Při nehodě utrpěl pohmoždění mozku, míchy, zlomeniny obratlů a další velmi těžká zranění spolujezdec Zdeněk (1997), který jim za čtyři dny podlehl v Krajské nemocnici v Liberci. Závažná zranění a několikaměsíční léčbu prodělala i dívka Anna. Oba seděli na zadních sedadlech automobilu a ve chvíli havárie neměli zapnuté bezpečnostní pásy. Neštěstí nyní řešil senát Okresního soudu v České Lípě a řidiči Adamcovi vyměřil úhrnný trest 14 měsíců s odkladem na dva roky. Stejnou dobu nesmí řídit žádné motorové vozidlo. Proti rozsudku se neodvolal, stejně jako ho přijal i žalobce.

Podle předsedkyně senátu Zuzany Bohaté Koldovské byla vina nezpochybnitelně zjištěna. Přijetím dohody o vině a trestu obžalovaný ulehčil situaci nejen soudu, státnímu zastupitelství a policistům, ale i pozůstalým, kteří tak nemuseli být znovu předvoláváni k výslechům a promítat si celé neštěstí. „Jednalo se o velmi nešťastnou náhodu, kdy obžalovaný neudržel vozidlo na silnici,“ řekla soudkyně.

Vyjádřila i názor, že by u střetu se stromem nezabránilo fatálním zraněním poškozených ani použití bezpečnostních pásů. „Jakýkoliv trest mladý život nevrátí. Následky nelze odčinit ani žádným finančním odškodněním,“ připomněla předsedkyně senátu.

Státní zástupce Michael Dostál Adamce obžaloval z přečinů usmrcení z nedbalosti a z ublížení na zdraví. „Obžalovaný v rozporu se zákonem o provozu na pozemních komunikacích nepřizpůsobil jízdu na mokré vozovce a v ostré pravotočivé zatáčce najel do levého pruhu a následně sjel mimo vozovku, kde narazil zadní částí auta do stromu,“ uvedl žalobce.

K trestnímu řízení se připojila s částkou přes 467 tisíc korun Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. I samotní poškození zastoupení svými zmocněnci vznesli nároky na odškodnění. Jak vyplynulo z jednání, nic nebrání tomu, aby pojišťovna řešila škody v rámci povinného ručení. Trestní soud v rozsudku odkázal s těmito nároky na případné občanskoprávní řízení.

S ohledem na novelu trestního řádu soud přijal prohlášení obžalovaného o vině. Muž nijak nerozporoval vinu a popis dopravní nehody tak, jak byla uvedena v obžalobě. Ani navrhovaný trest. „To, co se stalo, mě hrozně mrzí. Není den, kdy na tragédii nemyslím, nevím co k tomu ještě říci. Omlouvám se, ponesu si to do konce života,“ řekl v závěrečném slově Adamec.

Jak u soudu zaznělo, v osudnou chvíli, když vůz řídil, nebyl ovlivněn alkoholem ani jinými návykovými látkami a automobil byl v dobrém technickém stavu. „Nebyla ani zjištěna nepřiměřená rychlost v daném úseku, kterým obžalovaný jezdí léta každý den. Zásadní roli tedy sehrály povětrnostní podmínky,“ doplnil advokát Jakub Beránek.

Jak pro Deník obžalovaný uvedl, trasu z Dubé do České Lípy zná nazpaměť: „Neumím si to vysvětlit, jezdím tudy od narození. A nikdy jsem tam neměl problém. Ten den bylo vše v pohodě, po práci jsme si udělali výlet, při návratu se v té zatáčce během chviličky změnilo úplně vše,“ zopakoval Adamec.