„Kvůli špatné střeše do ní zatékalo a hrozilo, že za pár let už nebude co opravovat,“ říká u kaple starostka Výravy Jana Nepokojová. Na vratech církevní budovy se nyní skví plakát, který zve na benefiční koncert spojený se sbírkou na další opravu kaple. „Je to jen další krok k tomu, aby byla tato stavba zachována a více se otevřela lidem,“ dodává starostka. Ta si, stejně jako její předchůdce ve starostovské sesli, dlouhá léta dopisovala s královéhradeckým biskupstvím, aby kapli opravilo.

Zvrat přišel až v době, kdy se výravské zastupitelstvo rozhodlo jít cestou daru a ze svého rozpočtu vyčlenilo na případnou pomoc církvi 70 tisíc korun.

„V tu dobu se hnuly ledy a konečně se s námi začala církev bavit a sehnala dokonce i firmu, která střechu opravila. My jsme v rámci daru doplatili zbytek oprav,“ dodala Jana Nepokojová. Současná sbírka, která skončí na konci letošního roku, je pak určena na další opravu kaple: „Doufám, že lidé si vezmou kapli, kterou mnozí využívají na křty či pohřby, za vlastní a s další opravou pomohou,“ říká starostka.

První bohoslužba v obnoveném kostele Božího těla v Třinci-Gutech přilákala davy lidí.
Čtyři roky po útoku žhářů. V Gutech vysvětili repliku vyhořelého kostela

Sama církev, která po celé republice vlastní víc jak pět tisíc kostelů, klášterů či kapliček, přiznává, že na jejich opravy nemá dostatek financí a každou podobnou sbírku vítá.

„Naše diecéze spravuje stovky kostelů a kaplí. Máme je kategorizované do tří kategorií. Tu nejhorší, která není významná z hlediska pastorace diecéze v případě dohody převádíme na obce a města. Oprava a údržba všech kostelů není finančně do budoucna možná. Ve výjimečném případě se může jednat i s neziskovou organizací (spolek) o převodu zchátralého kostela nebo kaple,“ vysvětluje mluvčí Biskupství královéhradeckého Jakub Sršeň. Ročně celá římskokatolická církev do opravy památek investuje kolem 1,5 miliardy korun (poslední data za rok 2019). Snaží i o čerpání peněz z fondů EU. Na opravu všech nemovitostí to ale nestačí. Cestou k záchraně nemovitostí je tak zmiňovaný převod nevyužívaných kostelů, kaplí či far na města a obce.

Smysluplné využití

 „Na území naší diecéze se snažíme pro nevyužité fary spolu s místními samosprávami hledat jejich smysluplné využití. Tři nevyužívané farní budovy na Jesenicku byly například přebudovány na sociální byty. Jiné objekty far v turisticky atraktivních lokalitách slouží k rekreačním účelům a jsou upraveny na penziony nebo apartmány,“ popisuje Pavel Siua, mluvčí ostravsko-opavské diecéze.  Veřejné sbírky na financování oprav kostelů jsou v jejich diecézi poměrně běžnou záležitostí.

„Náklady na opravu kostela, který je často nejvýznamnější památkou obce, šplhají do milionových částek. Snažíme se proto hledat vícezdrojové financování a zapojit do něj i ty, kteří běžně kostel nenavštěvují, ale na této památce v jejich obci či městě jim záleží a rádi svým darem opravu podpoří,“ dodal Pavel Siuda. Aktuálně tak například probíhá veřejná sbírka na opravu kostela v Palkovicích nebo v Ženklavě. Pod svá křídla si pak chce spolek Za Opavu převzít kostel svatých Janů v Opavě. Na ni pořádá různé crowdfundingové akce na podporu kostela, který se využívá ke kulturním akcím.

Na zámku Asparn/Zaya nedaleko dolnorakouského Mistelbachu vyrůstá replika velkomoravského kostelíka, jehož základy objevili archeologové mezi lety 2008 až 2012 na Pohansku u Břeclavi.
V Rakousku vyrůstá replika kostela. Jeho základy objevili vědci na Pohansku

S převody či prodeji církevních staveb mají své zkušenosti i na pražském arcibiskupství. „V letošním roce jsme předali jeden kostel a obci Jesenice u Sedlčan jsme prodali faru. Další faru ve Zhoři prodáváme přes realitní kancelář. Dohromady máme v pražském arcibiskupství přes 1000 kostelů a kaplí. Církev své budovy získala po čtyřicetileté vládě komunistů ve zdevastovaném stavu a ze svých zdrojů nebude schopna všechny opravy ufinancovat,“ říká  mluvčí  arcibiskupství Jan Prinz.

Přesto ne všude se kostely a kaple dostávají do majetku měst či soukromníků.  Zatímco v „ateistických“ Čechách se mnohdy církev musí kvůli nedostatku financí uchýlit k prodeji, na Moravě k tomu přistupují až jako k poslední možnosti. „ V brněnské diecézi není situace, o které často slýcháme v médiích, že se fary a kostely prodávají. Na jižní Moravě je víra stále živá a věřící o své kostely a budovy pečují.  Brněnské biskupství k prodeji přistupuje pouze ojediněle,“ dodává mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová.

Církev a hospodaření

Církev je druhý největší vlastník historického majetku a kulturních památek v ČR. Diecéze římskokatolické církve se starají celkem o více než 5 300 kostelů, kaplí a klášterních budov. Kromě toho ještě vlastní téměř 1900 far. Výdaje na opravy kostelů a dalších církevních objektů představují největší položku v rozpočtu všech osmi diecézí katolické církve.

Ty na péči vynaložily v roce 2019 více než 1,5 mld. korun. Podle projektu znicenekostely.cz je v ČR v současné době na 300 polozbořených kostelů, kapliček a kaplí. Katolická církev se teď navíc připravuje na dobu, kdy v roce 2030 nastane odluka státu od církve a stát přestane vyplácet svůj příspěvek. Roční splátka finanční náhrady za nevydaný církevní majetek pro celou římskokatolickou církev činila v roce 2019 celkem 1,7 mld. Kč.

Z toho 1,347 mld. činila výše náhrady pro diecéze římskokatolické církve a zbytek byl určen pro římskokatolické řeholní řády a kongregace.  Katolická církev v ČR zajišťuje svou existencí práci pro více než 19 000 lidí.

Biskupství zaměstnávala v roce 2019 napřímo 3 500 osob. Zprostředkovaně pak v regionech dává práci víc než 3 000 dodavatelům subjektů církevních lesů, dále má přes 8 600 zaměstnanců Charit a ca 4 000 osob je zaměstnaných v církevním školství. V církevních nemocnicích pracuje téměř 600 osob zdravotnického personálu.

Na území ČR působí přes 1 700 duchovních, přes tisíc řeholnic a asi šest stovek řeholníků. Průměrná hrubá mzda kněží v roce 2019 byla 20 800 Kč.

(zdroj cirkev.cz, znicenekostely.cz)