Podle předsedy organizace Šance na návrat Petra Urbana to není ojedinělý případ. „Když vězněný člověk nemá peníze na lék s doplatkem, mnohdy bere jiný, který je hrazený pojišťovnou, ale nemusí mu dělat dobře. Případně užívá svůj, ale po propuštění musí doplatky uhradit, čímž se dostává do potíží,“ řekl Deníku.

Jak pro Deník uvedla mluvčí Vězeňské služby České republiky Markéta Prunerová, pokud má vězněný předepsaný lék s doplatkem, je možný dvojí postup. „V případě, že pacient disponuje finančními prostředky, je s jeho souhlasem částka stržena z jeho konta,“ zmínila první situaci.

Dostatek pracovních míst na trhu je pro úspěšnost zaměstnávání vězňů klíčový. Ilustrační foto
Vězni mohou dělat i v call centru. Práce pro ně je ale kvůli covidu málo

Nastat ale může i ta méně příjemná. „Pokud finanční prostředky nemá, jsou i tak nezbytné léky předepsány a pacientovi je předložen návrh na uznání dluhu, po jehož podpisu uhradí doplatek Vězeňská služba ČR ze svého rozpočtu a následnou pohledávku poté vymáhá,“ vysvětlila.

Dvě nemocnice

To v podstatě potvrdil vězeňský lékař David Rath. „Pokud lékař vyhodnotí lék s doplatkem jako nutný, a vězeň-pacient nemá žádné peníze, doplatek uhradí věznice ze svého rozpočtu. Totéž se týká i nepojištěných vězňů, například cizinců,“ uvedl pro Deník (viz rozhovor níže).

Podle Prunerové má přístup k lékařské péči každý vězněný. „Všechna vězeňská zařízení v České republice disponují zdravotním střediskem, případnou hospitalizaci zajišťují dvě vězeňské nemocnice – v areálu pankrácké věznice v Praze a brněnské věznice,“ nastínila.

Se žádostmi o vydání léku bez předpisu se čeští farmaceuti setkávají už nyní, legislativa jim ale výdej neumožňuje
Lékárníci chtějí mimořádně vydávat léky na předpis. Lékaři jsou ale proti

Pokud někdo potřebuje vyšetření, které ve věznicích nejsou schopni zajistit, je podle ní eskortován do civilního zdravotnického zařízení. Urban ale uvedl, že se ve své praxi nezřídka setkává s neochotou vězně převážet. V českých věznicích je v současnosti více než devatenáct tisíc odsouzených. Na různých pozicích tam ale pracuje asi jedenáct tisíc lidí, přičemž zapotřebí jich je o stovky víc.

Exekuce na příjem

Na to, proč někteří odsouzení nemají peníze, které jim pak chybí i na úhradu potřebných léků, upozornila Gabriela Hendlová z organizace RUBIKON Centrum. „Od letošního ledna na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu a soudů nižších stupňů mohou být exekučně zabavovány veškeré příchozí platby odsouzených,“ uvedla pro Deník.

U zadlužených lidí ve výkonu trestu tak dochází v mnoha případech k situaci, kdy je jim exekučně zabavován veškerý jejich příjem. „Jde především o starobní a invalidní důchodce, kteří nejsou pracovně zařazeni. Dále ty, kteří jsou závislí na finanční pomoci blízkých,“ pokračovala Hendlová.

Stále chybí některé dětské léky na horečky a bolest. Ministerští úředníci proto objednali tři sta tisíc balení dětského Nurofenu. Ilustrační foto
Lékaři zatím chřipkovou epidemii zvládají. Stát ale zavede povinné zásoby léků

Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu z roku 2017 totiž vyplývá, že ve věznici mají zajištěny veškeré základní potřeby, a proto není nutné, aby jim byla část peněz ponechána. Hendlová ale upozornila, že si musí platit část hygienických potřeb. „Nehledě na zdravotní potřeby, které nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou. To se týká nejen doplatků na léky, tak třeba i zubní péče,“ uvedla.

Za důležité proto považuje úpravu zákonných předpisů věznic k rozdělování příchozích plateb. RUBIKON Centrum na tom společně s dalšími organizacemi spolupracuje s ministerstvem spravedlnosti. „Zajímavým příkladem může být Německo a další země, kde se v průběhu výkonu trestu exekuce na příjmy lidí ve věznici vůbec neprovádějí,“ dodala Hendlová.

David Rath: České vězeňství je podfinancované. Ale co není?

Lékaři schází nejen ve věznicích. Uvedl to někdejší ministr zdravotnictví David Rath, který za mřížemi strávil tři a půl roku a dodnes působí jako vězeňský lékař v pražských věznicích na Pankráci a v Ruzyni. Na dotazy Deníku odpověděl obecně. „Jako zaměstnanec nejsem oprávněn sdělovat podrobnější informace o vnitřních záležitostech věznic,“ odůvodnil to.

Exhejtman David Rath.David RathZdroj: DENÍK/ Dimír ŠťastnýJaký je podle vás přístup vězněných ke zdravotní péči?
V naší zemi se trvale prohlubuje nedostatek lékařů ve všech odbornostech. Ještě větší nedostatek je zkušených lékařů. Zůstávají prázdné mnohé praxe praktických lékařů a leckde se těžko shání lékaři do služeb. Vězeňská služba není výjimkou, lékaři schází i zde.

Když člověk ve vězení užívá lék, který je s doplatkem, a nemá finance, jak se to řeší?
Pokud lékař vyhodnotí lék s doplatkem jako nutný, a vězeň-pacient nemá žádné peníze, doplatek uhradí věznice ze svého rozpočtu. Totéž se týká i nepojištěných vězňů, například cizinců.

Jak je ve věznicích dbáno na zdravotní prevenci a péči?
Obecně řečeno, české vězeňství je dlouhodobě podfinancované. Ale zase na druhou stranu, co u nás není podfinancované? Máme dostavěné dálnice? Máme silnice bez děr? Mnohé nemocnice i fakultní (například Bulovka, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Thomayerova nemocnice, Brno Bohunice) potřebují zásadní modernizaci. Totéž se týká mnoha psychiatrických léčeben, kde by se hned daly natáčet historické filmy z doby císaře pána. Najdete stále ještě řadu domovů seniorů, které neodpovídají našim představám o důstojném životě ve stáří.

Věznice jsou lidmi často brány jako poslední v této řadě „čekatelů“ na modernizaci. Třeba se jednou dočkáme a začnou se věci zase rychle měnit k lepšímu. Bude se rekonstruovat, modernizovat, stavět, bude se vyplácet být lékařem a sestrou, a proto jich bude dostatek. Teď to sice tak nevypadá, ale teoreticky máme naději.