa, zejména vepřového a zvěřiny, ale též ryb a mořských plodů.
Testováním prasat domácích v České republice byla zjištěna pozitivita VHE u 5 % zvířat, a u 4 % testovaných volně žijících prasat divokých. Mezilidský přenos má pouze zanedbatelný význam,“ osvětlila Hausenblasová. K 23. červenci evidovala hygiena v Libereckém kraji 19 případů, loni bylo za celý rok 27 nákaz a předloni o pět méně.
Podle Kateřiny Fabiánové z Centra epidemiologie a mikrobiologie SZÚ je třeba dbát na správné „technologické“ postupy při kuchyňské úpravě potravin, aby nedocházelo ke křížení provozu, tedy používat jiná prkénka na syrové maso, jiná na zeleninu a jiná na vařené nebo pečené maso. „Pokud použijeme stejné náčiní na všechno, infekce se tak snadno může přenášet,“ podotkla Fabiánová.
Onemocnění probíhá často bez příznaků a doprovází ho vzestup hodnot jaterních enzymů. Dá se tedy předpokládat, že skutečný počet případů bude vyšší. Tento typ hepatitidy nepatří k chronickým onemocněním a obvykle končívá vyléčením. Nebezpečný je však pro těhotné, u kterých může v souvislosti s nákazou docházet k předčasným porodům, nebo k přenosu nákazy na dítě. Podobně jako typ A nemá trvalé následky.
play_fill
Naopak virové hepatitidy B a C jsou nákazy, u kterých je virus obsažen v krvi nemocného člověka a následkem onemocnění bývá často celoživotní nosičství. Očkování proti žloutence typu B je součástí povinného očkování dětí. K přenosu může dojít použitím stejného holicího strojku, břitvy, zubního kartáčku, kartáčku na mytí rukou, stejného ručníku s nakaženým člověkem, přímým kontaktem s krví nebo otevřenými ranami infikovaného či při nechráněném pohlavním styku s nakaženým.
„Nejvíce nakažených virovou hepatitidou C evidujeme ve skupině injekčních uživatelů drog, k jejímu přenosu dochází krví. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi specifickou skupinu lidí, využíváme při vyhledávání kontaktů nemocných, navazování komunikace s nimi a při samotné práci v terénu znalosti a kontakty neziskových organizací, které se pomoci uživatelům drog věnují,“ dodala Hausenblasová.
