Fyzioterapeut Tomáš Rychnovský: Mysl a tělo nelze oddělit

Nedávno jsem četla vaši knihu s názvem Každá bolest má svou příčinu. Co nám tedy podle vás má bolest říct?
Jsou dvě roviny, které lidé nejvíce vnímají. Buď tělo bolí, protože ho nějakým způsobem přetěžujeme, anebo se do spousty bolestí v těle projevuje to, jak něco prožíváme, co žijeme, s čím dennodenně přicházíme do styku. Takže bolest nám říká, že se něco přetěžuje, a buď je to jen tělo, anebo je to častěji tím, že naše mysl vyhodnotí nějaké situace jako tíživé.

Co se s tím dá dělat?
Svaly v těle fungují vždycky stejně, ovšem z důvodu dlouhodobého sezení v autě či za počítačem nebo psychického vypětí se zhoršuje jejich koordinace. Jedna jejich skupina ze své funkce vypadne, nefunguje, druhá skupina se přetěžuje. My detailně víme, které svaly to jsou, které mají sklon nefungovat a které bývají častěji přetěžované. Každý zná, že ho bolí za krkem, šíje, spodní záda…

Dá se to změnit cvičením, můžeme velmi cíleně cvičit svalovou koordinaci, která zajišťuje, že jsou záda rovná, že se nehrbíme, zajišťuje, že výhřez ploténky se vyléčí, zajišťuje, že nemáme odstáté lopatky. Stejně tak je možné pracovat i s psychikou, pokud má na zdravotním stavu nějaký podíl. Psychika se dá stejně jako sval či jejich souhra trénovat. Tím, že psychiku speciálními technikami trénuji, trénuji psychickou odolnost, a tak mě daleko méně témat vyvede z mojí pohody.

Profesor Jiří Dvořák: Setkání se spolužáky mě vyděsilo. Polovina byla po smrti

Jsou Češi psychicky odolní?
Covid ukázal, že úplně ne. Je však jen jedním z dalších ukazatelů toho, co a jak uneseme. Jiné nejsou na první pohled tak významné, přitom ubližují stejně a stejně přispívají k vnitřní nepohodě lidí. Dám příklad. Teď jsem měl v ordinaci paní, která toho chce během dne moc stihnout. Když nestíhá, vyčítá si to. Je tak neustále v jakémsi kolečku naštvanosti na sebe i na okolí. Zkrátka když nestíhá to, co by „měla“, extrémně se soudí. Někdy v minulosti její mysl ztratila k sobě laskavý vztah. Setkávám se s tím běžně, kvůli výchově v dětství se neumíme mít rádi, neumíme být na sebe přívětiví, neustále se soudíme. Má léčba je tedy zaměřena na to, aby člověk sám sebe přijal a časem našel spokojenost i v životě „neustálé činnosti“.

Takže naše zdravotní problémy v dospělosti mohou vznikat už v raném dětství?
Velmi často ano, ale spousta lidí to tak nevnímá. Jsme totiž naučeni klást vinu za svoje neštěstí na někoho jiného. Naše mysl nechce připustit, že my jsme ti, kdo rozhoduje o tom, co nás trápí a co nám vadí. V tu chvíli přehodíme odpovědnost na někoho jiného, na rodiče, na partnera, na stát, a nevnímáme, že my jsme ten hlavní přijímač a rozhodující faktor pro to, zda nás něco zraní nebo nezraní. Důležitá je proto ochota si uvědomit, že stres působí na každého z nás, i na sebe sama.

Fyzioterapeut Tomáš Rychnovský je spoluautorem knihy Každá bolest má svou příčinuZdroj: Zbyněk Pecák

Co třeba ta bolavá záda? V dospělosti se s nimi trápíme řadu let, žádná rehabilitace nepomáhá… Může za ně tedy naše dětství?
Samozřejmě, základ pro dysfunkci ve svalech vychází z dětství. Často je to už nesprávným kojeneckým vývojem, kdy se ne vždy zapojí všechny svaly dobře a mozek je potom nevnímá v souvislostech, které jsou důležité pro stabilitu a odolnost páteře. Další příčinou je pohybové vyžití, péče o tělo, která není ideální. I to je důvod, proč nás záda bolí nejenom ve středním věku, ale už i mnohem dřív.

Říkal jste, že na jednu stranu hraje roli psychika, na druhou fyzická kondice. Existuje nějaké ideální cvičení?
Dlouho jsem o tom přemýšlel a nakonec jsem vytvořil on-line kurz, který se zabývá cvičením, jež by měl zvládnout každý. Jsou tu cviky zacílené například na dechovou funkci, jedině volný hrudník umožní správné dýchání, zapojí se i bránice. Hrudní páteř je křižovatkou těla, proto je dobré se s ní naučit zacházet. Když ztuhne, protože jsme nahrbení, má to vliv i na oblast krční a bederní páteře, které začnou bolet. V kurzu máme cviky na čtyřech, na boku, na zádech. Je dobré si uvědomit, že páteř nám rovnají i svaly stehenní. Ty totiž mají vliv na postavení pánve a přes zapojení břicha nám rovnají střední záda. Takže u někoho může být důležité zapojit právě nohy, aby záda správně fungovala. Celý kurz a péče o pohybový systém je součástí on-line projektu Žít bez bolesti, který jsem založil.

