Sledovaná kauza ve středu 26. května skončila u českolipského soudu uznáním viny chovatelky argentinské dogy za způsobenou smrt stařenky, kterou pes napadl 13. února 2019 v obci Pihel na Novoborsku. Pokousaná Monika H. (91) krátce na to zemřela v českolipské nemocnici.

Na rozdíl od obhajoby senát neměl pochybnosti o tom, že přes částečné doznání a lítost je za útok psa a smrt vitální obyvatelky vsi plně zodpovědná její sousedka Vladislava M. (40). Proto ji odsoudil za usmrcení z nedbalosti k 30 měsícům odnětí svobody s tím, že výkon podmíněně odložil na dobu 48 měsíců. Ženě hrozilo vězení od jednoho roku do šesti let. Podle zatím nepravomocného verdiktu je navíc povinna zaplatit nejbližším příbuzným náhradu za nemajetkovou újmu. I když senát omezil požadavky i okruh pozůstalých, přesto se jedná o statisícové sumy.

„Jako chovatelka jste závažně porušila důležitou povinnost. Nezajistila jste řádnou péči o psa, přestože jste věděla, o jaké plemeno jde, navíc jste o půl roku dříve věděla, že pes je nemocný. Pes byl nezvladatelný a měl destruktivní sklony. Nezabránila jste útěkům,“ prohlásila předsedkyně senátu Blanka Fedorková. „Nesporné bylo, že pes poškozené způsobil zranění, pro která byla hospitalizována, a útokem psa byl způsoben fatální následek,“ shrnula soudkyně.

Soud vycházel z výpovědí svědků, posudků a slyšení několika znalců, listinných důkazů, zejména ze zdravotnické dokumentace, i zpráv veterinárního lékaře. Podle Fedorkové senát nezjistil, že by lékaři v českolipské nemocnici pochybili. Zranění sleziny, na které oběť útoku zemřela 15. února 2019, nebylo zřejmé. Znalci vypověděli, že neexistuje obecný postup a vyšetření břicha nebyla povinnost. Kritizované připoutání pokousané křehké ženy na lůžku údajně nemohlo natržení sleziny způsobit: „Kurty nebyly na břiše. Nebylo zjištěno, že by průběh ošetřování mohl způsobit smrt,“ řekla Fedorková s tím, že skon oběti byl nečekaný a naprosto zbytečný. „Byla to smrt krutá, bolestivá a drastická jak pro poškozenou, tak celou rodinu,“ prohlásila.

Jak už během dřívějšího výslechu uvedl lékař Tomáš Adámek, bezprostřední příčinou smrti poškozené byl pokrvácivý šok při zakrvácení břišní dutiny. Podle něj byl způsoben s největší pravděpodobností při pádu a nárazu břichem v místě levého podžebří na některou součást chodítka. K tomu se přiklonili i soudci. Podle profesora Miroslava Rysky z chirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, který se vyjadřoval k poskytování lékařské péče poškozené v českolipské nemocnici, musela být žena nějakou dobu omezena na lůžku kvůli fyzické i verbální agresivitě. „Hrozilo, že by se mohla poranit,“ podotkl a tvrdil, že po přijetí potrhané ženy do nemocnice nic neukazovalo na to, že by bylo nutné pátrat po dalším zranění. „Vyšetření hrudníku i břicha po přijetí chirurgem bylo negativní,“ sdělil Ryska.

„Ošetřovala jsem to pokousání. Zda byla neklidná, si nepamatuji. Pak jsem ji osobně předávala na standardní oddělení, to byla v pořádku, na nic si nestěžovala,“ vypověděla poslední svědkyně, zdravotní sestra z ortopedické JIP českolipské nemocnice. „Ze zprávy o její smrti jsem pak byla v šoku.“

Státní zástupce Tomáš Mery v závěrečném slově řekl, že si obžalovaná nechce připustit, že pochybila, ale okolnosti prý svědčí o opaku. „Jsem přesvědčen, že k výchově psa plemene argentinská dogy je potřeba zkušeného kynologa, je nutné zajistit mu řádné podmínky, aby byl poslušný a neutíkal. Místo, kde Argo žil, nebylo tím vhodným místem,“ uvedl Mery.

Také vyzdvihl, že znalci nepotvrdili pochybení lékařů: „Poškození sleziny nemohli odhalit, protože k tomu chyběly jakékoliv symptomy. Mladší osoba by nebyla ani hospitalizována, poškozená ale byla vzhledem ke krevní ztrátě a věku na JIP,“ řekl státní zástupce. Pro obžalovanou navrhoval trest odnětí svobody okolo tří let, podmíněně odložený se zkušební dobou až pět let.

Obžalovaná se omlouvala pozůstalým a přihlásila se k zodpovědnosti za útěk psa a napadení Moniky H. Celou dobu procesu ale nesouhlasila s obžalobou, že by její pes způsobil ženě ze sousedství smrt. „Je mi to líto, celé rodině se s tím nežije lehko. Přijímám odpovědnost, že nám pes utekl ze zahrady, ale jsem přesvědčena, že nemocnice pochybila, když neudělala sono nebo CT a neodhalila zranění sleziny,“ uvedla v posledním slově Vladislava M.

V osudný den její pes Argo vběhl na ulici a vrhl se na stařenku, která žila nedaleko a vydala se na svoji obvyklou procházku. Zvíře ženu, která se pohybovala za pomoci chodítka, srazilo k zemi na veřejné cestě, pokousalo a vláčelo ji po zemi. Utrpěla mnohočetná poranění obličeje, hlavy, končetin. Jak se později ukázalo jako nejhorší, tak i sleziny.

Odůvodnění rozsudku kritizoval obhájce obžalované Jakub Beránek, podle něhož dál existuje mnoho neznámých a nelze z toho odvodit odpovědnost jeho klientky za usmrcení stařenky. „Závěr je postaven na spekulativních úvahách spočívajících v pádu poškozené na některou součást chodítka, to ovšem nebylo nijak potvrzeno,“ řekl advokát. A dodal, že naopak byla potvrzena nestandardní hospitalizace poškozené, kdy ji dle záznamů ošetřovatelský personál kurtoval k posteli z důvodů jejího údajně agresivního chování, a to aniž by došlo například k vyšetření břicha poškozené, případně k informování rodiny. „Podstatné je, že okamžik vzniku poranění sleziny jako příčiny fatálního následku a smrti poškozené nebyl žádným z důkazů zjištěn,“ prohlásil Beránek.

Jak poukázal, v důsledku útoku psa byla ženě způsobena kousnutá, tržně-zhmožděná poranění. „Tato poranění dle znalců nebyla život ohrožující. Z prvotních závěrů plynulo, že zemřela na plicní embolii, až pitva prozradila skutečné zranění, u kterého ale nelze přesně stanovit okamžik jeho vzniku. Rozsudek okresního soudu přesto jednoznačně stanovil odpovědnost paní obžalované ze smrt paní poškozené, proto s tímto rozsudkem nelze souhlasit,“ sdělil obhájce Jakub Beránek. Rozsudek není pravomocný, obě strany si vzaly lhůtu na rozmyšlenou.