Muž, který děti vedl, se měl údajně na chlapcích dopouštět prohřešků proti zákonu v oblasti mravnostních deliktů. Ivana Baláková, krajská policejní mluvčí, na dotaz týkající se případu odpověděla:

„Policisté na Liberecku obvinili v letošním roce z mravnostní trestné činnosti důvodně podezřelého muže, kterého v současné době stíhají vazebně.“ Jak ovšem doplnila s odkazem na trestní řád, vzhledem k tomu, že v případu figurují jako poškození osoby mladší 18 let, nebude policie, s z důvodu ochrany jejich osobních údajů a soukromí, zveřejňovat k probíhajícímu vyšetřování žádné bližší informace.

Právě kvůli citlivosti celého případu policie nespecifikovala ani konkrétní trestný čin, těžko proto usoudit, jaká sazba v případě prokázání viny muži hrozí. Mezi lidmi se však nese informace, že měl děti školního věku minimálně osahávat.

Zdrženlivost policie je pochopitelná. Stává se totiž, že je veřejně propírán člověk za něco, co ve skutečnosti ani neudělal, nebo jeho činy nebyly tak dramatické, jak se zpočátku zdálo. Jako nedávný případ liberecké učitelky, která měla týrat své vlastní děti. Liberecký soud ji po několika měsících od podání trestního oznámení osvobodil s odůvodněním, že se dlouhodobé týrání prokázat nepodařilo.

Křivé obvinění ze msty?

Případy, kdy děti ze msty křivě obviní z pohlavního zneužívání dospělého, se také stávají. Potvrdila to i dětská klinická psycholožka Jitka Havlová. Podle ní je to ale spíš záležitost starších dětí. „V každém případě by to mělo vést k zamyšlení, proč to dítě udělalo, jaké ho k tomu vedly příčiny a co tím sledovalo, protože je to určitě varující,“ potvrdila odbornice.

Mnohem větší pozornost by ale dospělí měli věnovat skutečným mravnostním deliktům na dětech, ať už se jedná o bezkontaktní zneužívání, jako například nabízení pornografie, či přímé zneužití. „Děti jsou v nesmírně těžké situaci, protože většinou se jedná o člověka, kterého velmi dobře znají. Vedoucího kroužku, učitele nebo třeba i vlastního rodiče. Malé děti v sobě cítí obrovský rozpor. Na jednu stranu jim je všechno to, čeho se na nich blízká osoba dopouští, nepříjemné, cítí, že je to něco nesprávného, na druhou stranu jim to dělá člověk, kterého mají rádi,“ vysvětlila Havlová.

Poruchy v dospělosti

Tento obrovský rozpor jim může způsobit depresivní pocity či posttraumatickou stresovou poruchu, poruchy spánku, zhoršení prospěchu ve škole. „Pokud problém není řešen dlouhodobě, může přinést poruchy i v dospělosti a ve vlastním sexuálním životě, kdy může přivodit buď jeho naprosté odmítání nebo naopak předčasně probuzenou sexualitou vést k promiskuitnímu chování,“ popisuje důsledky pohlavního zneužívání dětí psycholožka.

Jakýmkoliv anomáliím bychom měli věnovat pozornost. „Děti se bojí a stydí o svém problému mluvit. Rozhodně by se ale měly někomu s problémem svěřit. Učitelce nebo mamince spolužáka,“ zdůrazňuje Havlová a dodává, že dětem často pomůže prolomit bariéry mlčení medializace problému, která z nich sejme břímě odpovědnosti za to, že ublíží někomu, kdo mu je blízký.

Nejenom zneužívání, ale i týrání znepokojuje odbornou veřejnost. Fond ohrožených dětí proto inicioval petici za neodkladné a účinné zlepšení ochrany týraných a závažně zanedbávaných dětí. Mimo jiné se zasazuje za častější povinné preventivní lékařské prohlídky dětí až do sedmi let věku, zkvalitnění práce orgánů sociálně-právní ochrany dětí nebo zpřísnění trestů za brutální týrání s horní hranicí minimálně na dvanáct let odnětí svobody.

Pavlína Stránská
Jana Švecová