Většina lidí se s virem vypořádá dobře, říká primář infekčního oddělení Dlouhý

Také většina dospělých se s koronavirem vypořádala dobře a v domácí izolaci, s léky proti teplotě a kašli. Je známé, že závažný může být průběh u seniorů, zvláště pokud mají řadu další interních chorob. Ale i ve středním věku jsou rizikovými faktory vysoký krevní tlak a cukrovka, nebezpečný je virus pro obézní osoby s velkou nadváhou. Kuřáci stonali stejně často jako nekuřáci a průběh onemocnění se u nich nijak nelišil.

Prymula o vývoji vakcíny v Česku: Většina světových týmů jde jinou cestou

U kolika pacientů měla nemoc závažný průběh?
Na jednotku intenzivní péče jsme museli umístit 70 pacientů, polovina z nich potřebovala napojení na ventilátor. V Ústeckém kraji zemřelo v souvislosti s covid-19 dosud 20 osob. Záměrně říkám „v souvislosti“, protože významná část zemřelých byla ve vysokém věku a s mnoha závažnými interními chorobami a virus neměl na jejich úmrtí zásadní podíl.

Současně ale vidíme na příkladu litoměřického Domova seniorů U trati, že i lidé ve vysokém věku mohou přestát nákazu koronavirem dobře – ze 49 infikovaných seniorů potřebovala nemocniční péči jenom pětina, ostatní měli příznaky mírná či dokonce žádné.

Je nemocnice dostatečně vybavena a připravena na léčbu koronaviru?
Výhodou České republiky v době pandemie je určitě dostatečná lůžková kapacita v nemocnicích. O nízkém počtu zemřelých rozhodla rychlá a razantní opatření vlády na počátku epidemie, ale také dostatek intenzivních lůžek s ventilátory a síť infekčních oddělení rozmístěných po celé republice. Ředitelé některých nemocnic se v minulosti snažili infekční lůžka zrušit a nahradit je lukrativnějšími obory.

Díky prozíravosti vedení Ústeckého kraje máme v Masarykově nemocnici moderní infekční pavilon se 75 lůžky (15 z nich tvoří jednotka intenzivní péče), který je vybaven špičkovou zdravotní technikou včetně rentgenů, ultrazvuků, ventilátorů, dialyzačních přístrojů, analyzátorů a nově zrekonstruovaného operačního sálu. Myslím si, že obdobné pracoviště byste po republice hledali jen těžko.

Vědci objevili nové mutace koronaviru. Jedna z nich je znepokojivá

Které jiné epidemie zatížily v minulosti vaše oddělení?
Užitečnost infekčního oddělení jsme v minulosti prokázali už opakovaně – například při epidemiích úplavice, spalniček či hepatitidy A. Ale i v dobách mimo epidemie poskytujeme péči každý rok zhruba 2500 pacientům z celého Ústeckého kraje, mnozí jsou hodně nemocní a mají závažné infekce vyvolané často mikroby velmi odolnými k antibiotikům. Vždy ale dodávám, že nejde jenom o budovy a přístroje.

Největší naší devizou je tým zdravotníků – vzdělaných a zkušených lékařů, zdravotních sester a sanitářů, kteří jsou schopni starat se o nemocné s nebezpečnou infekcí a ochotní podstoupit všechna rizika s tím spojená. A za to jim patří velký dík.

Podávali jste už pacientům krevní plazmu v souvislosti s Covid-19?
Po celém světě se zkouší různé léky proti covid-19. Některé jsme už v minulosti používali u jiných diagnóz, třeba proti malárii či HIV/AIDS, jiné jsou zcela nové. Klinické studie nejsou většinou ještě ukončené, a proto k této léčbě přistupujeme opatrně. Přesto věřím, že budeme mít v krátké době k běžnému použití účinné léky – remdesivir je z nich nejvíce nadějný.

Rekonvalescentní plazma od dárců, kteří prodělali nějakou infekci a vytvořili si protilátky, se používá i u jiných infekčních onemocnění. Proto jsme se touto cestou vydali i v případě koronaviru. Vytipovali jsme vhodné dárce a transfuzní oddělení nám už první dávky takové plazmy připravilo, zatím čeká na vhodného příjemce.

Česko vyvíjí vlastní vakcínu proti koronaviru. Zkoušky už probíhají

Jak vidíte vývoj vhodné vakcíny?
Celý svět se pustil do výzkumu vakcín proti SARS-CoV-2, doufejme, že budou vědci úspěšní. Nejde zde jenom o účinnost, ale očkovací látka musí být zejména velmi bezpečná, protože se podává zdravým osobám jako prevence. Na druhou stranu je otázkou, jestli se lidé v případě dostupnosti vakcíny nakonec nechají očkovat. Zažili jsme to v případě mexické chřipky, která také budila zpočátku velké obavy a strach, protože umírali i mladí lidé včetně těhotných žen, ale očkovat se nechalo mizivé množství lidí a vakcína se nakonec vyhazovala. Určitě by bylo velmi užitečné, aby se lidé nechali očkovat již letos na podzim proti „obyčejné“ chřipce.

Pokud by došlo v zimě ke druhé koronavirové vlně, lidé očkovaní proti chřipce budou mít výhodu. Doufejme ale, že epidemie brzy odezní a naše společnost se vrátí k normálnímu životu. Nebuďme vystrašení, nepodléhejme zbytečným obavám. Naprostá většina nakažených stonala lehce a uzdravila se bez jakýchkoliv následků. Spíše se zamysleme, zda nemůžeme udělat něco pro své zdraví – třeba zhubnout, změnit životosprávu, omezit kouření, více se hýbat, chodit na preventivní prohlídky. Tím zachráníme mnohem více životů.