"Z hlediska trestního řízení a vymáhání náhrady škod v rámci mezinárodního soudního řízení jsou důkazy důležité a zdá se, že k nim se v trestněprávním smyslu nikdy nedostaneme. Můžeme mít dostatek indicií k vykreslení celkového obrazu události a můžeme být přesvědčeni, že to tak bylo, ale to asi bude všechno. Vyžadováním náhrady škod sme si podle mého názoru trochu naběhli a nahráli Rusům," říká Michálek v rozhovoru pro Deník.
Vzhledem ke svým zkušenostem také přidává pohled na působení agentů GRU Miškina a Čepigy i reakci České republiky na odhalení pachatelů výbuchu muničních skladů.
Připomíná, že skryté akce jsou součástí práce všech rozvědek. "V americkém zákoně o národní bezpečnosti mají definováno, že jde o operace na podporu zahraničních, ekonomických a dalších zájmů způsobem, který umožňuje popření účasti státu. Základní imperativ tajných operací je nenechat se chytit," uvádí Luděk Michálek.
Kde je tedy hranice mezi státním terorismem a oprávněnou ochranou národních zájmů? A po kolika desetiletích od svého vzniku získaly britské tajné služby právní rámec?
Dočtete se už v pátečním tištěném Deníku v rozhovoru s Luďkem Michálkem.