Zmínil jste důležitost správného dýchání, ale většina z nás nad něčím tak přirozeným asi vůbec nepřemýšlí.
Dechová funkce je mimovolní, ale není to tak, že by mimovolně fungovala správně. Spousta lidí místo aby dýchala do břicha, dýchá do hrudníku, do prsou a do ramen a už tím si rozhazují základní svalovou souhru, která drží trup. Dech je dobré volně kontrolovat. Prvním krokem je naučit se povolit jistá místa na těle, abychom jej zacílili do břicha.

Konec proplácení lázní pojišťovnou? Šetřit se bude, ale ne na pacientech

My zapomeneme, jak správně dýchat v průběhu života, nebo se to jako malí ani nenaučíme?
My jako malí do břicha právě dýcháme. Vezměme dech jako princip – právě on je spojen s tím, co člověk v životě prožívá, tedy s emoční částí mozku a s pamětí. A může se stát, že právě tam se dechový stereotyp změní, přepne. Poprvé to je často zejména u dětí v situacích, ve kterých se necítí dobře. Dítě v situaci, která mu není příjemná, dýchá stresovým dechem do hrudníku nahoru místo do bříška.

Jak to vypadá, když k vám člověk přijde na vyšetření?
Hodně se bavíme o tom, jak organismus zatěžuje. Vyšetřím tělo pohmatem, co a jak v něm nefunguje, co je přetížené. Někdy máme k dispozici třeba i rentgen a rezonanci, můžeme se podívat na to, jak vypadá páteř. Pak nasadíme cílené nástroje v podobě cvičení, které často lidem tělo zachrání.

Nejčastěji řešíte problémy s páteří?
Ano, nejčastější jsou to bolesti v zádech, bolesti bederní a krční páteře, výhřezy plotýnek, bolesti ramen a kolenou, bolesti, které jdou do kyčlí.

Stává se vám, že na první pohled na pacientovi poznáte, co ho trápí?
Někdy. Jsou tam věci, které sledujete hned, jak člověk vstoupí do dveří, třeba postavení ramen, páteře, způsob, jak dýchá, způsob chůze. Potom je dobré sledovat, jak se člověk chová a co říká, jaká používá slova. Koukám se i na kvalitu a zbarvení kůže, jestli je zčervenalá nebo bledá. Jsou věci, které mi pomáhají přesněji stanovit, co dělat, abychom bolest odstranili.

Bolestí nohou se dá zbavit dvakrát rychleji. Odborníci radí, co funguje

A pak dokážete vyřešit problém jako mávnutím kouzelného proutku…
Ono to takhle ale doopravdy je, není to kouzlo, ale logické fungování mysli s tělem, které neoddělujeme. Lidé by měli vědět, že pokud jsou otevření k tomu nalít si čistého vína a pracovat s problémem do úplného jádra, bývá vyléčení až překvapivě rychlé. Často ke mně přicházejí pacienti, kteří už u nějakých odborníků byli, něco zažili, a přesto je bolest stále trápí, a pak se diví, že během dvou návštěv vyřešíme něco, co řešili rok a půl. Ale to je věc, která je velmi závislá na ochotě pacienta.

Jak tedy s myslí pracovat?
Je důležité, aby byl člověk ochoten uvědomit si, co se v jeho mysli děje a že se tam děje i něco, co je negativní. Společnost, média či výchova nám podsouvá, že něco takového radši nebudeme vytahovat, potlačujeme to. Tam právě práce s psychosomatikou a vlastní myslí začíná. Máme možnost kontrolovat, jak se stravujeme, jestli se hýbeme, jak přemýšlíme a v čem žijeme. Vezměte si, kolik témat vzniká jen tím, že spolu dva lidé chtějí žít. Kolik tam vznikne věcí na řešení. Kolik vztahů se rozbije kvůli tomu, že si nerozumíme. Třicet let nějak žijete, váš partner taky, a ze dne na den to spojíte a předpokládáte, že to bude v pohodě. A ono není. Když žijete čtyřicet let s někým v nesouladu, stále se hádáte a bojujete spolu, tak to nejde ruku v ruce s psychickou pohodou ani se zdravím.

Dr. Tomáš Rychnovský, Ph.D.

Vystudoval fyzioterapii na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a později zde působil v rámci doktorského studia. Specializuje se na léčbu a prevenci bolesti v pohybovém systému a jedním z jeho profesorů byl také Pavel Kolář. Během studia se mj. zabýval sledováním kvality pohybového vývoje novorozenců a jeho vlivem na lidskou motoriku i na vznik pozdějších bolestivých poruch. Od roku 2001 provozuje soukromou fyzioterapeutickou praxi pro dospělé. V roce 2006 rozšířil praxi o dětskou část a provádí diagnostiku a terapii hybných poruch novorozenců. Absolvoval také studium Pražské psychoterapeutické fakulty a studoval podstaty fungování lidské mysli, které vedou k nastolení vnitřního klidu.

Pořádá speciální semináře, které se zabývají předáváním zkušeností z oblasti tělesné. Prakticky učí cvičení na stabilizaci a rozhýbání páteře. Přednáší o tom, jak se zbavit bolesti v těle a předcházet jí a rovněž jak najít rovnováhu a stabilitu mysli, naučit se zacházet se stresem, ale i jak mu předcházet a být v životní pohodě. Je spoluautorem knihy Každá bolest má svou příčinu, která vyšla v roce 2019 v nakladatelství Albatros.