Unikátním případem, starým více jak šedesát let, by se v těchto dnech za normálních okolností zabýval Okresní soud v České Lípě. Kauza z drsných padesátých let minulého století, ve které jde o šikanu a vystěhování nepohodlných sedláků, je ale odročená.

Jediný obžalovaný, devadesátiletý důchodce Josef Grösser z České Lípy, někdejší normalizační ministr vnitra, se soudu vyhýbá s odvoláním na svůj zdravotní stav. Českolipské okresní státní zastupitelství podalo na Grössera obžalobu na základě důkazů Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Případ se týká skutků, kterých se Grösser dopustil v době, kdy byl vedoucím tajemníkem OV KSČ v Doksech.

„Obžaloba na Josefa Grössera je vyústěním trestního stíhání, které jsme proti němu vedli," uvedl pro Deník Jan Srb, tiskový mluvčí Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování, který je součástí kriminální služby státní policie. „Stíhali jsme ho za zločin zneužití pravomoci úřední osoby, kterého se dopustil v letech 1952 1953, kdy jako vedoucí tajemník OV KSČ v Doksech byl členem komise pro úpravu poměrů rodin vesnických boháčů."

38 vězňů, jeden zemřel ve vazbě

Jako člen této komise se Grösser spolupodílel na nuceném vystěhování rodinných příslušníků osob, které byly předtím odsouzeny lidovými soudy za politicky motivované trestné činy. „Jednalo se o takzvanou Akci K Kulak, která na základě usnesení politického sekretariátu ÚV KSČ z 8. 8. 1952, probíhala na celém území tehdejší ČSR," objasnil Jan Srb.

45 let od projevu v hotelu Merkur Je tojeden ze zajímavých okamžiků v historii České Lípy, který zachytil dokonce i film Hořící keř o Janu Palachovi. Dne 20. února 1969 tedy přesně před 45 lety vystoupil na mítinku v českolipském hotelu Merkur poslanec Vilém Nový, jenž prezentoval svá „fakta" o upálení Jana Palacha. Nový ve svém projevu (který je k nalezení i na YouTube) Palachův čin bagatelizoval a řekl, že byl záměrně organizovaný skupinou kolem Emila Zátopka, která měla Palachovi slíbit, že ho oheň nepopálí. Nový za to v České Lípě sklidil hlasitý pokřik, plný nevole, a bránil se slovy: „Soudruzi, já jsem byl na ministerstvu, mluvil jsem se soudruhem Grösserem…" A Josef Grösser dnes žije právě v České Lípě.

Komise pro úpravu poměrů rodin vesnických boháčů zasedala a rozhodovala v Doksech v letech 1951 a 1952. „Rozhodnutí bylo kolektivní, ale obžaloba je podána na jediného jejího žijícího člena," uvedla českolipská státní zástupkyně Jitka Bojanovová. V případu je podle ní devět postižených. Jejich příbuzní vesměs pocházeli z malých vsí, ležících dnes v okresech Mělník nebo Mladá Boleslav, tehdy ale patřily pod politický okres Doksy.

V rámci akce Kulak bylo podle ÚDV nezákonně uvězněno na Doksku 38 osob. Jeden člověk zemřel ve vazbě. Následně po procesu byly i díky rozhodnutí Josefa Grössera vystěhovány rodiny z obcí Vrátno a Sudoměř na Mladoboleslavsku.

Vyšetřovatelům se podařilo dohledat Grösserem podepsaný výměr o vystěhování. „Podpis na dokumentu zkoumal kriminalistický ústav," potvrdil Jan Srb.

Soud s Josefem Grösserem měl v České Lípě začít už v prosinci. Někdejší komunistický kádr se ale pro nemoc omluvil a jednání bylo odročeno na únor. Grösser se ale k soudu nedostavil ani nyní, soudce Milan Vencl proto nařídil vypracování znaleckého posudku, který má zjistit, zda bude obžalovaný vůbec schopný se účastnit hlavního líčení.

Josef Grösser už dříve podal proti obžalobě stížnost a věc řešil dokonce až Ústavní soud. Ten ale námitky českolipského důchodce zamítl.

Zajímavé je, že Grössera za jeho rozhodnutí v komisi pro úpravu poměrů rodin vesnických boháčů potrestala už v roce 1953 sama komunistická strana. Grösser tehdy dostal napomenutí „za užití nesprávných metod při socializaci vesnice". Už předtím obdržel od strany také důtku „za neuspořádané rodinné poměry" (paradoxně to bylo v době, kdy žil v manželství s občankou SSSR).

Navzdory důtkám zaznamenal Josef Grösser od působení v čele OV KSČ v Doksech v letech 1951 až 1956 bohatou stranickou kariéru. V kritickém roce 1968 působil jako předseda Krajského národního výboru v Hradci Králové, v roce 1969 se stal (po federalizaci) historicky prvním ministrem vnitra České socialistické republiky. Postu v čele ministerstva byl ale později zbaven, údajně kvůli osobním antipatiím ze strany Gustáva Husáka. V roce 1971 proto KSČ Grössera „uklidila" jako velvyslance do KLDR.

Kauza Aeroflot

V roli ministra vnitra se Grösser stačil „proslavit" jako jeden z hlavních strůjců teorie o studeném ohni v příběhu Jana Palacha. Podle mnoha historiků to byl právě také Grösser, kdo nechal v roce 1969 po vítězném zápase československých hokejistů připravit dlažební kostky před filiálku Aeroflotu v Praze.

Jméno Grösser není na Českolipsku neznámým ani v dnešní době. Synem obžalovaného je českolipský podnikatel Vladimír Grösser, s jehož stavební firmou Slaten se pojí řada kontroverzních událostí, k nimž došlo zejména na území bývalého vojenského prostoru Ralsko.

Kdo je Josef Grösser? • narodil se v roce 1923 v Mnichově Hradišti
• 1949 až 1951 pracoval jako řidič, 2. tajemník a pak vedoucí tajemník OV KSČ v Rumburku
• 1951 až 1956 byl vedoucím tajemníkem OV KSČ v Doksech
• 1956 až 1959 studoval Vysokou školu politickou ÚV KSČ
• 1959 až 1962 vedoucí tajemník OV KSČ Semily
• 1963 až 1968 1. náměstek předsedy KNV Hradec Králové a předseda krajské plánovací komise
• 1968 až 1969 předseda KNV Hradec Králové
• 1969 až 1970 ministr vnitra České socialistické republiky
• 1971 až 1975 velvyslanec v KLDR
• 1975 až 1977 pracovník 3. teritoriálního odboru na MZV
• 1977 až 1985 starší referent na ředitelství Československého uranového průmyslu
• dnes žije jako důchodce v České Lípě