MUČENÍ PATRIKA: Z deseti let je pět a nakonec můžou být také jenom tři!

„Je opravdu pět let adekvátních?“ ptá se v mailech a telefonátech pobouřená veřejnost. Za to, co v dubnu se svým mladších kumpánem Patrikovi udělal?

Chlapci, který byl na cestě za svou matkou, vzali bundu a boty, vysvlékli ho do slipů, nutili ho plazit, provádět nechutné sexuální praktiky, vlézt do potoka, mlátili ho koženým páskem, kopali ho, šlapali po něm, bili.

Po exekuci údajně „za všechny cikány z koncentráků“ se doplazil 700 metrů k bohosudovskému nádraží a tam personál zavolal záchranku a policii. Měl roztrženou slezinu, odraženou ledvinu, zlomeniny dvou žeber, otřes mozku a vodu na plicích.

Předsedkyně ústeckého trestního senátu, který poslal násilníka na 10 let do vězení, Kamila Elsnicová pro Deník uvedla, že rozsudek vrchního soudu vzala na vědomí.

„Po dvou třetinách trestu, což nebude dlouho trvat, může požádat odsouzený o propuštění na podmínku. Mladík se vrátí zpět do svého prostředí, ke své partě a svému dosavadnímu způsobu života. Ten se projevil týráním dvanáctiletého chlapce,“ uvedla.

Bouřlivě reagovala ve svých telefonátech a mailech na zprávu o snížení trestu také čtenářská veřejnost. Cítí rozhodnutí vrchního soudu, který při odvolání snížil trest násilníkovi na pouhých 5 let vězení, jako nevyvážené.

Podle ústeckého senátora Jaroslava Doubravy si mnoho občanů vysvětluje rozhodnutí vrchního soudu jako „určitou toleranci“ vůči tzv. menšinovému etniku. Někteří hovoří v internetových diskuzích přímo o dvojím metru. „Je v tom mnoho vášní, a já se tomu ani nedivím. Také mě rozhodnutí vrchního soudu šokovalo,“ uvedl Doubrava.

Čtenáři bouřlivě reagují, protože bylo u krajského soudu prokázáno, že sedmnáctiletý romský mučitel z Krupky s dalším Romem, kterému nebylo ani patnáct let, mučil loni 29. dubna poblíž bohosudovského nádraží z rasistických pohnutek dvanáctiletého Patrika, protože je „bílý“.

Dvouhodinové mlácení a kopání přerušili útočníci jenom na chvíli, kdy se nasvačili, aby si v náročné práci katů odpočinuli.Proti rozsudku se odvolal nejen obžalovaný, ale také státní zástupce.

Advokát, který si nepřál být jmenován, uvedl, že reakci státního zástupce se nediví: „On původně kvalifikoval v obžalobě, že došlo ke znásilnění a loupeži, myslím, že tam bylo i vydírání. Chtěl prostě svou kvalifikaci obhájit, že měl pravdu," uvedl.

"Proto se odvolal, protože na pokus vraždy to překvalifikoval až trestní senát krajského soudu. Senát totiž při výsleších svědků a zhodnocení všech stop a znaleckých posudků došel k tomu, že intenzita útoku byla tak krutá a dlouhodobá, že nešlo jenom o nějaké přepadení, natož vydírání a akt loupeže.

Tyto akty jsou krátkodobé – někdo je okraden, přitom je zmlácen nebo úderem ochrnut, aby se nemohl bránit při okrádání. V tomto případě šlo o likvidační dlouhodobý útok. Dvě hodiny někoho mlátit a kopat do něho, to je poprava. V tom měl trestní senát pravdu,“ dodal advokát, který si nepřál být jmenován.

Děčínský advokát Narcis Tomášek k problému uvedl, že u takových případů masivního dlouhodobého útoku, trvajícího, jako v tomto případě dvě hodiny, je velmi tenká hranice mezi pokusem vraždy a jinou kvalifikací násilného útoku.

„Velmi tenká hranice mezi násilím proti člověku a cíleným pokusem o vraždu u útoků tohoto typu je velkým problémem. Musí být totiž prokázán úmysl napadeného zabít. V tom je asi i problém odvolání v tomto případu,“ uvedl Tomášek.

Státní zástupce se odvolal, aby obhájil svůj původní návrh, že byl správný. Potvrdila to i Lenka Bradáčová, náměstkyně ústeckého krajského státního zástupce.

Odvolání je povinnost

„Státní zástupce má povinnost podat odvolání i ve prospěch obviněného, pokud je přesvědčen, že rozsudek soudu je v rozporu se zákonem. Taková odvolání proti rozsudku ve prospěch obviněného nejsou ojedinělá. Nevyskytují se často, ale jsou využívána,“ uvedla Bradáčová.

