Kliknutím zvětšíteJak zvládnout třetí vlnu covidu?
Doktor Trojánek doporučuje neváhat s očkováním.
Nechci být ten, kdo bude děsit lidi infekcemi. Myslím, že emocí kolem covidu bylo až moc a to není dobře. Některé emoce spíš škodí než pomáhají. Důležitý je rozumný pohled.
A ten vypadá jak?
Podle mě je zásadní si prostě přiznat, že to tak je, že covid je něco, s čím se musíme naučit žít a existovat. Není rozumné to ani popírat, ani dramatizovat. Máme možnosti prevence, máme očkování. Díky němu je situace mnohem lepší, než byla na začátku pandemie. A pokud by přišel opět dramatický nárůst případů, tak je to prostě o tom na chvíli uplatnit nějaká protiepidemická opatření.
Můžeme se spolehnout na svou imunitu? Vždyť někteří lidé měli covid třeba třikrát?
Záleží na tom, jak se ten virus bude vyvíjet a jaká bude jeho interakce s lidským organismem. Pokud se podíváme obecně na viry, které vyvolávají hlavně infekce v horních cestách dýchacích, tak samozřejmě imunitní ochrana vznikající po prodělání nějaké relativně banální virové infekce, není dlouhodobá. Například u rhinovirů, jež patří k nejčastějším příčinám infekcí dýchacích cest a je jich řada druhů, nikdy nezískáváme po prodělání nemoci imunitu na dlouhý čas. Proto máme nemoci z nachlazení několikrát do roka. A u covidu se pomalu blížíme k něčemu podobnému. S jeho současnými mutacemi se dostáváme k tomu, že infekce se prostě u lidí opakovat budou. Určitou šanci nám naštěstí dává očkování.
Ale běžné jsou i nákazy covidem po třech dávkách očkování.
Musíme si uvědomit, že můžeme mít vakcínu, která nám může zaručit, že nedostaneme infekci a ani ji nešíříme dál. To je případ spalniček. Pak jsou některé nemoci, proti nimž když se očkujeme, tak zabráníme nemoci, ale nemusíme už zabránit šíření infekce. Hezký příklad je třeba záškrt. Očkujeme proti toxinu záškrtu, ale někdo i tak může být teoreticky bacilonosič. A pak je třetí možnost, že očkování může chránit především proti závažnému průběhu nemoci, proti komplikacím, prostě pomůže, aby člověk s nemocí neskončil v nemocnici. To je i případ očkování proti covidu-19. A totéž platí to i o očkování proti chřipce.
Teď se doporučuje očkovat se další posilující dávkou proti covidu, vakcína už je upravená. Ale virus mezitím opět zmutoval. Má to tedy cenu?
Čím vyšší má člověk v organismu množství protilátek, tím vyšší je ochrana i proti variantám covidu, které se od toho původního kmene už liší. Myslím, že se postupně dostáváme k něčemu podobnému, jako u chřipky, že se časem bude přeočkovávat před každou sezónou a třeba se bude i upravovat vakcína podle aktuálních cirkulujících variant covidu-19.
Kdo má na posilující dávku novou vakcínou vyrazit?
Pokud bych byl pacient vyššího věku – řekněme 60 plus, nebo pacient rizikový, se závažným onemocněním, tak bych vyrazil určitě. Nečekal bych na dramatický vzestup případů. Vakcinace z jara už nás nechrání. Zároveň ta další dávka – booster, poskytne zkříženou ochranu i proti nové variantě covidu, která se trochu liší od původní.
Vakcínu proti chřipce si mají tedy senioři a lidé s rizikových skupin nechat píchnout hned s tou covidovou?
Imunita proti chřipce, získaná očkováním, postupně v průběhu několika měsíců klesá. Jelikož chřipková epidemie přichází obvykle po Vánocích, tak bych v běžné sezóně doporučoval vyčkat s očkováním na konec října nebo na listopad. Bohužel však nevíme, jak přesně bude letošní sezóna vypadat, neboť reálně v posledních dvou letech se populace s chřipkou díky proticovidovým opatřením nesetkala a nyní jí může být ohrožena. Například v Austrálii byla poslední chřipková sezóna významně delší a nepříjemnější než obvykle. V tuto chvíli již začíná být nejvyšší čas jak na posilující dávku očkování proti covidu, tak proti chřipce.
Může očkování proti chřipce nějak pomáhat v ochraně i proti jiným virům, způsobujícím nachlazení?
Proti jiným virům vakcína na chřipku nezafunguje. Spíš to může pomoci snížit celkovou nemocnost. Někdy se stane, že člověk prodělá chřipku, klidně i s mírným průběhem, ale to onemocnění u něj může zvýšit pravděpodobnost nějakých závažných interních onemocnění – může se zhoršit jeho diabetes nebo ischemická choroba srdeční. Když lidé chřipku nedostanou, nehrozí ani tyto zdravotní komplikace, a nemocnost v populaci je pak nižší.
MUDr. Trojánek s dalšími kolegy z FN Motol.
Covidové pandemie určitě něco udělaly s oborem infektologie?
Obecně můžeme říci, že covid infektologům pomohl v několika směrech. Obor především vyzrál. Jak jsme se museli naučit pracovat s výsledky studií, interpretovat je, posunuli jsme se mnohem víc k oboru založenému na důkazech. A také druhá věc je zásadní – poskytovatelé zdravotní péče pochopili význam oboru. Covid ukázal, že se problematika infekcí znovu výrazně objevuje. To přispělo k tomu, aby vznikla nová oddělení, nebo se rozšířila kapacita stávajících pracovišť.
Myslíte, že se Češi bojí infekcí?
To je extrémně individuální. Jsou lidé, kteří je podceňují a mám pacienty, které bych označil za infektofoby. A nejde jen o covid.
To znamená že se dezinfikují od hlavy k patě?
Ano. Nebo se bojí jít na trávník, protože tam jsou klíšťata, aby od nich nechytli ty infekce, které přenášejí. Ovšem takových lidí zase není tolik.
To je pravda. Ve společnosti panoval až do covidové pandemie spíš názor, že na infekce se umíralo dřív, a teď už se nás netýkají.
Myslím si, že na infekce nesmíme zapomínat. Budou nás do jisté míry trápit i nadále, možná trochu jinak, než jak byla populace zvyklá před sto lety. Nejde jen covid, je tu i problematika narůstající rezistence na antibiotika. A to, že máme globalizovaný a propojený svět navíc znamená, že se nám tu jednoduše může kdykoliv objevit cestovatel, který přináší infekci, jejíž epidemie probíhá někde uprostřed Afriky. Infekce prostě nemůžeme popírat, ignorovat, jsou a budou tu s námi. A když máme preventivní programy očkování, není dobré si říct, že je nepotřebujeme, že infekce nejsou, byly jen v minulosti. To není pravda.
38
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
