Kliknutím zvětšíteRecenzovaný medicínský týdeník Lancet Infectious Diseases, který se řadí k jednomu z nejstarších a nejznámějších medicínských odborných časopisů na světě, zveřejnil loni v červnu obsáhlou práci širšího autorského týmu nazvanou Globální dopad prvního roku očkování proti COVID-19: studie matematického modelování, představující rozsáhlou odpověď na většinu konspiračních teorií o „zabijáckých vakcínách“.
Studie modelovala šíření nemoci ve 185 zemích a územích v období od prosince 2020 do prosince 2021 a její závěr byl, že bez očkování by zemřelo 31,4 milionu lidí, přičemž 19,8 milionu z nich se díky vakcínám podařilo zachránit.
Imunolog: Zachráněných bylo ještě víc
Zjištění vycházelo z odhadů, o kolik více úmrtí než obvykle v daném období nastalo. „Na základě našeho modelu přizpůsobeného oficiálně hlášeným úmrtím na covid-19 jsme odhadli, že bez očkování by celosvětově došlo během prvního ročníku očkovacího programu (od 8. prosince 2020 do 8. prosince 2021) k 18,1 milionu úmrtí na covid-19. Odhadujeme, že očkování zabránilo 14,4 milionu úmrtím v důsledku této nemoci, což představuje celosvětové snížení úmrtí o 79 procent během prvního roku očkování proti covid-19,“ uvedli ve výsledcích autoři studie. Dodali přitom, že tento odhad nezohledňuje potenciální podhodnocení úmrtnosti související s covid-19.
Když svůj model předpokládané a hlášené nadměrné úmrtnosti přizpůsobili, došli k již zmíněnému odhadu, že bez očkování by během prvního roku zemřelo na covid-19 31,4 milionu lidí, přičemž 19,8 milionu těchto úmrtí (63 procent) se podařilo odvrátit.
Vakcíny podle vědců zabránily 4,2 milionu úmrtí souvisejících s nákazou covid-19 v Indii, 1,9 milionu ve Spojených státech, jednomu milionu v Brazílii, 631 tisíc ve Francii a 507 tisíc ve Spojeném království. Dohromady použili vědci data ze 185 zemí. Studie byla prvním pokusem o vyčíslení počtu úmrtí, kterým bylo přímo i nepřímo zabráněno v důsledku očkování vakcínou proti covidu-19.
„Ve skutečnosti vakcíny zabránily ještě podstatně vyššímu počtu úmrtí. Do této studie, která se zabývala situací do konce roku 2021, totiž nebyla zahrnuta Čína ani celkový efekt vakcín například v Austrálii nebo některých východoasijských zemích, kde došlo k postupnému rozvolňování až později. Důležité také je, že vakcíny předešly těžkým zdravotním následkům u několika set miliónů lidí,“ uvedl tento týden na Twitteru Zdeněk Hel, imunolog, biochemik a profesor na lékařské fakultě Alabamské univerzity v Birminghamu ve Spojených státech.
Datová analytička Světové banky Florina Pirleaová upozornila letos koncem června na blogu ještě na to, že aspoň jednu dávku vakcíny proti covid-19 dostalo sice zhruba 70 procent světové populace, ale přesto existují v proočkovanosti jednotlivých regionů a zemí značné rozdíly.
„Země s vysokými a vyššími středními příjmy mají mnohem vyšší míru proočkovanosti než země s nižšími příjmy, přičemž některé země – jako Burundi nebo Jemen – jsou pod pěti procenty. Naproti tomu v některých zemích – například ve Spojených arabských emirátech – tato míra ve skutečnosti přesahuje sto procent, a to kvůli tomu, že tam byli očkováni i ti, kdo nejsou stálí obyvatelé,“ uvedla Pirleaová.
Něco k účinnosti vakcín
Podle další studie, v tomto případě metaanalýzy 68 studií z celého světa, kterou Lancet zveřejnil letos v dubnu, bylo k 7. dubnu 2023 po celém světě podáno více než 13,3 miliardy dávek vakcín proti covid-19, přičemž v případě primární očkovací série měly vakcíny 83% účinnost proti infekci, 92% účinnost proti hospitalizaci a 91% účinnost proti úmrtnosti. To splňovalo pokyny Světové zdravotnické organizace (WHO) požadující, aby účinnost vakcíny proti nákaze činila minimálně 70 procent a proti hospitalizacím nebo úmrtnosti minimálně 90 procent.
Účinnost vakcín však časem klesala: po 168 až 195 dnech byly proti úmrtnosti účinné už jen z 86 procent, po 224 až 251 dnech byly jen ze 79 procent účinné proti hospitalizacím a po 280 až 307 dnech jen ze 47 procent proti infekcím. Přeočkování pak zvýšilo jejich účinnost na 70 procent proti infekci a na 89 procent proti hospitalizaci proti všem variantám SARS-CoV-2. V případě obíhajících podlinií omikronů pak na 67 procent proti infekci a na 89 procent proti hospitalizaci.
