Mladého muže, který si přivydělával jako příležitostný šofér taxíku, státní zástupce vinil z těžkého ublížení na zdraví a z přečinu neposkytnutí pomoci. Takového jednání se měl podle žalobce dopustit při dopravní nehodě, která se stala loni 4. února v Zákupech. Podle obžaloby měl tehdy řídit rychle jedoucí vůz Škoda Octavia bílé barvy s označením "taxi" v Nádražní ulici, kde srazil místního 46letého občana, když přecházel ulici, a v jízdě bez poskytnutí pomoci pokračoval do České Lípy.

„Kamery tam jsou na více místech. Každá kamera sice má trochu jiné nastavení, podstatné ale je, že žádné další bílé auto taxi, které by mohlo srazit poškozeného, tam nebylo. Také rána byla silná, obžalovaný by ji nemohl neslyšet,“ uvedl v závěrečném návrhu státní zástupce Michael Dostál. Pro Filipa B. navrhl desetiměsíční podmínku a dvouletý zákaz řízení.

Obžalovaný u soudu v Liberci. Archivní foto
Divnej pavouk, popsali svědci muže obžalovaného z vraždy manželky

„Když jsem byl už kousek od chodníku viděl jsem bílé auto, škodovku, a pak pocítil náraz. Neslyšel jsem, že by jeho řidič brzdil. Skončil jsem na zádech a pak hvízdaly gumy, jak to auto odjíždělo,“ vzpomínal poškozený na okamžik, který mu změnil život. O řidiči nic nevěděl. Se zraněními, která mu nadále působí těžkosti a omezení v běžném způsobu života, skončil u lékařů v Krajské nemocnici Liberec a rovněž v českolipské nemocnici. Soudní znalec ve svém posudku uvedl, že vznik zranění lze vysvětlit nárazem karoserie a pádem na vozovku.

„Operovali mi koleno a holeň, dávali mi tam nějaké kovy a šrouby,“ uvedl zraněný. U soudu také sdělil, že v době nehody byl prostor osvětlen funkčním osvětlením a na místě bylo dobře vidět. „Jsou tam lampy veřejného osvětlení,“ potvrdila svědkyně. Také ona bydlí blízko přechodu a tehdy volala záchranku. „I přes okna jsem slyšela tupou, divnou ránu, na vozovce jsem viděla ležet souseda. Viděla jsem jeho hlavu,“ pamatovala si starší žena.

Před soudem vypovídal i další svědek, profesí policista, ale ten den byl mimo službu. I když se nacházel jen zhruba dvacet metrů od místa nehody, tak náraz auta do chodce na vlastní oči neviděl. „Slyšel jsem přijíždět auto velkou rychlostí, na střeše mělo označení taxi, slyšel jsem velkou ránu, auto nezastavilo ani nezpomalilo, rozběhl jsem se k přechodu a volal kolegům,“ popsal svědek s tím, že jeho malý syn na něj volal: „tatínku, to auto srazilo pána.“ Podle něj tam v tu dobu neprojíždělo žádné jiné auto. Muž na zemi prý krvácel z hlavy a lidé vybíhali z okolních domů.

Ilustrační foto
Policisté tasili zbraně, po lese u Pihelu honili zfetovaného zloděje

Obžalovaný vinu vytrvale odmítal a k ničemu se nevyjadřoval. V krátkém čase od nehody ho zastavila policejní hlídka v České Lípě.„Necítím se být vinen. Už nevím, co říci, vše jsem už řekl policii,“ řekl u soudu. V protokolu uvedl, že je pravda, že taxíkem v Zákupech jel. „Nezaznamenal jsem, že bych někoho srazil. Ani další účastníky silničního provozu. Nepospíchal jsem,“ konstatoval před policisty. Jeho obhájce Ladislav Ejem soudu také řekl, že jeho klient nepopírá, že by zákupskou ulicí neprojížděl.

„S ohledem i na kamerový záznam nelze dovodit, co se dělo v okamžiku nehody, jak k ní došlo. Svědci ji neviděli, jen slyšeli, nic víc,“ argumentoval advokát a navrhl soudu, aby byl obžalovaný zproštěn v plném rozsahu obžaloby. Ještě před tím, ale soud žádal o další vyšetřovací pokus a znalecký posudek, což samosoudkyně Zuzana Bohatá Koldovská zamítla. V konečném verdiktu ale obhajobě vyhověla. „Nebylo s jistotou prokázáno, že tyto skutky spáchal obžalovaný,“ prohlásila na závěr hlavního líčení. Jak shrnula, obžalovaný se necítil vinen, spolupracoval s policií.

Na přední části bílého auta, s nímž měl jet, nebyla poškození, která by svědčila pro jakýkoliv střet a také zranění poškozeného by při vysoké rychlosti bylo mnohem závažnější. „Pár nepřímých důkazů tu je, ale nikdo ze svědků nebyl přímo u nehody, aby ji mohl popsat, poškozený si nepamatuje,“ řekla soudkyně. A protože pochybnosti nebyly vyvráceny, v duchu staré zásady „In dubio pro reo“ rozhodla ve prospěch obžalovaného.