Senátor Parlamentu ČR Jaroslav Doubrava:
Pokřivená spravedlnost podivné pražské vrchnosti

Překvapilo mě, že ve čtvrtek vynesl odvolací Vrchní soud v Praze rozsudek, podle kterého sedmnáctiletý cikán z Krupky nepůjde sedět na 10, ale jenom na 5 let do vězení. Nebyl uznán vinným za rasově motivovaný pokus o vraždu, znásilnění, vydírání a loupež.Dopustil se „jenom“ vydírání a znásilnění. Považuji to za lidské i profesní selhání vrchního soudu. Jsem rozhořčen tím, jak se soudní vrchnost vypořádala s rasistickým vražedným útokem.

On totiž vrchní soud za takovou „maličkost“ nebude přece cikánského vraha soudit jako vraha. Přitom sedmnáctiletý cikánský útočník ještě s jedním mladším cikánským klukem málem ukopali k smrti dvanáctiletého chlapce jen proto, že ho náhodně potkali, a proto, že „byl bílej“. Jen shodou štěstěny chlapec přežil. Jenom IQ 111 mu pomohlo, že se zorientoval a došel si pro pomoc. Chlapec byl mlácen, kopán, sexuálně zneužit, okraden. Trestní senát ústeckého krajského soudu správně posoudil tento útok jako rasový, a jako pokus o vraždu.

Bohužel, vrchnost v Praze má jasno. Když obětí není Rom nebo cikán, ale je naopak útočníkem, raději případ posuzovat opatrněji, aby se o vrchnosti neřeklo, že je proticikánsky zaměřena, a nelétali potom na koštěti kolem vrchního soudu aktivisté za všelijaká práva s bičem v barvách EU.

Dvanáctiletý chlapec měl „smůlu“, že do něho oba útočníci nebodali. Protože v takovém případě se lépe prokazuje, že bylo jen shodou náhody, že rána nožem nešla kousek vedle – a přišla by smrt. Když „pouze“ do něho velmi dlouho kopou a mlátí ho, raději mávne soudní vrchnost rukou, a smete pokus vraždy ze stolu? Jo, kdyby chlapce skutečně ukopali k smrti, protože by zemřel na vnitřní krvácení, to by asi cikánskému útočníkovi trest příliš nesnížili… Naskýtá se závažná otázka. Jak dlouho a kam až budeme této komunitě ustupovat?! Tak totiž hodnotí rozhodnutí vrchního soudu mnoho občanů na severu Čech. A já také.

Jaroslav Doubrava, senátor Parlamentu ČR

Téměř doslovný přepis výroku předneseného předsedkyní trestního senátu v listopadu 2010:

"…dne 29. 4. 2010 v době od 13.00 hod. do 16.30 hod. poblíž nádraží ČD Bohosudov v obci Krupka … jej odvedli k Unčínskému potoku a odsouzený pod pohrůžkou zbití jej donutil, ač věděl, že je mu 12 let, aby si klekl a sál mu pohlavní úd, také ho štípl nezjištěnými kleštěmi poškozeného do malíku ruky proto, že nechtěl nezletilému spolupachateli sát pohlavní úd. Nakonec to ze strachu poškozený učinil a musel spolknout jeho ejakulát, následně mu nařídili, aby se plazil, svlékl do slipů a vlezl do potoka, kde musel dělat kliky, stojky, po první stojce jej kopli do hlavy, aby další udělal o kus dál. Nařídili mu vylézt na můstek vysoký 150 cm, strčili ho a on upadl do potoka… na okraji pole mu odsouzený nařídil, aby běžel, zakopl a upadl na zem, tak i dvakrát učinil, nejméně třikrát chlapce vzali za ruce a nohy, rozhoupali a z výšky ho nechali dopadnout na zem. Poškozený musel nejméně dvakrát zvednout dřevěnou desku 1 x 1 m, tloušťky 2 cm, váhy 1,5 kg a pustit si ji na hlavu, podráželi mu nohy… následně v úmyslu jej usmrtit ho společně fyzicky napadli střední až velkou intenzitou tak, že jej bili pěstmi, šlapali na něj, kopali do žeber, hlavy a dalších částí těla, v průběhu napadení se jej mladší útočník zeptal, „zda ví, co dělal Hitler za války s Cikánama v koncentráku, že to budou dělat s ním, protože je bílej, “musel se opřít o strom, sundat si slipy a tepláky a švihali ho páskem s kovovou sponou na holé části těla i do zad, udeřili jej klackem do zad a tímto jednáním poškozenému způsobili zlomeninu 7. žebra vpravo se zavzdušněním pravé pohrudniční dutiny, nalomení 10. žebra vlevo se zakrvácením levé pohrudniční dutiny, trhlinu sleziny s krevním výronem, pohmoždění levé ledviny, pohmoždění břišní slinivky a jater, tržnězmožděnou ránu pravé čelně-temenní krajiny hlavy, mnohočetné pohmožděniny trupu, hlavy i končetin, při pohmoždění svalů prodělal i mírnou formu tzv. crush syndromu… Musel být hospitalizován od 29. 4. 2010 do 13. 5. 2010 v Masarykově nemocnici v Ústí, z toho 10 dnů na jednotce intenzivní péče… Také prodělal akutní reakci na stres, která přešla v poruchu přizpůsobení a posttraumatickou stresovou poruchu … i v současnosti musí pravidelně užívat antidepresiva…"