Tragédie ze hřbitova v Doksech spěje k rozsudku, bude už brzy

Soudní proces v případu vraždy, která se odehrála vloni 23. července na hřbitově v Doksech, spěje ke konci. Hlavní líčení pokračovala u Krajského soudu v Liberci v úterý dopoledne, rozsudek ale zatím nepadl.

Zbývá totiž vyslechnout znalce, který se na úterní líčení nedostavil. Rozsudek by mohl padnout v pátek 31. října. Jenže to není jisté, záleží na tom, jak soud vyhoví žádosti obhájce obžalovaného dvacetiletého Ondřeje Šinágla, který požaduje vyhotovení znaleckého posudku z oboru forenzní kriminalistické biomechaniky.

Úterní líčení bylo ve znamení výslechů znalců z oboru psychologie a psychiatrie. Dle jejich tvrzení netrpí Šinágl duševní chorobou. Nejde ani o chorobně agresivního člověka.

Avšak v době tragédie jednal v afektu. Byl totiž silně rozrušený a cítil se ohrožený. Podle znalce se ale mohl ovládat, netrpěl totiž žádnou poruchou, která by ovlivnila to, jak v osudný moment jednal.

Obžaloba ho viní z vraždy. Na hřbitově měl do břicha bodnout o dva roky staršího Jana Lišku. Ten vážným zraněním na místě podlehl. Nepomohl mu ani včasný příjezd záchranářů. Soudní znalec Pavel Srna již při minulém líčení uvedl, že smrt nastala během několika málo minut.

Osudný incident se na hřbitově v Doksech odehrál v odpoledních hodinách. Obžalovaný tu chtěl s Janem Liškou vyřešit nesplacenou půjčku tisíc korun, ze které Šinágl splatil pouhé dvě stovky.

Šlo o pár stovek

Liškovi, jenž v případu figuroval jako vymahač pro svého kamaráda, který peníze zapůjčil, se to ale nelíbilo. Již při minulém stání uvedl bratranec obžalovaného, že Liška vyhrožoval Šináglovi zbitím, pokud zbývajících pár stovek nesplatí. Proto se Šinágl zřejmě bál a na hřbitov se vydal i s nožem.

Policejní eskorta přivedla včera do soudní síně dva mladíky, kteří se s obžalovaným i zabitým znají. Jedním z nich byl Michal Zedník. Ten hned v úvodu požadoval stažení výpovědi, kterou v minulosti podstoupil v Doksech. Jenže neuspěl. To co ale včera tvrdil, si odporovalo s tím, co právě v Doksech policistům řekl. Podle jeho tvrzení pozoroval celý incident ze vzdálenosti dvacet až třicet metrů.

„Pošťuchovali se. Pak jsem viděl, jak Liška dal Šináglovi facku, asi jednu nebo dvě. Že se něco stalo, jsem zaznamenal ve chvíli, kdy Liška běžel proti nám a křičel, že ho bodl," uvedl. Na hřbitov totiž s Liškou přišla skupinka jeho kamarádů. Podle tvrzení Zedníka ale nehrála roli ochranky.

Osudný nůž: čepel 20 centimetrů

V minulosti byl na policii ale sdílnější. Tehdy totiž uvedl, že Liška se Šináglem stáli od sebe asi jeden a půl metru, když první jmenovaný vytáhl ruce z kapes, napřáhl se a pravděpodobně dlaní udeřil druhého do obličeje. „Ten šel do podřepu a Liška stále proti němu. Pak jsem uviděl Šinágla s nožem v ruce. Napřáhl se a Liška, jak šel proti němu, se na něj napíchl," zaznělo při čtení jeho výpovědi.

To by korespondovalo s tvrzením obžalovaného Šinágla, který trvá na tom, že pouze instinktivně vytáhl nůž, se kterým se napřáhl. Přítomnost nože na schůzce v minulosti potvrdil. Mělo jít o kuchyňský typ s dvaceticentimetrovou čepelí.

Soudní znalec Pavel Srna ale během srpnového líčení řekl, že není možné, aby k bodnutí nožem do hrudníku došlo nevědomky ve chvíli, kdy by se jím útočník ohnal kolem sebe. Intenzita musela být velká, když nůž proťal i žebro.