Totožnost zavražděné ženy, ležící v lese nedaleko Bošova, nepředstavovala složitý otazník. Ve vsi postrádali už od půlky listopadu 1995 paní Kubánkovou. Také vrah, dvaatřicetiletý Kováč, ukázal její domek jako místo, kde se dne 12. 11. – tedy necelý měsíc po předčasném propuštění z výkonu trestu – dopustil zločinu.
„Byl to domek o samotě, věděl jsem, že tam žije sama stará paní. Přišel jsem tam v noci, už se nesvítilo. Klepal jsem na okno, nikdo nešel, tak jsem si myslel, že dům je prázdný. Zatlačil jsem do rámu jednoho okna, to skutečně povolilo a já vlezl dovnitř. Vtom se ozval ženský výkřik, co jako chci. Dovnitř padalo světlo z pouliční lampy a já uviděl starou ženu v teplákách. Stála tam jako prkno. Zatáhnul jsem záclony, poručil jí, aby rozsvítila a řekl, že potřebuji peníze. Ona vyndala z nějaké skříně složené bankovky, asi 10 tisíc. Strčil jsem je do kapsy. Je pravda, že po získání peněz jsem mohl zas odejít a byl by klid. Ale mně prostě prolítlo hlavou, že mrtvý svědek nemluví, a rozhodl jsem se, že ji prostě umlčím.“
Milan Kováč donutil ženu, aby s ním šla do lesa, a tam ji bodl. Tato jedná rána zasáhla srdce. Pitevní nález navíc objevil zranění na genitálu oběti – podle všeho následek znásilnění. Už čtvrtá násilná soulož na ženě důchodového věku! „Dám jim přednost před nějakýma osmnáctkama, už před lety jsem s jednou padesátkou normálně žil. Jenomže mě moc sekýrovala,“ řekl Kováč.
Obviněný věděl, že mu hrozí vysoký trest, a tak ještě v průběhu přípravného řízení rozjel kolotoč lží a vytáček, pravda odpovídajících jeho IQ 85. Například paní Kubánkovou neměl v úmyslu zavraždit: „Měl jsem strach, že mě popíše policii. Tak jsem ji chtěl odvést ke své družce, kde by byla stará paní tak dlouho, dokud bych ty peníze nevydělal a nesplatil jí je. Pak bych ji odvezl domů. Ale zpanikařil jsem.“
Před soudem sváděl zase vinu na svého synovce. „Byli jsme tam spolu s Josefem. Paní nám dala najíst, já pak odešel a on zůstal. Odkud jsem znal místo, kde leží tělo? Přece Josef mi ho popsal!“ V lednu 1997 vynesl Krajský soud v Ústí nad L. rozsudek ve výši výjimečného trestu 23 let odnětí svobody. Odvolal se obžalovaný i státní zástupce, který požadoval pro Kováče doživotí. Vrchní soud pak v létě 1997 vynesený rozsudek potvrdil.