Soud přijal jeho prohlášení viny, kde se doznal a souhlasil s obžalobou za to, že letos 23. února v pozdních odpoledních hodinách řídil v Lindavě vůz Citroën Berlingo. Tam ho přistihla policejní hlídka. Za přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání mu hrozily až dva roky vězení. Okresní soud mu vyměřil souhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti měsíců ve věznici s ostrahou, který František B. přijal.

„Cítím se být vinen skutkem popsaným v návrhu na potrestání, už nevím, co bych více dodal,“ řekl soudu. „Jsem invalidní důchodce, ale beru pouze sociální dávky ve výši šesti tisíc korun měsíčně, jiný příjem nemám. Nejde z toho vyžít. To auto patří synovi, který je v Anglii, ale už ho neřídím, je ve stodole,“ reagoval na dotazy soudu, který mu zároveň uložil zákaz řízení všech motorových vozidel, a to až do konce roku 2026.

Samosoudkyně Alena Procházková připomněla, že senior znovu selhal ve zkušební době. „V dubnu jste už za stejný přečin dostal u soudu tříměsíční vězení, navýšení na pět měsíců je tedy nepatrné. Buďte rád, že jste při jízdách v posledních třech letech nikomu neublížil,“ uvedla. „A pohybujeme se v sazbě až dva roky odnětí svobody,“ zmínila.

Zrekapitulovala i jeho rejstřík trestů, kde figurovala paleta obdobných trestných činů. Už v 90. letech byl odsouzen za způsobenou dopravní nehodu s fatálními následky, tehdy jel pod vlivem alkoholu. Na několik záznamů v rejstříku trestů z minulosti už soud nepřihlížel, podmíněně propuštěn byl v roce 1997. V potaz soudkyně ovšem brala fakt, že obžalovaný se dopustil stejných přečinů, za které byl v rychlém časovém sledu od roku 2021 trestán.

Znovu odsouzený byl muž letos v dubnu. Dostal tři měsíce za to, že koncem ledna řídil „pod vlivem“ citroën, když si vyrazil s kamarádem na pivo: „Jel jsem z vesnice do vesnice, je to kousek, cesta je krátká, nemyslel jsem si, že budou kontrolovat, policisty jsem tam nikdy neviděl,“ podotkl obžalovaný.

Jak uvedla soudkyně, k jízdě půjčeným autem měl vždy nepodstatné důvody a cestu do krámu nebo k lékaři mohl řešit jinou dostupnou formou. „Nákup vám zařídí pečovatelská služba, cestu k lékaři můžete absolvovat sanitkou, tohle porušování zákona je zbytečné,“ řekla soudkyně Procházková. Jak vysvětlila, stanovit správnou podobu trestu bylo v tomto případě těžké, avšak jediné možné řešení byla cesta do věznice: „Zdravotní stav obžalovaného, který přesvědčivě doložil, vylučuje možnost uložení trestu obecně prospěšných prací. Vzhledem k tomu, že pobírá jen šest tisíc na sociálních dávkách, mu nelze dát peněžitý trest a nedisponuje vlastním obydlím, tudíž věc nelze vyřešit domácím vězením,“ upozornila českolipská soudkyně.

Podle žalobce Patrika Švermy starému muži přitěžovala jeho trestní minulost a fakt, že projednávaný skutek spáchal ve zkušební době pod dohledem, který mu byl uložen zdejším soudem. „Z podmínky si nevzal žádné ponaučení a je na něj nutné pohlížet jako na speciálního recidivistu,“ řekl státní zástupce a navrhoval pro něj nepodmíněný trest v rozsahu deseti až dvanácti měsíců a zákaz řízení na 28 měsíců.