„Metaanalýza představuje důležitou aktualizaci o dlouhodobé účinnosti vakcín proti covid-19. Mnoho studií ukazuje nevyhnutelné slábnutí imunitních odpovědí specifických pro SARS-CoV-2 v průběhu času, provázené sníženou schopností reagovat na nově vznikající varianty, a metaanalýza ukazuje, že toto slábnutí vede také ke snížení účinnosti vakcíny, a to i po přeočkování. Nyní je klíčové zkombinovat údaje o účinnosti vakcíny se zkoumáním imunologické stopy vyvolané různými režimy primárního a posilovacího očkování, abychom lépe porozuměli jejich souvztažnosti při ochraně proti infekci, závažnému onemocnění nebo smrti,“ uvádí Lancet.
Mnohem větším rizikem je nákaza
Dezinformátoři strašili v uplynulých dvou letech v souvislosti s vakcínami nejčastěji tím, že prý vyvolávají neobvyklé krevní sraženiny – v Česku přispěla k šíření těchto zvěstí například dezinformátorka Petra Rédová, podle níž se krev očkovaných a neočkovaných výrazně liší, přičemž argumentovala podomácku vyráběnými videi dosvědčujícími jen to, že se krev ve vnějším prostředí sráží.
Na skutečná rizika vzniku krevních sraženin v souvislosti s očkováním proti koronaviru se zaměřila další studie publikovaná letos v únoru akademickým časopisem Cambridgské univerzity Journal of Clinical and Translation Science, o níž informoval web Science Alert.
Autoři studie sebrali data od 855 686 lidí (amerických vojenských veteránů ve věku od 45 let), kteří dostali nejméně jednu dávku vakcíny proti v době alespoň před 60 dny. Kontrolní skupina zahrnovala 321 676 lidí, také veteránů z USA ve stejném věkovém rozmezí, kteří byli dosud neočkovaní. Vědci zohlednili řadu známých rizikových faktorů pro vznik žilního tromboembolismu (což je hluboké ucpání cév nebo plicní embolie), včetně věku, rasy, pohlaví a indexu tělesné hmotnosti, aby se mohli co nejlépe zaměřit na jakýkoli účinek vakcín.
Studie zjistila, že u očkovaných činila míra výskytu žilního tromboembolismu 1,3755 na tisíc lidí, což bylo o 0,1 procenta vyšší číslo než výchozí hodnota 1,3741 na tisíc lidí u neočkovaných. Na druhé straně, u samotné nákazy covid-19 byla míra výskytu tohoto zdravotního problému o několik řádů vyšší, než činilo triviální riziko u očkování. „Vzhledem k této skutečnosti posiluje naše studie povědomí o bezpečnosti vakcín a o důležitosti držet krok s očkováním proti covid-19.“
Nepatrně zvýšené riziko u očkovaných může podle vědců pramenit z případné imunitní trombotické trombocytopenie, kterou může vakcína někdy vyvolat - jde o imunitní reakci měnící množství a kvalitu krevních destiček, což potenciálně může vést k žilnímu tromboembolismu.
„Imunitní trombotická trombocytopenie je v současnosti uznávána jako vzácná komplikace vakcín na bázi adenovirových vektorů,“ píší autoři studie s odkazem na kategorii, která zahrnuje vakcíny proti covid-19 od Jansseni (Johnson & Johnson) a AstraZeneca. Studie naznačuje, že toto malé zvýšení rizika se týká jak vakcín proti adenovirovým vektorům, tak vakcín mRNA, včetně těch vyrobených společnostmi Moderna a Pfizer. V obou případech je ale toto riziko podle vědců jen triviální.
Na druhé straně riziko vzniku hlubokého ucpání cév a plicní embolie ze samotné nákazy covid-19 je vyšší. „Žilní tromboembolismus je významným důsledkem covid-19. Vyskytuje se u asi osmi procent hospitalizovaných pacientů a u 23 procent pacientů na JIP,“ píší autoři.
Při projekci dat sebraných během 28 dní od 21. června 2021 na větší vzorek by se žilní tromboembolismus související s nakažením covidem vyskytl alespoň u 3203 případů z 257 125 nových pacientů. Pokud by však byli všichni tito lidé očkováni, očekávaný počet případů výskytu žilního tromboembolismu by byl nižší než jeden (0,36).
„Tato studie ukazuje sílu velkých dat, kde můžeme rigorózním způsobem používat údaje z elektronických zdravotních záznamů k zodpovězení otázek, které by nikdy nemohly být správně zodpovězeny randomizovanou kontrolovanou studií kvůli potřebě najmout miliony pacientů do studie,“ uvedl Elkin. Podle něj jde o příklad toho, jak může biomedicínská informatika pomoci lidem rozpoznat přínos očkování proti covid-19.
8
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
