Experti mají jasno. Zdražení novin by podle nich odstavilo od zpráv především starší část populace a razantně by narostl vliv dezinformačních webů. V zahraničí si to obvykle uvědomují, proto na noviny stanovují jen nižší daň, případně je od daně z přidané hodnoty úplně osvobozují. „Nevím o jiném státu, který by uplatňoval tak vysokou DPH, jako navrhuje česká vláda,“ uvedl mediální analytik Filip Rožánek.

Zvýšení DPH by se podle něj nutně projevilo přijetím dalších úspor v mediálních domech, které by se neobešly bez dalšího zdražení novin na stáncích.

České tištěné noviny. Ilustrační snímek
Jasný apel z Evropy: Dejte tisku nulovou DPH, vyzývají Fialu asociace vydavatelů

Poskytovat lidem zpravodajství v tištěné podobě je přitom podle něj nadále důležité, i když je mnoho čtenářů sleduje už v digitální verzi. „Výnosy z internetové inzerce situaci tradičních vydavatelství nezachrání, protože v online prostředí je znatelně vyšší konkurence inzertních platforem a poskytovatelů obsahu,“ připomněl Rožánek.

Evropská legislativa přitom členským státům Unie umožňuje při prodeji obsahu zpravodajských publikací v tištěných i on-line formátech uplatňovat co nejnižší, nebo dokonce i nulové sazby DPH. I českou vládu navíc už koncem června vyzvalo představenstvo Světové asociace novin a vydavatelů zpravodajství na svém světovém kongresu v tchajwanském Taipei, aby tento přístup respektovala.

Zvýšení DPH na žurnalistický obsah je podle asociace krokem, který by přímo ohrozil schopnost zpravodajských médií být odpovědnými tvůrci redakčně vytvářeného obsahu a bojovat proti dezinformacím. „V některých případech by dokonce mohl znemožnit vydavatelům finančně přežít,“ uvádí asociace ve své výzvě, v níž vedle Estonska a Norska zmiňuje konkrétně rovněž Českou republiku.

Kupříkladu Norsko již podle Rožánka k takovým hlasům není lhostejné. „Už je tam předmětem aktuální diskuse, jestli přeci jen daňovou úlevu nezachovat,“ podotkl analytik. Jako dobrý příklad zmínil Irsko. „Od letoška má nulovou daň, protože pro tamní vládu je důležitý význam nezávislého mediálního trhu v demokratické společnosti. Neberou tam noviny jako každé jiné zboží, a to by přitom mohli říct, že díky angličtině mají přístup k ještě pestřejší nabídce zpravodajství,“ prohlásil.

Daň z přidané hodnoty u tištěných novin nakonec možná nebude zvýšena z deseti na jedenadvacet procent, jak původně plánovala vláda Petra Fialy.
Stanjurův balíček? Noviny možná nebudou v nejvyšší sazbě DPH, zní ze STAN

Zda na výzvu Světové asociace novin česká vláda odpověděla a jak, není zřejmé. „Pan premiér i další členové vlády se pravidelně seznamují s veškerými podklady potřebnými pro rozhodování o konkrétních opatřeních a tento případ není výjimkou,“ reagoval pouze na dotaz Deníku mluvčí vlády Václav Smolka. „Konkrétní podoba ozdravného balíčku je v tuto chvíli předmětem koaličních jednání, jejichž výsledek by měl být znám v řádu dnů,“ dodal mluvčí kabinetu.

Vice najdete na denik.cz/noviny

Konec novin?

Zdroj: DeníkČeši budou od ledna platit nejvyšší daň na tištěné noviny a internetové předplatné v EU. Místo stávajících deseti procent nově zaplatí 21 procent. To v situaci, kdy evropské vlády v rámci boje s dezinformacemi uplatňují na tisk nulovou či symbolickou sazbu (5 až 8%). Deník proto na léto nachystal seriál s provokativním názvem Konec novin?, ve kterém čtenářům představuje některé zajímavosti ze zákulisí mediálního prostředí a vyvrací mýty, které se s výrobou novin objevují. Všechny díly najdete postupně na adrese denik.cz/noviny.