Předchozí
1 z 6
Další

Průvodkyně na zámku Zákupy.Zdroj: archiv Barbory Koškové
S levorukostí jsem nikdy neměla větší problém. V době, kdy jsem nastoupila do školy, tak už leváci mohli v klidu psát levou rukou. Jediným problémem bylo psaní plnícím perem, které se mazalo,“ vzpomíná.

Barbora KoškováZdroj: archiv Barbory Koškové

O někdejším přeučování na praváky ale ví ze své rodiny: „Byl to i případ mé mamky, po které jsem nejspíš levorukost zdědila nejen já, ale i má nejstarší sestra. Starší bratr je taková kuriozita, neměl sám od sebe levácké sklony, ale protože viděl, že starší sestra bere vše do levé ruky, tak to po ní opakoval. To se projevilo tak, že píše o dost hůře než normální levák, je vidět, že to pro něj není přirozené,“ popisuje Barbora a podotýká, že levorukosti se v rodině vyhnula jen mladší sestra.

Barbora Košková na kurzu v Anglii.Zdroj: archiv Barbory Koškové

Jak vypráví, jediný výraznější problém, se kterým se v souvislosti s levorukostí setkala nebyl v České republice, ale když odletěla na stáž do anglického Oxfordu. „Byly tam totiž takové ty “jednolavice“ se sklápěcím stolkem a tento stolek byl pouze na pravé straně, v celé škole bylo jen pár těchto lavic uzpůsobených pro leváky, rozhodně ne v každé třídě,“ uvádí studentka Barbora. „Neumím si tedy představit se na těchto lavicích například v první třídě učit psát.“

Maturitní ples Gymnázia Česká Lípa.Zdroj: archiv Barbory Koškové

Levorukost ji nijak nekomplikovala zvládat školní povinnosti i sport a koníčky. V dětství dělala karate, ale postupně zjistila, že ji zájem táhne k týmovým míčovým sportům, a tak přešla na basketbal. „Toho jsem však musela zanechat na českolipském gymnáziu, protože to již nebylo možné skloubit se studiem. I tak se snažím příležitostně věnovat různým sportům,“ říká dívka.

Barbora Košková.Zdroj: archiv Barbory Koškové

Má ráda historii, ráda si přečte dobrou knihu a sní o cestování. K historii měla vždy vážný vztah, proto i po maturitě nastoupila na Filozofickou Fakultu Univerzity Karlovy, a to právě na obor Historie.

S kolegy průvodci na zámku Zákupy.Zdroj: archiv Barbory Koškové

„V prvním ročníku jsem však přemýšlela nad nedostatky tohoto oboru, co se týče uplatnění na trhu práce a zvolila jsem si proto poněkud praktičtější obor. I když je od historie tak vzdálený, jak je to jen možné, a to ekonomii. Historie je však i nadále mým koníčkem a snažím se jí ve volném čase věnovat, například právě provázením na státním zámku v Zákupech,“ dodává Barbora Košková.